Věnováno Wertscha.

„Vypadáte naprosto božsky,“ pronesl Harry upřímně, když podával Narcisse ruku. „Přemýšlel jsem, jakou květinu bych vám přinesl, ale stejně všechny blednou vedle vaší krásy, tak snad vás neurazím tímto skromným tulipánem.“

Narcissa rozšířila oči, přebírajíc do štíhlých prstů broušený výtvor z barevného skla. „Je nádherný, pane Pottere.“

„Když ho za úplňku necháte naplnit měsíčním světlem, bude vám až do toho příštího každý večer zpívat,“ doplnil a v duchu Hermioně děkoval za důmyslné kouzlo.

„Vhodný výběr,“ poznamenal Lucius a mírně přikývl. „Má žena má hudbu v oblibě.“

„Děkuji.“ Harry se zazubil. „Tak snad se neseknu s dárkem ani u vás, Luciusi.“