Předem varuji, že tentokrát nemám v záloze další kapitolu (prostě až ji napíšu a opravím, tak ji vydám) a ani z toho nechci mít bůhví jak dlouhou povídku... Původně byl námět napsán už v lednu a mělo to být jen rychlé pwp 🤭 tak uvidíme na kolik kapitol se nakonec dostanu 🤪

***

Seděl ve svem křesle doma a zíral na Denního Věštce. Na velké fotografii na titulní stránce se na něj zubil Potter a vedle něj ta malá Weasleyová. Svatební oznámení.
Zamračil se, zmuchlal noviny a vhodil je do krbu.

Koneckonců, co je mu do toho, že se ti dva budou brát. Až na to, že to nemohl jen tak nechat plavat...  Potter starší byl jeho Nemesis a Potter mladší v podstatě také, i když o tom nevěděl. Severus jím byl doslova posedlý a zoufale po něm toužil. Chvíli se zdálo, že mu Severus není až tak lhostejný, ale potom zabil Brumbála a všechno se změnilo.

Ano nakonec prokázal svou nevinu u soudu a byl z něj opět svobodný člověk, ale než mohl cokoli udělat, Potter se dal opět dohromady s Weasleyovou.

Co se dá dělat, bude se s tím muset nějak smířit... až na jeden detail... netušil jak. Později si však toho dne v alkoholovém oparu vzpomněl na rituál, který vykonal Pán zla. Ústa se mu rozstáhla v nepěkném úšklebku a začal hledat onu listinu.

Budeš můj Pottere, i když to ještě netušíš. Stačí počkat na tvou prokletou svatbu.

***

Molly pobíhala po domě jako šílená a neustále něco sháněla. Potřebovala, aby dnes bylo všechno perfektní. Vdává se přeci její dcera, nesmí se nic pokazit. A tak, zatímco se Ginny ve svém pokoji s pomocí Hermiony oblékala, Molly ještě na poslední chvíli zdobila svatební dort a chystala kanapky.

Ron s Arturem, Georgem a Harrym stavěli svatební stan. Bill a Charlie rozmisťovali po pozemku lavice, aby vytvořili uličku.

Když už měli všechno hotové, zbývalo jen čekat až dorazí úředník z ministerstva a ostatní. Když se začali přemisťovat první svatebčané, hoši Weasleyovi je postupně usazovali na lavice. Když už byli všichni na svých místech a ženich i svědci stáli s úředníkem u oltáře, Ginny spolu s Arturem za svatebního pochodu vydala za svým budoucím manželem.

A zatímco ostatní poslouchali nudnou úředníkovu řeč, Severus se tiše a nepozorovaně přiblížil k místu konání. Trpělivě čekal na správnou příležitost a ta nastala v moment, kdy novomanželé podepsali manželskou smlouvu. V tu chvíli vyšel ze svého úkrytu.

" Prosím o pozornost," řekl a všichni se k němu otočili. Ginny i Harry nevěřícně zírali na bývalého profesora.

Severus přešel k úředníkovi a předal mu roli pergamenu. Úředník rozlomil pečet, přečetl si obsah a zbledl.

" Co se stalo?" ptal se Harry.

"Zjevně jsi už zapomněl Pottere, ujistuji tě, že já nikoli," ušklíbl se

"O čem to mluvíte?" nechápala Ginny.

" Ehm, jak to jen říci... tato listina a zjevně i kouzlo opravňuje zde přítomného pana Snapea uplatnit právo první noci v den, kdy se pan Potter ožení...," řekl úředník a Harry zbledl jako stěna.

" Cože?" vyjekla Ginny a všichni ostatní s ní. Sebrala pergamen úředníkovi z ruky, aby se přesvědčila. Harry ji nakukoval přes rameno. Jeho podpis, který stál dole pod textem, byl sice poněkud roztřesený, ale pravý.

"Můžete být v klidu mladá paní Potterová, kvůli vám tu vskutku nejsem," ušklíbl se Severus a novomanželům chvíli trvalo, než pochopili, co tím myslí.  Harry se zdál ještě bledší než před chvílí a odmítal se na Severuse podívat.

" Harry, jak je to možné?"  zašeptala dívka.

"Ginny... já nevím... ani nevim, co jsem to podepsal. Vím, že Voldemort udělal nějaké kouzlo a donutil mě se podepsat vlastní krví, když mě tenkrát chvíli věznil, než se mi podařilo uprchnout," vysvětlil Harry.

"Šlo o černou magii a pokud se jí nepodvolíš, bude to pro tebe mít neblahé následky, " řekl Severus a všichni si ho nenávistně změřili.

"To je strašné," mračila se Hermiona.

