,,Chudák holka." opakovala znovu Minerva Mcgonagallová, sledujíc svou studentku na lůžku. Bylo to pár minut co vyhnali její tři přátele na kolej. Nikdo nemohl uvěřit, co se to stalo. Bylo to vůbec poprvé, co nějaký jiný student ohrozil svého spolužáka na životě tak vážným přestupkem.

Profesorka nebyla na ošetřovně sama. Byl tam i Brumbál a Snape a madam Pomfreyová chodila studentku kontrolovat každou chvíli. Seděli u její postele a přemýšleli. Chtěli u ní počkat, dokud se neprobudí, ale to mohlo trvat klidně několik hodin. I tak ale nadále čekali a každý z nich přemýšleli. Každý z nich přemýšleli nad Bellou, jejíž dech se sklidnil a ona se i ve spánku uvolnila.

Náhle s sebou mírně trhla a otevřela oči. Dívala se na vysoký strop Bradavické ošetřovny. Pamatovala si všechno, jenom to co se stalo před tím, než se ocitla v lese bylo v mlze. Vzpomínala si ale na rozhovor s tím neznámím. S Malfoyem, ne s neznámím ale s Dracem Malfoyem. To on jí omráčil, to ona je ta, do které se zamiloval. Možná, že na ní použil paměťové kouzlo, ale jelikož byl rozrušen, nepovedlo se mu. Určitě totiž nebylo v jeho zájmu aby o tom všichni věděli od Belly. Jenže ta to nikomu neřekne, poněvadž to nebyla jenom jeho věc, ale i její.

,,Bello?" ozval se vedle ní ředitel starostlivě a leknutím s sebou trhla. Na hrudi ucítila silné štípnutí a ona bolestně sykla. ,,Moc se nenamáhej a nedělej žádné prudké pohyby. To zvíře tě hluboce poškrabalo a kouslo do nohy." ředitel si stoupl a on si nejistě přitáhla deku blíž k sobě. Vlkodlak... Kousl jí do nohy a byl úplněk.

,,Jak se cítíte?" zeptala se jí profesorka Mcgonagallová a stoupla si vedle Snapea který jí dolil vodu.,,Na to bych se měla zeptat já vás." podotkla opatrně.,,Nebudeme vám lhát, Bello," začal nejistě ředitel a znovu se posadil vedle jejího lůžka,,bylo zo špatné. Chvíli jsme si mysleli, že je pozdě. Máte mnoho modřin, škrábanců, zlomená dvě žebra, hluboké šrámy na hrudi a pokousanou nohu." dořekl to a ona přikývla.,,Ten vlkodlak, co mě pokousal...? Bude ze mě teď také vlkodlak?" zajímala se nejistě. Překvapilo jí to, že profesoři byli také překvapeni.,,Vlkodlak? Ve vašem těle nebylo ani stopy po tom, že by vás kousl vlkodlak. Bylo to to první, co nás napadlo." ozval se poprvé za celou dobu profesor Snape a ona se s jeho pomocí posadila.,,Jo. Napadl mě vlkodlak. Nejdřív jsem utekla. Vylezla na strom poté, co jsem ho zmátla červenými jiskrami ale když jsem chtěla jiskry vypustit i do vzduchu aby mě třeba někdo všiml, spadla mi hůlka a já za ní. Chytila jsem se větve co byla nízko ale ve chvíli mé nepozornosti mě kousl do nohy a hodil na zem. Ohnal se po mě a když jsem si už myslela, že zemřu, objevil se tam,",,jednorožec." dořekl to za ní Brumbál a ona otevřela překvapeně pusu.,,Jak to víte?" zajímala se.,,Meli bychom začít od začátku." povzdechl si ředitel a podíval se na profesorku.

