Její tři přátelé ji vzbudili když byli na místě a ona na sebe rychle hodila uniformu i s hábitem, aby mohli vystoupit. Tentokrát se jich pevně držela a puslušně za nimi cupitala. Když vystoupili z - již téměř prázdného - vlaku, šla vepředu a zastavila se až tehdy, co čekala na kočár a dívala se na Bradavice. Byli velkolepé, nebylo školy kam by jela radši. Kde by se radši učila a už teď cítila uvnitř podivné prázdno když se uvědomila, že za dva roky skončí a půjde dál. Vlastně ani pořádně nevěděla, co by  chtěla dál studovat. Bavili ji Lektvary, byla v nich snad nejlepší, spolu s Hermionou byli premiantky. Rozdíl byl v tom, že Hermiona vynikala ve všech předmětech, krom Jasnovidectví. Sekla s ním první hodinu a Bella úspěšně pokračovala. Celé hodiny poslouchala, že má potenciál a ona to celé hodiny ignorovala.

,,Ahoj." pozdravil je Nevill který k nim došel se zvláštní rostlinou v ruce. Nevill byl oproti ní na Lektvary přímo postrah, ale byl nejlepší v Bylinkářství. I když se o botaniku zajímala, Bylinkářství jí nic neříkalo. ,,Ahoj Neville." pozdravila jej společně s jejími přáteli kterých si doposud nevšimla. Letmo si prohlédla květinu. Byla jediná kdo nevlastnila zvíře, natož nějakou květinu. Hermiona měla kočku, Harry sovu a Ron také. S nevelkým nadšením si uvědomila, že s Dominicovo přístupem zvíře ani mít nebude.

,,Co to je?" zeptal se Harry a ona se na něj otočila. ,,Kočár." pousmála se a došla blíž. ,,Ta zvířata." odporoval. ,,Ta, co vezou ten kočár. Co jsou zač?" zajímal se když mu na to nikdo nic neřekl. ,,Ten kočár jede sám, jako vždycky." řekla konečně Hermiona a nastoupila do kočáru hned za Bellou. Ta seděla vedle blondýnky která si četla z časopisu Jinotaj. Nebylo by to nic neobvyklého, kdyby ho nečetla vzhůru nohama. Nevill si sedl vedle ní a zbylí tři přátelé naproti jim.

,,Nejsi blázen, já je taky vidím." řekla dívka vedle ní a ona se na ní podívala. ,,Tohle je Střelenka," Hermiona se zasekla ,,Lenka Láskorádová." opravila se ale nezdálo se, že by Lence nějak vadilo to, jak jí nazvala. ,,Zajímavý náhrdelník." snažila se Hermiona odlehčit atmosféru. ,,Děkuji. Vlastně je to amulet, odhání škrtkny." naklonila se k nim a Bella se po nich nervózně ohlédla. Kočár se s mírným drcnutím rozjel a ona odolala touze povzdechnout si. ,,Mám hlad. Kéž by byl puding." řekla Lenka zasněně. Cestou už nikdo nepromluvil a uvolněně se cítili až ve Velké síni. Tam vyčkali dokud nebylo po zazařování. Do Nebelvíru přibylo přibližně dvacet žáků, do Mrzimoru jich tento rok přišlo nejméně a nejvíce naopak do Zmijozelu.

,,Vítám zde nové ale ovšem i stálé studenty!" zaujal jejich pozornost ředitel a celá síň utichla. ,,Po náročném čtvrtém ročníku," střelil pohledem po Harrym ,,jsme se tu znovu sešly. Dříve než vás představím s novým profesorským sborem vás jako každý jiný rok upozorním na to, aby nikdo nepoužíval vám nebezpečná kouzla a nechodili do Zapovězeného lesa." jeho pohled se teď pro změnu obrátil na dvojčata Weasleyova která měla oblibu v tom do lesa chodit a o přestávkách bavit kouzly a jejich lumpárnami ostatní studenty a to i ty ze Zmijozelu. ,,V našem profesorském sboru se letos udály dvě změny. Náš hajný, klíčník a profesor Péče o kouzelné tvory musel dočasně odjet a proto jeho místo zaujme profesorka Červotočková." jen co to řekl, síní se ozval mírný potlesk, k němuž se ze slušnosti připojila a znovu přestala. ,,Místo profesorky Obrany proti černé magii zaujme letošní rok profesorka Dolores Umbridgeová." neunikl jí pohled profesora Snapea na jeho novou kolegyni když se zahihňala. Pobaveně se na ně podívala a lehce zatlesklala aby se neřeklo. Pohledem se přesunula znovu na ředitele který se chystal pokračovat ve své zahajovací řeči. Byl však přerušen.

Profesorka Umbridgeová vstala a k jejich překvapení došla před samotného Brumbála. Nic by neřekla kdyby to nebyl ředitel. Zastavila se až před ním a všechny je obdařila svým falešným úsměvem.

,,Jsem tak ráda, že  mohu vidět vaše inteligencí naplněné tváře a podílet se na rozvíjení vašich neuvěřitelných schopností. Musím vás předem všechny ujistit o tom, že Ministerstvo kouzel vás hodlá připravit pouze na to, co budete ve světě venku potřebovat. Já jsem si jista, že vám to prospěje a budou z nás dobří přátelé." řekla hlasem, ze kterého se jí zvedal žaludek a zároveň jí přejel mráz po zádech. ,,To určitě." řekla dvojčata a ona se neubránila úsměvu. Byli jediný co mluvili a neřekli to zrovna tiše, takže jejich ozvěnu slyšela profesorka i celý zbytek Bradavic slyšel. Podívala se na své přátele a ti měli stejně překvapené a znechucené pohledy jako ona.

,,A nyní vám přeji dobrou chuť." popřál jim ředitel a sám se posadil ke stolu, který překypoval jídlem. Stejně jako zbylé čtyři a ani jejich nebyl výjimkou. S kručícím žaludkem si brzy uvědomila, jaký má vlastně hlad a nabrala si zapečené brambory s kuřecím masem. K tomu si nalila dýňový džus a s chutí se do toho pustila. Byla sice štíhlá, ale snědla toho stejně jako Ron.

,,Co to mělo sakra znamenat?" zeptal se jich Ron který to ještě rozdýchával a ani jídla si nevšímal. ,,Ta byla u mého řízení. Pracuje pro Popletala a byla proti mně." řekl náhle Harry. ,,Takže to znamená to," ,,že se Ministerstvo plete do věcí Bradavic." dořekla to za ní Hermiona a Bella přikývla. ,,Musíme si dávat pozor. A to hlavně ty, Harry." podívala se na svého nejlepšího kamaráda a odložila příbor. ,,Co když po tobě půjdou také? Ministerstvo ti vybíralo opatrovníka, musela u toho být také." napadlo Harryho a Bella se místo odpovědi otočila k nové profesorce která ji celou dobu rentgenovala pohledem. Dělalo se jí z toho špatně. Tohle bude opravdu těžký rok.

Přidávám další kapitolu a doufám, že se vám bude líbit :)