Byla jsem zahleděná do země a opravdu se soustředila jen na jeho ruku, která mi způsobovala bušení srdce. Po dlouhé chvíli odvrátil ruku, vstal a bez oznámení odešel aniž by si toho kdokoliv všiml. 

Měla jsem nutkání se za ním rozběhnout a vyříkat si to s ním, ale nemohla jsem se pohnout. Musela jsem tedy vydržet.

Brumbál ještě rozebíral pravidla soutěže a všechno kolem. Jakmile však všechno bylo vysvětleno a mohlo se začít jíst, vstala jsem a vydala se stejným směrem, jakým šel před chvilkou Moody/ Barty.

Po chodbách nikdo nebyl. Ani bezhlavý Nick zde nepřebýval. Bylo tedy jasné, že Bartyho najdu v jeho kabinetu. 

Prudce jsem bez pozvání vstoupila dovnitř a už jsem chtěla začít křičet, jenže mě zarazil jeho vzhled. Přede mnou stála postava pravého Bartyho Skrka. Ztratila se mi všechna slova, která  jsem chtěla vyřknout. 

,, Potřebovala jsi něco zlato?'' lehce zlověstně povytáhl koutek úst do svého úšklebku a dal si ruce do kapes. 

Otevřela jsem ústa na důkaz, že chci něco říci, ale stále ze mě nic nevyšlo. Barty tedy tohoto momentu využil k tomu, aby se ke mě nenápadně přiblížil. Konečně jsem našla ta správná slova: ,, Vysvětíš mi, co si sakra dělal tam v tom sále? A řekni mi, proč na sobě máš podobu profesora Moodyho!'' téměř jsem vzteky řvala, ale jeho to neodradilo.

Od shora dolu si mě prohlédl a poté řekl: ,, Nevysvětlím a neřeknu.''

Nechápavě jsem otevřela ústa dokořán. ,, Cože!''

Přiblížil se ke mě ještě o kousek blíž a tentokrát tak, abych si toho dost dobře povšimla a zopakoval: ,, Nevysvětlím a NEŘEKNU!'' prohloubil úšklebek a zadíval se mi do očí. Znova jsem se ocitla v momentě, kdy jsem nevěděla, co říci a on si toho všiml...

Pokusil se ke mě znovu přiblížit, ale já ucouvla a dotkla se dveří, které byly hned za mnou. Tím mě dostal do pasti. Přiblížil se naposledy a blíže než kdy předtím. 

,, Proč mi tohle děláš?'' zeptal se a prohlížel si každý kus mého těla.

,, Co ti dělám?'' vyslovila jsem šeptem, ale odpovědi jsem se už nedočkala. Místo toho se ke mě naklonil, lehce jsme se dotkly rty, ale nelíbal mě. Rozbušilo mi to srdce natolik, že jsem myslela, že dostanu infarkt. Tak už mě polib! POLIB MĚ! Žadonilo cosi ve mě. Když však neudělal nic dál, musela jsem to udělat sama.

To já byla ta, která ho začala líbat...

** Pořád mě nenávidíte, já vím :D Ale vžijte se do Katherine. Byla sama a teď potkala někoho, kdo svým chováním je Tomovi podobný :D ***

PS: Pokud máte zájem, napsala jsem takové pokračování série Draco Malfoy a Mrs. evil - odkaz na příběh najdete v komantářích :)