Ještě, než začne kapitola, tak chci říct, že vím, že je Zeus v jiných pádech Die a tak. Ale u mě je to prostě Zeus. Děkuji za pochopení 😊

~ Smečka Lží ~

Yiro se vyhříval na sluníčku, když se najednou od vchodu do tábora ozvalo vítězné zavytí. Yiro se zvedl a vydal se k východu. Když ale uviděl to vítězství, vyděšeně vykulil oči. Zeus a Hrot nesli čtyři zmítající se štěňata.
,,To- to jsou, štěňata smečky P-pravdy?" Zeptal se koktavě Yiro. Zeus položil dvě štěňata na zem a přitiskl na ně své packy. ,,Ano. A je to ještě lepší. Jsou to štěňata Alfy a Bety." Odvětil Hrot. Alfa se k nim hned přihnala. ,,Výborně! Teď máme navrch! Skvělá práce!" Usmívala se nad nimi Kori. Hrot a Zeus vrtěli ocasy. ,,Zeusi, Hrote dejte ty štěňata do té jeskyňky pro zajatce." Objevil se Beta. Oba přikývli a uvěznili štěňata vevnitř. Yiro s Kori a Stromem přišel k nim. ,,Jak se vám povedlo ukradnout štěňata z jejich tábora?" Zeptal se jich. Zeus s Hrotem se posadili. ,,Pomohl nám Lotus, dal nám nějaké bylinky na uspání, tak jsme se jim proplížili do tábora a dali je jejich Alfovi a Betě. Vzali jsme štěňata a taky jsme odtáhli tu Betu do starého jezevčího doupěte a zatarasili východ." Vyprávěl Hrot a Zeus se šklebil. Yiro na ně vyvaleně koukal a přemýšlel. Tohle je špatně. Ta štěňata se musí vrátit! Alfa a Beta měli samozřejmě jiný názor. Byli nadšení. Před vchodem nechali hlídat Serge (nebo Sergeho, těžko říct), který si samozřejmě stěžoval, že jsou štěňata moc otravná. Yiro stále nemohl uvěřit, že ukradli štěňata, a stále se díval na jejich vězení. Probralo ho až Alfino zvolání. Vydal se tedy k Alfě a poslouchal. ,,Smečko Lží, chtěla bych přede všemi poděkovat Zeusovi a Hrotovi, kteří ukradli štěňata Alfy a Bety smečky Pravdy!" Smečka začala obdobně šeptat, někteří do nich obdivně štouchli. ,,Což znamená, že dnes budou jíst po Betovi. Yiro to určitě pochopí." Kori se na něj ani nepodívala a pokračovala. ,,Dále chci říct, že na hlídku půjdou Mishka, Roud a Sawyer. Na lov půjde Moony a s ním Fire a Fů." Vybraní psi přikývli a vydali se do lesa. ,,A poslední věc. Ta štěňata teď hlídá Serge, po jídle ho vystřídá Warrow. To je vše, dělejte něco užitečného." Skončila Kori a vydala se do svého doupěte. Yiro vrhl pohled na vězení štěňat a něco ho napadlo. Tomu ale musím dát čas. Ujasnil si a sedl si před své doupě. Čekal, dokud se slunce nezačalo sklánět k obzoru, a pak se vydal k doupěti Alfy. ,,Alfo? Neruším?" Ohlásil se. Zevnitř se ozvalo zamručení, tak vstoupil dovnitř. Alfa vzpřímeně seděla a pokynula mu, aby se posadil. Yiro si tedy sedl na proti ní a čekal, až ho vyzve k mluvení. ,,Tak, co máš tak důležitého, že jsi mě vyrušil ze spánku?" Yiro si nevšímal jejího jízlivého tónu a hned jí odpověděl.
,,Promiň, že jsem tě vyrušil, ale rád bych šel sám na lov. Kořist je potřeba a já rád lovím sám." Kori zvedla hlavu a bylo na ní vidět, že se zamyslela.
,,Hm, taková ochota je tu nezvyklá." Sklonila hlavu zase zpět a přikývla.
,,Samozřejmě běž." Yiro poděkoval, vylezl z jejího doupěte a vydal se do lesa. Zvedl hlavu a podíval se na oblohu. Smráká se. Ideální chvíle. Řekl si a zavětřil. Ale nejdřív musím něco ulovit. Vydal se po pachu lasic a doufal, že to všechno vyjde.

Když Yiro schoval zajíce a lasičku, vydal se k táboru. Obešel ho a vnikl dovnitř dírou v ohraničení tábora. Ocitl se za vězením a pomalu vykoukl zpoza jeskyňky. Všichni byli v doupatech, jen Serge byl venku. Yiro se k němu pomalu přiblížil a zezadu ho omráčil. Poté vlezl dovnitř vězení a podíval se na štěňata. Všechna kňučela a třásla se. ,,Ne, počkejte, buďte potichu nebo na nás přijdou." Snažil se je Yiro uklidnit a raději hned pokračoval. ,,Odvedu vás domů." Štěňata se přestala třást a kňučet, jedno z nich si ho zkoumavě prohlédlo. ,,Proč by si to dělal?" Zeptalo se ho. ,,Protože s těmito boji nesouhlasím. A teď už pojďte." Odpověděl Yiro a zvedl se. Vyšel opatrně ven následován štěňaty. Nejrychlejší to asi bude vzít kolem Alfina doupěte. Napadlo ho, proto se k němu vydal. Alfa si vevnitř s někým povídala, takže by je nemusela slyšet. Když procházeli těsně za ním, zaslechl Yiro část rozhovoru:
,,Snad špehové zjistí něco nového."
,,Snad ano. A nebyl by čas to říct smečce?"
,,To rozhodně ne. Co když tu smečka Pravdy má taky špehy? To nemůžeme riskovat."
,,Asi máš pravdu."
Špehové? Ptal se Yiro sám sebe překvapeně. Nechal to ale být a pospíchal rychle se štěňaty pryč. Po chvíli, když už se blížili k hranicím, začala štěňata zaostávat. Yiro je rychle popadl, tři si dal na záda a čtvrté do tlamy. ,,Teď se držte." Zamumlal a zrychlil.

Ahoj!
Vítám vás u další kapitoly! Strašně mě začalo bavit psát, brzo určitě bude další kapitola. Snad se líbila a užili jste si ji.
Tak ahoj!
~ Barča aka Chloe 💙