" Kámo, jak jsi to mohl podepsat?" zeptal se Ron.

"... mučili mě..." bránil se Harry.

" To na věci nic nemění," podotkl Severus.

" Jak můžete... jste odporný, " chtěla mu Ginny vyškrábat oči, ale kouzlem jí odstrčil, že jí taktak zachytil Ron.

"Tohle by mělo byt zakázané, když je to černá magie, " zuřil Artur.

" Já jsem kouzlo neprovedl," ušklíbl se Severus.

"Ale chceš toho využít," mračila se Molly.

"Je to mé právo, které mi tenkrát udělil Pán zla, nevidím důvod se ho vzdát," podotkl Severus, čímž ještě víc naštval ostatní.

"Je mi z tebe na nic Severusi," řekl Artur.

"Jako spoustě lidem, kteří se mnou jednají. Co je jeden navíc," řekl Severus. Pramálo si dělal z toho, co si o něm bude kdo myslet.

"Nuže Pottere, následuj mne, čeká nás dlouhá noc," uchechtl se Severus a v ten moment se kolem jejich zápěstí zformovala stříbrná pouta s řetězem. Po chvíli zmizela, ale Harry měl pocit, jakoby je stále cítil.

Harry s ním ale nechtěl nikam jít. Kouzlo ovšem způsobilo, že se na jeho straně neviditelná pouta rožhavila.

"Ááá, dejte to pryč," křičel Harry.

"Přestaň se vzpírat a kouzlo tě nebude chtít trestat. Pouta stejně nezmizí, dokud se mi neodevdáš," upozornil jej.

Harry se zatvářil zoufale: " Ne... Ginny, je mi tak líto.... já..."

" Harry, takhle jsem si svou svatbu teda nepředstavovala," vzlykla.

Severus měl toho divadla akorát tak dost. Přešel k Potterovi, popadl ho za ruku a přemístil se s ním pryč.

***

Jakmile se ocitli v Severusově domě, Harry od něj odskočil. Severus se jen ušklíbl.

"Potřebuješ ošetřit," řekl a přivolal si hojivou mast. Harry se ovšem ani nehnul, a když udělal Severus krok vpřed, tak mladík opět uskočil.

"Nesahejte na mě! " vyjekl.

"Chci ti jen pomoct, pokud to neošetřím, bude tě to stále bolet a po chvíli se ti rána zanítí," vysvětlil Severus.

"Můžu to udělat sám," zavrčel Harry.

"Přestaň se chovat jako děcko," zavrtěl muž hlavou a přitáhl si Harryho k sobě kouzlem. Společně došli k pohovce, kde se posadili. Severus otevřel dózu s hojivou mastí a jal se mu ji vtírat na zápěstí. Velmi jemně a metodicky. 

Harry celou svou bytostí vnímal muže před sebou. Nervózně se ošil, když si představil, co po něm bude Snape chtít.

"Není třeba být nervózní Harry," řekl Severus.

" Já s vámi nic dělat nebudu!" řekl Harry a bojovně vystrčil bradu. Čímž Severuse pobavil.

"Záleží vskutku jen na tobě, jak dlouhý čas tu chceš strávit. Jak jsem řekl, pouta nezmizí, i když je momentálně nevidíš, dokud se mi dobrovolně neodevdáš a ty to nakovec uděláš, to ti garantuji," pousmál se muž.

"Pche, jste tak samolibý. Já nikdy nebudu souhlasit!" zuřil Harry.

"V tom případě tu strávíme spoustu času," pokrčil Severus rameny.  Představa, že mu Harry nemůže utéct, byla skutečně zajímavá.

"Nenávidím vás," křikl Harry.

"To není nic nového. Ovšem byly časy, kdy to tak úplně nebylo, že?" podíval se mu Severus do očí a Harry naprázdno polkl.

" Nevím, o čem to mluvíte."

"Domnívám se, že víš, akorát si to nechceš přiznat," pousmál se Severus.

"Nezůstanu tady!" oznámil mu Harry.

" Být tebou, tak se nepokouším utéct, nevíš co dalšího ti ta smlouva může udělat," varoval ho Severus, ale Harry neposlouchal. Vyskočil na nohy a běžel ke dveřím. Než stihl Severus cokoli udělat, Harry se skácel k zemi jako podťatý.  Severus spěchal za ním, a když ho zkontroloval, zjistit, že naštěstí jen omdlel.

" Ti Nebelvíři, kdy se naučí dřív myslet než jednat?" zakroutil Severus hlavou.

Vzal Harryho do náruče a vystoupal s ním do patra. Vešel do ložnice a položil jej na svou postel.

***

Tak snad se vám začátek povídky líbí 😉