Věnováno user55614836.

Trhl sebou, když se dveře otevřely. Kdy usnul? A na jak dlouho? Nedokázal si to uvědomit. Žárlivost a vztek ho zmohly natolik, že se rozplakal a nakonec musel vyčerpáním spadnout do říše snů.

Postel se prohnula, ucítil dotek na rameni. Tak příjemný jako vždy, postupoval něžně do vlasů, jež začal vískat.

Harry předstíral spánek, jen aby si mohl to skvostné hlazení užít ještě malou chvíli, dokud bublina štěstí, která se v něm náhle zjevila, nepraskne.

Přesto nevydržel dlouho, nedokázal v sobě zadržet vzdech, když se šikovné prsty jaly zkoumat zátylek.

Jen nerad se otočil, aby ho zasáhla hloubka onyxových očí.