,,Posaďte se," pravil Snape a mávl rukou směrem ke křeslu. Hermiona uposlechla. ,,Nepustili mě za vámi, ale evidentně jste to zvládla více než uspokojivě. Lucius se zmínil pouze o té narafičené knize. Ničeho si nevšiml, neprokoukl nás." Znala Snapea dlouhá léta, ale nikdy ho neslyšela mluvit s takovou hrdostí. Určitě, byla to hrdost. Pro Hermionu to tolik neznamenalo, ale Snape tomu zasvětil vše, co měl. Po riskantním plánu si mohl na aspoň nadcházející den oddechnout. Jeho boj nebyl marný, byl tím potěšen, to Hermiona viděla. Byl pyšný nejen na sebe, i na Hermionu se díval s uznáním.
,,Nebýt vás a Draca, tak bych byla pěkně nahraná," přiznala Hermiona. ,,Kdyby mi tam Malfoy starší napochodoval bez varování, tak bych ohrozila celou společnost nehrdinů. Byť to bylo připravené, tolik jsem se bála. Pořád jsem si říkala, že se něco pokazí. Chvíli to dokonce vypadalo, že mě Draco podrazí. To byla nejnepříjemnější chvíle ze všech. Vím, že by to neudělal, ale..."
,,Není chyba, že jste obezřetná," skočil jí do řeči Snape. ,,Ani já sám nemohl s jistotou říct, že to skutečně vyjde. Lidská mysl je nevyzpytatelná, mohl se v poslední vteřině rozhodnout jinak."
,,Vy...? Vy jste si nebyl jistý Dracem a jeho záměry? Věděl jste, že je možnost, že to nedopadne?" zeptala se šokovaně Hermiona. Snape se pousmál - mile, trpělivě.
,,Nejsem si jistý ani vámi a vašimi záměry," řekl jako naprosto samozřejmou věc. To se Hermiony dotklo. Chtěla se urazit, že jí nedůvěřuje. ,,Ale rozhodl jsem se vám věřit," dodal Snape. ,,Málokomu věřím, takže to, prosím, berte jako poklonu. Pokud mne zradí jiní, nebudu tolik překvapený jako když to uděláte vy."
,,Nezradím vás," pravila Hermiona vážným hlasem.
,,Nebuďte zbrklá ve svých výrocích," upozornil ji jemně. ,,Nikdy nevíte, v jaké situaci se ocitnete a jak budete muset rozhodovat."
,,Pak doufám, že vás nebudu muset zradit," pozměnila Hermiona svou předchozí promluvu. ,,Nevím, jak jste tento úspěch oslavoval s Dracem," tajemně nadhodila nové téma, ,,asi jste si nedali víno, že ne?" Snapeovi trvalo jen pár vteřin než pochopil.
,,Nechci vás podporovat v pití," začal Snape, ,,ale vyšel nám velký podvod, což vskutku víno zasluhuje. Jaké byste si dala?"
,,Výběr nechám na vás," odpověděla Hermiona. ,,Mluvil jste o tom, že už mám skoro hotovo..." Snape nalil do dvou skleniček víno, teprve poté souhlasně přikývl. ,,To pro mě znamená...?" snažila se Hermiona naznačit, že netuší, co se bude dít.
,,Pro vás to znamená," začal Snape, předal jí skleničku a sám se napil, ,,že zítra nemusíte do práce. ,,Zkontroluji", jak jste si vedla. Sepíšu vše, co jste zvládla a předám vedení. Ti odsouhlasí, že už vás nepotřebuji. Od středy do pátku budete dodělávat vše, co vám ještě chybí, pak budete mít kratší dovolenou, než se pro vás najde uplatnění na jiném pracovišti."
,,A co to znamená pro nás?" pokračovala s otázkami Hermiona, jemně naznačila, že si s ním přiťukává a napila se.
,,Ptáte se na další bod plánu?" Hermiona neohrabaně kývla hlavou, což způsobilo, že se málem utopila ve víně. ,,Řekněme, že pro tuto část příběhu nejste potřeba."
