Věnováno Deverovt.

Něco v jeho hlase ho donutilo přikývnout. S provinilým výrazem se vrátil do obývacího pokoje, kde Hermiona pletla zelený svetr a Harry seděl na gauči s rukama okolo kolen.

„Je tady,“ oznámil Ron tiše. „Chce s tebou mluvit.“

„Od pondělí to jsou dva dny,“ poznamenala Hermiona. „Čekala jsem ho už dřív.“

„Nechci s ním mluvit.“

„Nechceš, aby ti to vysvětlil?“ zeptala se.

„Co jako? Že ptáka strkal někam jinam? Že se mi to celé zdálo? Ať jde do prdele!“

Ron přikývl a vyšel znovu před domek.

„Slyšel jsem,“ řekl Severus bezvýrazně a zbledl. „Zkusím to zítra.“

„Nechodil bych.“

„Stejně přijdu.“