Brzy se srazili s jejich přáteli a tak se všichni zastavili. ,,Díky Merlinovi, že jste v pořádku." vydechla úlevně Bella.

,,Jak jste jim utekli?" zeptala se ihned Hermiona když jim Bella vracela hůlky. ,,Dávivé dortíčky. Řekl jsem, že mám hlad a zda bych se mohl najíst. Poslali mě do háje a všechno to snědli sami, odporný pohled." usmál se Ron vítězoslavně. ,,To bylo chytré." připustila Hermiona a Ron jenom pokrčil rameny. ,,Jako vždy." řekl, jako by to byla samozřejmost. Zněl dost egoisticky, ale Bella se nad tím vesele usmála. ,,Bylo to geniální! Takže, Londýn už čeká." usmála se a všichni se podívali na Harryho, který jenom zakroutil hlavou. ,,Ne, už jsem vám přinesl dost potíží." řekl a když nikdo nic neříkal, prošel kolem nich. ,,Brumbálova armáda vznikla aby něco dělala. Nebo to byli lži?" řekl Nevill který tím zastavil i Harryho. ,,Jak se tam dostaneme?" zeptal se po chvíli ticha a usilovného přemýšlení a zvažování možností. ,,Poletíme, jak jinak?" řekla s úsměvem Lenka.

Společně došli k Zapovězenému lesu, kde na ně čekali Testrálové. Ty však viděl pouze Harry a Lenka. ,,Pojď, pomůžu ti. Vidí je jen ti, co viděli někoho zemřít." vysvětlil jí Harry a pomohl jí dostat se na Testrála. Společně s Lenkou tak pomohl i ostatním a sami si sedli každý ma jednoho Testrála. ,,Držte se pevně." upozornila je Lenka a hned na to vzlétli. Byl to zvláštní pocit letět na něčem, co jste neviděli. Harry se jí mnohokrát snažil Testrála popsat, ale stěží si ho dokázala představit.

Letěli opravdu hodně dlouho a na Ministerstvo se dostali až něco málo po půlnoci. Nikdo už tam nebyl a pokud ano, byli v kancelářích. Bylo opravdu pozdě, wle nikdo z nich na spánek nepomyslel. V těle jim proudil adrenalin.

Tajně proklouzli na Ministerstvo a díky Ronovi se rychle dostali do vítahu a jeli rovnou na Odbor záhad. Srdce jí bušilo tak, že to snad všichni museli slyšet. Nikdo ani nedutal. Jak tam byli hloub a hloub, byla jim čím dál tím větší zima. Měla na sobě jenom džíny a triko se slabou mikinou. Ani nepočítala s tím, že by se dostala sem. Ne za takových podmínek.

,,Odbor záhad." ohlásil ženský hlas a dveře výtahu se otevřeli. Chvíli jim to trvalo, ale Harry se nakonec odhodlal jako první a s hůlkou v ruce vykročil vpřed. Bella ho statečně následovala, stejně jako kn s hůlkou v ruce. Dlouhou chodbou všichni mířili k děsivě vyhlížejícím dveřím a ty pomali otevřeli. Ovanul je studený vzduch a ocitli se v tmavé, obrovské hale, která obsahovala od shora až dolů stojany a věšteckými koulemi.

,,Držte se u sebe a pojďte za mnou." řekl Harry třesoucím se hlasem ještě před tím, než se vydal dál. Když už byla na Odboru záhad všichni, dveře se za nimi zabouchli a oni se na chvíli zastavili. Všichni si museli svítit na cestu kouzlem Lumos. Belle běhal mráz po zádech. Nejen zimou, ale také tím strachem který jí místo nahánělo.

Když se všichni alespoň trochu vzpamatovali, dohnali Harryho který mířil na místo, kde viděl Siriuse ve své vizi. Ze začátku stále zrychloval a na konci už všichni běželi. Do té doby, než to místo Harry našel. Jenže nikde nikdo nebyl. Ani stopy po tom, že by tam někdo byl. Všechno jí do sebe rázem zapadlo.

,,Jak to, že tady není? Má tu přeci být." šeptal Harry. ,,Ne, Harry. Sirius tu ani nebyl, celou dobu je doma. Voldemort chtěl, abys to viděl. Musel tě sem vylákat a vize Siriuse byla ta nejlepší možnost. Je to past." přemýšlela nahlas a na konci se jim podívala do tváří. Byli překvapení, naštvaní a ještě víc vyděšení. Rozběhli se smrti do náruče.

