Přesně o týden později jejich prvního setkání se členy Brumbálovi armády - zkráceně AB - mířila v devět hodin večer z knihovny do místnosti. Cestou do knihovny rozdala pár mincí těm, kteří do AB patřili. Ano, mincí. Hermiona jim to předvedla hned brzy ráno co je všechny dostala z postele. Zlaté drobné mince které pro okolí vypadali jako pouhé kouzelnické peníze vždy ztmavly a tím upozornili členy BA že se dnes koná hodina. Také se na nich vždy měl ukázat čas, ale jelikož stále bohužel neměli vybrané místo, byli zatím nepoužitelné. A právě to hledala v knihách o jejich škole. Hledala nějaká dávno zapomenutelná místa. Proto také hledala ve velmi starých knihách, které madam Piencová nepůjčuje jen tak někomu. Věděla ale, že je Bella spolehlivá dívka která milovala knihy a když jí bylo smutno, byla v knihovně od rána do večera.

,,Dobrou noc." rozloučila se šeptem s knihovnicí a usmála se. ,,Dobrou noc, slečno." odvětila knihovnice mile a znovu zmizela za policemi knih. Dobrá nálada jí zatím zůstávala a k hrudi si tiskla dvě staré knihy o Bradavicích, které zítra podrobně prohledá s Hermionou. Když teď o ní tak přemýšlela, napadlo jí, že se poslední dobou hádá s Ronem zase víc, než je u nich zvykem a to už je co říct, poněvadž i ve třetím ročníku, kdy se hádali neustále ohledně Prašivky a Křivonožky byli jejich hádky ještě mírné a občasné s porovnáním, jak jsou na tom teď. Za to Harry se konečně choval tak, jak ho znali. Na začtku roku byl stále podrážděný, nevrlý, drzý a arogantní. Teď to byl znovu ten laskavý, ochotný, obětavý ale i velmi lehkomyslný Harry jakého znali. I ona teď byla ale jiná, než na začátku školního roku. To byla vystrašená, přecitlivělá a ve všem nejistá. Teď už to bylo o trošičku lepší, ač neměla to štěstí jako Harry a nedokázala být jako dřív. Dva měsíce prázdnin u Alexe jí stačili k tomu, aby se stala troska a jelikož teprve nedávno se jí její přátelé přestali ptát na to, co se jí stalo musela nasadil svůj nejlepší herecký výkon, aby se to neopakovalo.

,,...co si o mě myslíš?!" zaslechla rozhněvaný hlas z chodby do které měla namířeno a na poslední chvíli uskočila dozadu a přítiskla se zády ze zdi. Hlasy na chvíli utichli a i ona počkala, dokud se znovu neozvou a ona se mohla opatrně podívat za roh. Draco Malfoy a Blaise Zabiny. Ani jednoho z nich neměla ráda a nemělo to co dělat s tím, že jsou ze Zmijozelu, ale s tím, jak se chovají.

,,Myslím si, že si chabě myslíš, že jí miluješ a že by se ona mohla zamilovat do tebe. Je to blbost ale ty jí nechceš nic udělat. Jsi slaboch, Malfoyi." řekl klidně a ignoroval to, že mu Draco míří hůlkou mezi oči.,,To odvolej." zavrčel na něj.,,Až po tom, co přijmeš moji sázku." usmál se triumálně a zamyslel se.,,Mám to!" zvolal vesele a Bella si pomyslela, že je to hotový blázen.,,Když to uděláš, já to odvolám a nikomu to neřeknu. Ale když ne, dozví se o tom celá škola." úšklíbl se zle a Draco dal hůlku dolů. Nepřestával ho ale propalovat pohledem, kterým by byl schopen zabíjet.,,Fajn." zavrčel a Blaise se vítězoslavně usmál.,,V jedenáct tam bude. Tady až po několika hodinách, spokojený?" Blaise jenom spokojeně přikývl.,,Dohodnuto. Buď přežiješ, nebo tě tvé okolí dostane. Slavného, zmijozelského prince. No není to krásné?" usmál se Blaise sladce. Tak, jako se usmívala Umbridgeová a Bella se otřásla.,,Vypadni, Zabiny." Draco se sot a držel a ona si byla jistá, že by na něj seslal nějakou z kleteb, které se museli učit minulý rok.