,,Jednou za sto let se vždy narodí dítě s nesmírnou mocí. A každé z nich svou neobyčejnou mocí přivolává nějakého tvora. Každý tvor má svou specifickou barvu a znaky kterými se odlišuje od ostatních svého druhu." začala a Bella nemohla uvěřit svým uším.,,Já že jsem tak mocná, že přivolávám jednorožce?" zalapala po dechu a tři profesoři přikývli.,,Se zlatou barvou, že ano?" usmál se ředitel a počkal, dokud Bella nepřikývne.,,Pokud je dítě v ohrožení života, nebo je nějak jinak blízko tvorovi kterého svou mocí přitahuje, objeví se jejich barva. A stejně jako to bylo ve vašem případě, ta zlatá záře se objevila přede mnou a profesorem Snapeem zrovna když u mě v ředitelně byli vaši přátelé. Celý les zářil zlatou barvou, která se objevila i před námi. Okamžitě nám to došlo a vydali jsme se vás hledat. Našli jsme vás snadno a rychle, alr byla jste na tom špatně. Jiná silná moc než ta vaše tě udržela na životě. Moc jednorožce, který se v tomto lese skrývá a čekal, zda se objeví dítě se stejnou mocí jako je ta jeho." vysvětloval ředitel a nepřestával se usmívat.,,Takže s tím jednorožcem jsem nějak spojená? To on mě udržel naživu a zajistil to, že nebudu vlkodlakem?" chtěla se ujistit a všichni tři přikývli.

,,Tvor, ve vašem případě jednorožec, se narodí spolu s dítětem. Ne vždy se spojení objeví. Málokdy jsou u sebe blízko a tak je toto objevení opravdu vzácné. Pokud tvor zemře, záleží pouze na čaroději, nebo čarodějce, zda mají tak silnou psychiku. Pouto je totiž příliš silné, pokud zemře ten člověk, tvor spolu s ním." doplnil profesorku a ředitele i Snape a zabodl se do ní pohledem.,,Je to obdivuhodné, slečno. Váš věštecký dar a spojení s jednorožcem." neodpustil si a ona de zamračila. Okamžitě chtěla opatrně namítnout to, že její takzvaný dar není vůbec jistý ale ředitel jí předběhl:,,Myslím, že bychom se vás spíš měli zeptat, kdo vás tam odnesl?" podíval se na ní ředitele svým pronikavým pohledem a ona znejistěla.,,To já nevím." zalhala rychle.,,Nic si nepamatuji." dodala již klidně a podívala se na ně. Bylo jasné, že si nejsou jisti, zda jí mají věřit, ale i když její hlas nezněl tak přesvědčivě, její pohled říkal všechno.

,,Dobře. Inu, Poppy se zmiňovala, že se může vyskytnout krátkodobá ztráta paměti. Kdyby jste si vzpomněla, musíte nám to okamžitě říct." podíval se na ní Brumbál skrze půlměsícové brýle a ona prkenně přikývla. Hned poté se rozhostilo trapné ticho, které trvalo krátce.

,,Myslím, že zítra nebudete ani vy ani vaši přátelé moc výřeční nebudete, a proto by jste se měla nejspíše dozvědět od nás to, že Harry měl dnes v noci sen, ve kterém viděl jak napadli Arthura Weasleyho. Teď je už v pořádku a zítra ho pustí, je v péči u Mungů. Více ti jistě řekne zítra Harry." řekla profesorka tak rychle, že Bella neměla možnost něco říct.,,D-dobře." vydechla nakonec překvapeně a vyděšeně zároveň.

,,Teď vás necháme, aby jste se vyspala. Zítra odjíždíte k rodině Weasleyovým, přesně jak jste měla v plánu. Slečna Grangerová vám zabalí a ráno si vás tu vaši přátelé vyzvednou. Dobrou noc." popřál jí Brumbál, Mcgonagallová jí kývla a povzbudivě jí věnovala jeden ze svých vzácných úsměvů. A Snape... se na ní ani nepodíval. Najednou měla pocit, jako by jí něco zatajili. Jenže pro dnešek měla plno nových informací o sobě samé a proto téměř okamžitě usnula.