7. Kapitola

Stál jsem u okna zmijozelské koleje a díval se ven, kde se zrovna míjely blesky jeden za druhým. Byly slyšet i dunící hromy, které mi dávaly energii do žil. Teď byl pravý čas! Teď byl čas zmizet, jelikož by si nikdo neuvědomil, že jsem se vypařil. Prsten, se kterým jsem si pohrával jsem si pevně nasadil na prsteníček a vydal se z hlavní zmijozelské místnosti pryč. Někam, kde mě nikdo neuvidí.

Nejlepší místo bylo v komnatě nejlepší potřeby. Tam se nikdo nemohl dostat! pouze já! Jelikož jen já jsem o ní věděl...

Vešel jsem do místnosti a hned, jakmile se za mnou zavřeli dveře, jsem se ve větrném mocném víru vypařil z pozemku Bradavic a sebou jsem si vzal svůj deník, který pro mne byl velice cenný z několika důvodů...

Přemístil jsem se na místo, které mi bylo velice známé. Už jsem tady byl jednou. Byl to dům mého mudlovského otce, který brzo můj otec nebude! Vytáhl jsem hůlku a do domu vtrhl jako nebezpečný masový vrah. Ale...mezi mnou a tím vrahem nebyl moc velký rozdíl!

Byla zrovna noc a otec se svojí novou manželkou poklidně spali. Jistě po mém vpádu do domu už ne. Otec, který se mi dosti podobal, ve svém pyžamu a s puškou v ruce seběhl schody a namířil ji na mě. Posměšně jsem se usmál. ,, Opravdu si myslíš, že proti mě máš nějakou moc otče? Ne! Teď splatíš dluh ty jeden mudlovský červe! Avada kedavra!'' Aniž by stačil něco říci, už ležel mrtev na zemi a deník, který jsem měl pod hábitem se naplnil kouskem mé rozpůlené duše.

Narovnal jsem se a musel se protáhnout, jelikož kosti a svaly, které mě držely na nohou začaly...chabnout.

Manželka mého otce přiběhla a když viděla, kdo jí to leží u nohou, celá ztuhla a začala naříkat. O ni už jsem se nestaral. Teď nastala chvíle se postarat o bezpečí mých viteálů a hned první místo, kde bych ukryl první z nich mě napadlo hned. Byla to taková malá chatrč nedaleko odsud, kde vyrůstala moje matka.

Přemístil jsem se a vstoupil už do opuštěné chatky, která byla poseta mechem a plísní. V dřevěné podlaze, kde byla uvolněná plaňka z podlahy, jsem položil prsten, který jsem ještě předtím umístil do nenápadné krabičky. Kouzlem jsem trám připevnil a přemístil se zpátky do Bradavic. Diadém, prsten mám schovaný a teď ten deník a měl jsem perfektní místo. Tajemná komnata, kde by můj deník mohl střežit Bazilišek...

Vydal jsem se tedy k vchodu do Tajemné komnaty, když v tom vidím procházet se Katherine po chodbě. Šla velice pomalu a nejspíš nad něčím přemýšlela. Chvilku jsem ji pozoroval a když jsem začínal mít tušení, že ví, že jí někdo pozoruje, vydal jsem se dál dodělat svůj úkol...

Trochu jsem si něco vymyslela a domyslela, takže to není přesně podle knížky či filmu, ale to je jedno ne? Je to přece Fanfikce :)) A co se bude dít dál? Trochu to prozradím. Tom doplní svůj počet viteálů. Udělá jich pět, ale mezitím se bude dít něco mezi Tomem a Katherine. Ale co? Rivalita a nenávist nebo něco jiného? :)