,,H-harry? Je tady tvoje jméno." řekl váhavým hlasem Nevill a hleděl před sebe na zářící kouli. Harry k němu došel a vzal jí do rukou. Nepřestávala zářit, právě naopak se ještě více rozzářila. Všichni se na to fascinovaně dívali.

Harry se díval do záře uvnitř a ona se podívala do tmavé uličky. Dvě postavy se k nim blížili a ona je podle masek na tvářích poznala. Smrtijedi... Až teď pocítila ten pravý strach.

,,Harry!" vyjekla Hermiona a Harry se před ně postavil jen co si jich všiml. ,,Kde je Sirius!" zeptal se ostře a pozvedl hůlku. ,,Měl by jsi se naučit poznat rozdíl mezi sny," sundal si masku ,,a skutečností." řekl Lucius Malfoy, otec jejich úhlavního nepřítele. ,,Co kdyby jsi mi dal tu věštbu?" nadhodil. ,,Zkuste si něco a rozbiju jí." řekl Harry se zatnutými zuby a ticho které na chviličku nastalo prolomil bláznivý a pištivý křik. Jeden by se jí nedořekl když spatřila Bellatrix Lestrangeovou. ,,Ale, tak on si chce hrát!" vypískla a Nevill vedle ní ztuhnul. ,,Bellatrix Lestrangeová." hlesl tiše. ,,Nevill Longbottom, že? Jak pak je rodičům?" zeptala se arogantně. ,,Teď už líp když je pomstím!" vykřikl a pozvedl hůlku. Bellatrix udělala to samé s vyděšeným, hraným výrazem. ,,Tak klid, uklidníme se." řekl klidně Lucius a pozvedl ruku. Bella chytila Nevilla za ruku, aby ho uklidnila a dodala mu odvahy a on se na ní a mírným úsměvem podíval. Neuniklo to nikomu, a právě toho Bellatrix zneužila. ,,Vidíte to? Longbottom si našel děvče. A jakou to krasavici... někoho mi připomínáš děvče, možná si potom budeme moct popovídat." pronesla zamyšleně a propalovala jí svýma černýma očima. Bella jenom odmítavě zakroutila hlavou a přivřela oči.

,,Tak? Potřebujeme tu věštbu." řekl znovu Lucius. ,,Proč Voldemort chtěl, abych pro ni přišel?" zeptal se Harry. ,,Tys vyslovil jeho jméno? Ty ubohý kříženče!" Bellatrix na začátku šeptala, ale ke konci už křičela, ba přímo vřeštěla. Bylo neuvěřitelné jak je oddaná svému pánovi. Na jednu stranu se jí to líbilo. Její oddanost i přes to, že pro ni do Azkabanu nepřišel dřív i když mohl. A na druhou stranu se jí hnusila. ,,Klid, klid, je to jen malý zvědavec." snažil se jí Lucius uklidnit. ,,Věštby odtud mohou odnést pouze ti, o kom byli proneseny." řekl Lucius a ona se ohlédla. Všude kolem kde to jenom šlo byli Smrtijedi. ,,Což bylo vlastně tvoje štěstí. Co pak si nelámeš hlavu tím, co je vlastně příčinou spojením mezi tebou a Pánem zla? Lámal si hlavu nad tím, proč nebyl schopen tě vlastně zabít, když jsi byl ještě mimino. Co pak ty nechceš znát tajemství tvé jizvy?" zeptal se a ona viděla, jak nad tím Harry usilovně přemýšlí. ,,Čekal jsem čtrnáct let." řekl naštvaně a Bella se zalekla že se snad rozhodne mu tu věštbu dát. ,,Já vím." pronesl Lucius hraně smutně. ,,Takže si ještě nějakou tu chvíli počkám." řekl klidně Harry. ,,Teď!" křikl a všichni na Smrdtijedy seslaly kouzlo Mdloby na vás.

Začali utíkat různými chodbičkami a odrážet útoky Smrtijedů kteří byli najednou všude. Byli tam, kde jste byli vy, byli tam, kde jste je nečekali.

,,Pouta na tebe!" vykřikla na jednoho Smrtijeda který spadl na zem svázán pouty a vyděšeně vykřikla když se srazila s ostatními. Když se podívali za sebe, šli za nimi Smtijedi. ,,Reducto!" vykřikla Ginny. Ozvala se hlasitá rána a všechny skleněné koule se začali třást a postupně padat. ,,Možná bychom měli utéct, a to co nejdříve." zašeptala Bella a rozeběhne se pryč. Ostatní ji rychle napodobili. Už si myslela, že budou zasypáni sklem, ale narazili na dveře kterými začali padat.