,,Prosím? Jakože mě vyhazujete?" Snape se ušklíbl.
,,Klid, Grangerová. Teď musím něco zařídit s jinými lidmi, zrovna v tomto okamžiku vás prostě a jednoduše nepotřebuji. Neberte si to osobně. Plánu se vždy účastní jen ti nejpotřebnější a na každou část plánu je potřeba někdo jiný. Jinak by to nebylo bezpečné, ani já sám se některých akcí neúčastním a neznám jejich detaily. Budete potřeba brzy, pokud se nic nepokazí. Půjde o něco zásadního, takže vám radím, abyste se psychicky připravila. Až přijde pravý čas, řeknu vám." Hermiona se omluvně pousmála.
,,Omlouvám se, hned jsem počítala s nejhorším scénářem," řekla, lokla si vína a dodala: ,,Víte, jak dlouho jsem nezažila takhle klidný večer?" Ozvalo se hlasité bušení na dveře. Snape si stoupl, připravil si hůlku a zašeptal vyčítavě k Hermioně: ,,Teď jste to zakřikla." Hermiona poznala, že je to další způsob, jak Snape dává najevo svůj smysl pro humor. Kdyby se nebála, kdo je za dveřmi, možná by se i zasmála.
,,Mám jít s vámi?" zeptala se Hermiona tiše.
,,Ani náhodou, seďte tu a ani se nehněte," zavelel skoro neslyšitelně a vydal se do předsíně.
,,Kde je?!" ozvalo se. Hned poznala ten hlas. Nespí. Sledoval ji. Ví to. Ví to! VÍ TO! Hermionu ani ve snu nenapadlo, že by se tohle mohlo stát. Počítala skoro se vším, ale na tohle připravená nebyla. Bylo jasné, že si Prašivec představoval to nejhorší. Stojí teď ve dveřích a domnívá se, že Hermiona spala se svým bývalým profesorem.
,,Doufám, že si nemyslíte, že vás pustím dovnitř, když jste takto rozrušený," zaslechla Snapea. Obdivovala jeho klidný přístup ke všem nepříjemným překvapením.
,,Ty zasranej hajzle, doveď mě k ní!"
,,Nebudu se s vámi dohadovat. Odejděte pryč."
,,Já tě, kurva, zabiju!"To Hermionu donutilo vstát. Doběhla do předsíně a ve dveřích uviděla zuřícího Prašivce. ,,Můžeš mi, do hajzlu, vysvětlit, co tu děláš?!" zařval na Hermionu.
,,Grangerová, vraťte se zpátky," řekl Snape.
,,Ne," odmítla Hermiona. ,,Měla bych tu být s ním."
,,Takže mi už řekneš, co tu děláš?! Šukáš s nim?!" hulákal Prašivec.
,,Ne. Nemáme poměr," odpověděla Hermiona a snažila se znít klidně.
,,Lhářko!" křikl Prašivec a vytáhl hůlku. Než však stačil cokoliv udělat, Snape ho jedním elegantním mávnutím hůlky odzbrojil. ,,Ty-! Ty-! Ty kreténe! Naval to zpátky!"
,,Nevrátím vám vaši hůlku, dokud se neuklidníte," pravil Snape nesmlouvavě. To Prašivce dopálilo ještě víc. Chtěl Snapea uhodit, ten však hbitě uhnul.,,Poslouchejte mě, prosím," pokračovala Hermiona, ale Prašivec se soustředil pouze na svou hůlku v Severusově ruce.
,,Zabiju vás voba!"
,,Buďto nás vyslechnete, nebo nemá vaše návštěva smysl," přidal se k Hermioně Snape.
,,Tebe, ty kreténe, zabiju jako prvního! A pak přijde na řadu ta děvka!"
,,A dost," pravil rázně Snape, ,,běžte domů." Lusknul prsty a Prašivec vyletěl na ulici. Snape zavřel dveře a začaroval je. Hermiona nevěřícně zírala na místo, kde se ještě před chvílí odehrála nejpodivnější scéna, jaké kdy byla svědkem. ,,Jste v pořádku?" zeptal se. Hermiona přikývla, ale jistá si vůbec nebyla.
,,Co mám dělat?" zeptala se.
,,Běžte si sednout. Nic víc dělat nejde," odpověděl Snape. ,,Za chvíli to vzdá. Nemá se sem jak dostat." Hermiona došla ke křeslu a ztěžka do něj padla. Snape jí podal skleničku vody. Věnovala mu vděčný pohled a napila se.
,,Tohle proběhlo hodně...hodně...hodně špatně. Měla jsem to vyřešit líp."
,,Grangerová, bylo by to zbytečné dohadování. Vždyť jste viděla, že s ním nebyla pořádná řeč. Vůbec nevnímal, co říkáte," řekl Snape.
,,I tak..."
,,Žádné i tak," zarazil ji tiše ale rázně. ,,Nemůžete si vyčítat, že se lidé nechovají podle vašich představ. Udělala jste vše, co bylo ve vašich silách. Zbytek byl na něm." Hermiona položila sklenku vody a promnula si oči. Chvíli uvažovala, ale nakonec řekla: ,,Měla bych jít za ním."
,,Teď pouze vtipkujete, že?" ujišťoval se Snape. Hermiona zavrtěla hlavou a vstala. Snape vyskočil z křesla a předběhl ji. Stoupl si do dveří.
,,Musím mu to vysvětlit. Nebojte, neřeknu nic. Byla jsem u vás kvůli projednání práce na ministerstvu. Nic víc."
,,Mně nejde o to, co mu řeknete. Mně jde o to, že je nebezpečné za ním chodit."
,,Nic se mi nestane."
,,Je to blázen," připomněl jí. ,,Ani teď vás neposlouchal. Co asi udělá, až budete o samotě?"
,,Nic neudělá. Bude to v pořádku. Řeknu, co bude potřeba, bude se vztekat... Ale lepší, než když si myslí, že spolu my dva něco máme."
,,Neměl bych vás za ním pouštět," opakoval Snape. ,,Nechci pak řešit, že vás zabil."
,,Nezabije mě. Stejně mi v tom nemůžete bránit, je to mé rozhodnutí. Jsem dospělá," řekla jemně Hermiona. ,,Přebírám na sebe a za sebe plnou zodpovědnost. Klidně vám tu odpřísáhnu, že to bude v pořádku. Vím, že mi neublíží. Má mě rád."
,,Jste naivní, slečno," řekl Snape zklamaně, ale rezignovaně ustoupil, aby mohla projít ke dveřím. ,,Kdybyste si to rozmyslela, můžete se kdykoliv vrátit. Možná cestou přijdete k rozumu. Budu vzhůru ještě dlouho, stačí zaklepat."
,,Děkuji," špitla Hermiona a otočila s klikou.
,,Buďte opatrná, Grangerová."
,,Nebojte. Ve středu budu v práci vyprávět, jak jsem to vyřešila a vše je tak, jak má být."
,,Doufejme... Grangerová!" zvolal Snape najednou. Hermiona na něj tázavě pohlédla. ,,Kdyby se vám něco stalo... Řekněte něco zajímavého, abych potom mohl vyprávět lidem na pohřbu, jakou poslední větu jste mi pověděla." Hermiona se zasmála.
,,Pokud se mi něco stane... Za vše, co jsem se naučila ohledně tajných projektů, vděčím svému bývalému profesorovi."
,,To je až moc sentimentální," napomenul ji Snape. Hermiona protočila oči v sloup.
,,Do poslední chvíle jsem věřila, že vyhraje dobro," pronesla Hermiona.
,,Klišé."
,,Víte co? Vymyslete si něco. Jestli umřu, nikdo nezjistí, jestli říkáte pravdu, nebo ne. A stejně se mě jen snažíte zdržet..."
,,Dobrý výběr poslední věty, Grangerová," pochválil ji Snape vážným tónem.