Spolu s Dracem se dívala, jak Blaise odchází a ona tak nějak doufala, že Draco odejde za ním. Jenže on šel jejím směrem. S bušícím srdcem se rozhlédla kolem sebe a zjistila, že doběhnout do další chodby nestihne. Tak rychlá zase nebyla a tak se rozběhla k prvnímu závěsu u okenního výklenku. Už ho odhrnovala, když se vedle ní znenadání objevil Draco Malfoy. Ztuhla a opatrně se na něj podívala.

,,Isabello," zavrčel na ní vztekle a ona se otřásla,,co tady děláš?" přemohl se aby na ní nekřičel.,,Jdu z knihovny." odpověděla prostě a otočila se k němu čelem.,,A schováváš se komu?" úšklíbl se zlomyslně.,,Co jsi slyšela?" zeptal se vážně když neodpovídala a ruce měla v kapsách, aby mohla v případě nebezpečí vytáhnout hůlku.,,Jenom něco o sázce. Jsem tu asi tři minuty." zalhala. Uznala za vhodné to, neříkat mu všechno co slyšela. I to, že bude lepší neodmlouvat a jednat nanejvýš opatrně. Znala ho jako vzteklého chlapce který hrozil svým otcem a jeho vysokým postavení na Ministerstvu i ve společnosti. Nikdy by nikoho pořádně neozbrojil, ale teď to vypadalo, že jí zakroutí krkem.

,,Fajn." řekl ale jehi hlas se neuvolnil, nýbrž věděl, že lže.,,Jestli se dozvím, že si o tom někomu řekla, poslední co uvidíš bude má hůlka." řekl a Bella viditelně zbledla v obličeji. Jenom tam tal stáli a dívali se jeden na druhého. Vyrušili je až rychlé vzdálené kroky.,,Pamatuj si to, Isabello." podíval se na ní a ještě než odešel tal se nad tím oklepala. Nahánělo jí hrůzu to, jak říkal její jméno. A vůbec to, že říkal její jméno.

Přibližující kroky jí ale donutili k tomu, aby se dala do pohybu a tak se tiše rozběhla zpátky svou cestou a udýchaná v pořádku doběhla do společenské místnosti.

,,Omlouvám se, zdržel mě Malfoy. " sedla si udýchaná ke svým přátelům ke krbu.,,Malfoy? Jsi v pořádku?" zeptal se jí okamžitě Harry a ona přikývla.,,Šla jsem z knihovny, když jsem najednou zaslechla Zabinyho a Malfoye. Tak vzteklý Malfoy ještě nikdy, to mi věřte." vydechla a její dech se konečně uklidnil.,,Uzavřeli spolu nějakou sázku. Někdo to odnese,jelikož Malfoy má nějak ublížit tomu, kohi údajně miluje." ztišila hlas tak, že jí ani oni téměř neslyšeli. Překvapeně zalapali po dechu a vyměnili si zmatené pohledy.,,Malfoy? Vždyť ani nemá srdce." podíval se na ně Ron.,,To teď neřeš. Nikomu to zřejmě ublíží a Malfoy to nebude. Jestli to totiž udělá, Zabiny nikomu nic neřekne. Jestli to neudělá, bude to vědět celá škola. A právě potom co se dohodli se vydal Malfoy mým směrem a já se nestihla schovat. Řekl mi, že jestli se to někdo dozví, poslední věc kterou uvidím bude jehi hůlka." dovyprávěla jim celou událost která jí zdržela a dívala se, jak se v jejích očí objevil vztek hned po překvapení.

,,Ten neřát ti vyhrožoval smrtí? Jen co se mi dostane pod ruku,",,Rone! Tím ničemu nepomůžeš, jenom to zhoršíš!" přerušila Rona Hermiona a narovnala se.,,Bella si teď bude muset dávat pozor a my budeme dávat pozor na ní. Navíc to nesmí nikdo vědět. Malfoy nesmí mít ani podezření ze to někdo ví." ztišila opět hlas a Bella se radši zadívala do ohně.,,Jedno je jisté." pronesla a oni na ní znovu upřely své pohledy.,,Musíme si dávat pozor všichni." pronesla vážně a znovu se na ně podívala.

Se zpožděním přidávám další kapitolu a omlouvám se za případné chyby :)