Chtěla jsem se zeptat znovu na tu samou závažnou otázku. Bohužel mi do toho zase skočil Freddy...

,,Tak dobrá práce Bonnie. Myslím, že jsi asi jediný, kdo v hledání neskončil a nevykašlal se na to!''

,,Co, to nikdo jiný nehledal?!''

,,No, odpusť...Pomalu všichni odpadávali...''

,,Odpadli?!?!''

,,Nó, třeba ''toyáci'' hledali na špatných místech...''

,,Kde?!'' Skočil mu do toho Bonnie.

,,Eeeh, očekávání, že Mangle bude na ženských toaletách.......krom toho, podle tvrzení Baloon Boye, že se asi utopila v záchodové míse bylo trochu divné. Chica patřila mezi ty první, co se na hledání zanedlouho vykašlali, Puppet radši zůstal v krabici, a to samé Foxy - schoval se do Pirátské zátoky...''

Chudáček Bonnie, byl tak smutný. Sklopil své uši a vypadalo to, že mu vyteče malá slzička z očíčka... (Ooooooo!). To bude vlastně poprvé, co ho přátelé zradili.
(A konečně někdo zažil podobnou situaci jako v minulosti já.)

,,Jo, a ještě Golden Freddy...eh, vlastně už nevím jestli hledal nebo ne...''

,,Neboj Freddy, nehledal jsem, už mě to také nebavilo'' Odpověděl sám Golden Freddy, který se neznámo odkud objevil vedle Freddyho.

(Hallucination confirmed)

Freddy se opravdu lekl ale hned se uklidnil. Zjistil, že je to opravdu on. Okamžitě mu chtěl říct o tom, že mu zadal nějaký úkol ale Golden Freddy opět pokračoval:

,,Svolal jsem i ostatní, jak jsi chtěl....'', pousmál se.

,,Díky příteli'' Povzdechl si Freddy.

Golden Freddyho jsem fakt dlouho neviděla, jeho typická dobrá nálada nechyběla. Byl to vždycky ten animatronik optimista. Byl vždy moc rád, když se našla jakákoliv příležitost, kdy dobře naštvat Freddyho. Patřil mezi ty, které jsem měla v oblibě, ačkoliv škoda, že si mě ještě nevšiml, když najednou mě obklopila velká část dalších, přivolaných animatroniků.
Přišli všichni; toy verze animatroniků i statší verze, Puppet, BB a BG a někteří endoskeletoni. Freddy se procpal kolem ostatních a postavil se na místo, kde ho všichni, včetně mě viděli. Nakonec se menší ,,dav,, uklidnil a poslouchali Freddyho:

,,Vážení a velevážení. Díky našemu příteli - Golden Freddym jsme se konečně, po dlouhé době sešli na tomhle místě. A když myslím ''všichni'', myslím opravdu všechny animatroniky - konečně jsme tady, dokonce i s Mangle! Přivítejtme znovu mezi námi naši ''ztracenou'' kamarádku!''

Čekala jsem větší přivítání - což nemluvne o lepší, pozitivnější reakci ostatních, že jsem znovu mezi nimi. Věděla jsem aspoň, že moje přivítání nepřijmou někteří z nás. A stále mě štve, jak Freddy mě nazval ''ztracenou''...

Freddy to podle mě nemyslel špatně, jen škoda, že to nemysleli špatně i ostatní. Celá skupina se rozhlížela kde stojím. Vypadali udiveně, když mě nakonec našli a následně popostrčili k Freddymu. Cítila jsem se trapně jak na mě pohlédli přísným pohledem. Sklopila jsem uši, pohlédla na podlahu, vydechla jsem a nakonec promluvila:

,,Ahoj........,jsem to já........Mangle, co děěěěsně miluje děti''

Nevím, jestli někdo z těch ''čipových'' mozečků poznal, že jsem to myslela ironicky, poněvadž vím, že někdo v zadu za skupinkou odpověděl ,,fákt?!''. Toho, kdo to řekl asi už nepoznám. No než jsem větu dokončila, nemohla jsem odvrátit pohled na starou Chicu, co se pod slovem děti hned sama pro sebe na mě rozzlobila. Vypadala agresivně ale přesto jsem stále pokračovala.

,,Hrozně se mi po vás stýskalo.......byla to těžká doba - strávit bez vás několik měsíců. Byla jsem osamělá.....''

Nedokončila jsem svůj vlastní - nevymyšlený proslov a někdo - myslím toy Freddy obkřikl.

''Vždyť si utekla od nás sama, jak se ti mohlo stýskat!''

Před agresivní rvačkou, při níž já bych byla ten agresor nás přerušil větší Freddy.

,,Toy Freddy, omluvil bych se...''

Škoda, že Freddyho proslov trochu nepomohl. Vypukl tím spor o tom, jakou minulost jsem měla. Několikrát mě nazývali různými názvy (hlavně negativními). Freddy se snažil všechny uklidnit, golden Freddy se zatvářil smutně a když jsem na něho pohlédla, ukázal mi jeho rukou gesto, abych šla za ním. On mezitím zmizel a já se tedy vydala do nekonečných hlubin tmavého stropu. Očividně si toho ostatní všimli, protože ze stropu stále šly znít hádky a různé posměšky - tedy do určité doby, co asi zjistili, že dva členové zmizeli.
Zabočila jsme na jednu chodbu, kde stál znovu šťastný Golden Freddy.

,,Zlaťáku!'', Vykřikunu na něj.

,,Řasenko!'', oplatil.

Po dlouhé době jsme se konečně objali. Byl to  nejpříjemnější přátelské objetí vůbec. Nejdřív to bylo různé vyptávání, nakonec povídání.

,,Foxy se radoval, když ses objevila''

Tahle věta mě nejvíce rozradostnila. Foxy - můj další nejlepší přítel se opravdu na mě těšil! Konečně se vše zlé začalo měnit v to dobré. Jenom do doby, co jsme se ''Zlaťákem'' měli v plánu rozloučit. Musel jít ale ujistil, že se další den uvidíme.
Nakonec odešel a já se opět bloudila v hlubinách stropu.