
o rok později
Konečně. Včera mě povýšili na 8. hodnost. Mezitím jsem několikrát spadla, a zase vyšplhala. Jednoho dne jsem dostala volno. Procházím lesem. Tady to mám nejraději, i když se sem dostanu jen málokdy. Shava zamlkle kráčí po mém boku i s Elrondem, který je ponořený ve vlastních myšlenkách. Kdo ví, na co myslí. Už jsme hodně daleko. Dokráčíme ke krásnému jezírku, průzračnému. Skloním se k němu a dotknu se té vody rukou. Najednou se cítím nějak divně. Pohlédnu do vody a v úleku odskočím stranou. ,,Proč až teď?" Vzlyknu. Z jezírka na mě kouká tmavě hnědá mourovatá kočka. Shava a Elrond se ke mně připojí. ,,Tvůj dar!" Vykřiknou oba najednou. ,,Teď?" Dodá Shava a Elrond se zeptá ,,to je možné?" ,,Asi ano." Pokrčím rameny. Podíváme se na sebe ,,musíme odtud utéct." Řekneme všichni tři najednou.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro