Po sakra dlouhé době přidávám povídku na přání, která je rozdělena na dvě části, aby toho na vás nebylo moc :D

Povídku je rovnou pro dvě osoby, jelikož se střetly jak ve výběru shipu, světa tak i konce a těmi jsou Sellsaina a KarmaCREW.

Holky... omlouvám se, že to trvalo tak dlouho (fakt jsem toho měla nad hlavu). Vlastně ani nečekám, že si to přečtete, protože na Wattpadu už lidi mizí jako pára nad hrncem a těch "starých" tu zbylo jenom pomálu, ale přesto chci dostát toho, co jsem kdysi (jakože fakt před dobou) slíbila. 

A i pro ty, kterým není přímo tato povídka věnována - Doufám, že si ji užijete, přece jenom ship KakaNaru tu přibývá po x měsících ^-^

P.S.: Druhá část vyjde zítra :)

***

12. června

Dneska jsme se s Kakashim pohádali úplně poprvé od doby, co jsme si spolu tak nějak začali... Zkusíme taky pominout fakt, že jsme se dali dohromady teprve před tejdnem...

Při tréninku na mě byl docela vostrej a přišlo mi, že mi snad nakládá víc na záda, než kdy dřív. Ne, že bych snad měl problém s nějakým tréninkem, dělal jsem už horší věci, ale nepřišlo mi to fér vůči Sakuře a Saiovi, jejichž trénink byl o mnoho jednodušší. Dokonce ani kapitán Yamato se mě nezastal! Byl jsem úplně vyflusanej!

Hned, co to šlo, jsem se večer za Kakashim vyplížil a dal mu to taky pěkně sežrat. A co on na to?! "Snad sis nemyslel, že když spolu teď jsme, tak tě budu šetřit..."

Já nestojím o nějaký podělaný šetření nebo co, ale odsud posud, ttebayo! Není fér, abych sotva chodil a ti dva si pomalu poskakovali do vzduchu! Vážně mě vytočil!

***

15. října

Dostali jsme misi v Suně. Vyrážíme pozítří. Konečně zas po dlouhý době uvidím Gaaru! Mám z toho fakt radost, neviděli jsme se už několik týdnů a rozhodně si máme o čem povídat. Doufám, že tam strávíme taky i nějakej čas navíc, abysme si mohli pořádně poklábosit. Prej tak konečně nechal spešl kvůli mě zřídit malou restauraci s ramenem, tak to musím samozřejmě pořádně prubnout, ttebayo!

***

20. října

Dneska to shrnu jenom v několika bodech, protože nemám snad ani sílu se pořádně rozepsat. Takže:

Konečně jsme dorazili do Suny a přivítal jsem se s Gaarou

Kakashi je debil

Šel jsem s Gaarou na ramen (mimochodem je fakt skvělej, ale na Teuchiho to vážně nemá) a skončilo to i u pár skleniček saké. Připojili se k nám potom i jeho sourozenci a Sakura se Saiem. Viděl nás tam Kakashi s Yamatem, ale nepřidali se k nám.

Kakashi je debil na druhou

Byl jsem trochu zmatenej, že se choval jako nakrknutej kakabus, ale nechal jsem to bejt a užíval si dál. Přece jsem nedělal nic špatnýho.

Jen co jsem dorazil pozdě večer na pokoj, vrazil tam Kakashi a štěkli jsme. Nechápu proč vlastně.

Kakashi je kokot.

***

22. října

Dneska odpoledne odcházíme ze Suny zase zpátky do Konohy. Kakashi se se mnou nebaví. Může mi políbit zadek, jestli se ke mně chce takhle chovat. Nechápu, co mu přelítlo najednou přes nos, ttebayo! Fakticky! Je napruzelej, nabručenej, není s ním řeč a mám takovej dojem, že se mi vyhýbá, i když kdykoliv se ohlídnu za sebe, tak si myslím, že na mě někde zpoza rohu čumí.

Vážně je divnej...

Nevím, kam jsem dal oči, že jsem se zakoukal zrovna do něj, i když... heh... tělo má fakt k nakousnutí a to dole je... hmm... ne! Jsem na Kakashiho taky nasranej a tečka!

***

26. října

Žárlí! On prostě a jednoduše žárlí! Na mýho kámoše!

Včera večer, když jsme se vrátili, jsem si to s ním chtěl jít prostě vyříkat, protože celou cestu na mě pěkně sral a dokonce odmítnul i to, abych s ním spal v jednom stanu, přitom jsme tak byli dohodnutý! Takže jsem se jak trotl musel střídat s ostatníma, když zrovna měli noční hlídku. Parchant jeden!

No... ale ať neodbíhám...

Šel jsem teda za ním si to jako vyříkat. Nejdřív dělal strašný okolky, že mě dovnitř nepustí, že je utahanej a že si chce jít lehnout konečně do normální postele. Asi stárne, heh... Ale já jsem se nenechal jen tak odbejt, už by měl za ty roky, co mě zná, vědět, že jsem dost vytrvalej a tvrdohlavej.

Taky mě dovnitř po nějaký době nakonec pustil, ale odmítal se se mnou bavit, i když jsem se ho několikrát na něco ptal. Prostě se mě snažil ignorovat.

Do doby, než najednou zničehonic bouchnul.

A že jsem nepřestal čumět.

Nejdřív jsem nechápal, o čem to vlastně mluví - jakože o jakým objímání a blízkosti a toho, proč jsem s Gaarou trávil tolik času a tak podobně... než mi to vlastně celý docvaklo. Jasně, mohlo mi to docvaknout dřív, ale... no, to je fuk.

Takže když mi docvaklo, že vlastně chytnul žárlivej amok, začal jsem se smát jako blázen, čímž... jsem ho prakticky nasral ještě víc, ale... to bylo vlastně dobře, protože... protože mě ošukal tak, jako ještě nikdy...

Asi bych měl jeho žárlivost sem tak trochu prohýřit, heh.

***

5. prosince

Ani bych neřekl, jak hrozně to letí, ale dneska jsem s Kakashim už půl roku. Je to k neuvěření, ttebayo... Mám konečně pocit, že mě má někdo opravdu rád a existuje tu někdo, komu na mě skutečně záleží, mimo Ero-sennina a Iruku-sensei.

Taky se pomalu blížej Vánoce, vůbec nevím, co mu mám koupit. K narozeninám ode mě dostal poslední vydanou podepsanou knihu s věnováním od Ero-sennina, ale ten úchylák od tý doby nic dalšího nevydal a pořád je někde v tramtárii na tom svým průzkumu, takže jsem s nápadama na bodu mrazu.

Mimoto... Sakura začíná bejt docela vlezlá a nejspíš začíná i něco tušit. Mlčím jako hrob, i když je to pro mě dost těžký. Fakt bych to chtěl vyřvat do světa, ale kupodivu chápu, jak by se na to ostatní asi dívali a jaký by to mohlo mít nepříjemný následky.

Hmm... jsem zvědavej jak naše první Vánoce budou probíhat.

***

Kakashi na moment odtrhnul zrak od rozečtených stránek a uvědomil si, že už dávno nestojí u nočního stolku, na kterém deník uviděl, nýbrž už v celku pohodlně sedí na posteli. Nepročítal všechno doslova a dopísmene, ledabyle nalistovával stránky a četl si až překvapivě úhledně zapsané myšlenky svého studenta a partnera v jednom.

Jistě, zprvu poté, co zjistil, že drží v rukách Narutův deník ho chtěl opětovně zaklapnout a položit zpátky na místo. Otevřel tu knihu jenom proto, že ji u nich doma ještě nikdy neviděl a upřímně nikdy neviděl blondýnka si číst něco jiného, než byly svitky s technikami. Jenže když se začetl do prvních vět nahodile nalistované stránky, tak už prostě přestat nešlo a on se do toho doslova pohroužil, jako do poslední Jiraiyovi knihy.

A s překvapením sobě vlastním si uvědomil, že se za tuhle sprostotu ani nestydí. Aspoň má konečně možnost nahlédnout do té tvrdohlavé palice a zjistit jeho skutečné myšlenky a pocity.

Na několik vteřin nastražil uši a zaposlouchal se do ticha bytu, jestli se náhodou neozve zvuk odemykajících se dveří nebo slabé klepání na okno, jak měl mladý shinobi občas ve zvyku. Nic se nedělo a tak šedovlasý jounin vrátil svou pozornost zpátky k deníku.

***

11. února

Po sakra dlouhý době jsme se Sakurou, Saiem, Hinatou a Kibou dostali samostatnou misi. A nebylo to nikde jinde než v Suně. Moc dobře jsem na Kakashim viděl, že se mu to ani za mák nelíbí, ale snažil jsem se ho ubezpečit v tom, že jsem s Gaarou jenom vážně dobrý přítel a nic víc. Nevím, proč mi v tomhle nevěří. Nemám důvod si hledat nikoho jinýho, protože ani nikoho jinýho nechci.

Tseh... a to Gaara není jedinej, na koho najednou začal Kakashi žárlit, i když to nedává nějak výrazně najevo. Poznám to už z jeho pohledu, nejsem zase tak vypatlanej, jak si o mě nejspíš pořád myslí.

Sakura je čím dál víc dotěrná. Asi ji pořád nejdou z hlavy ty Vánoce a Novej rok, kdy mě nezastihla doma jako obvykle. Pořád na mě má nějaký narážky a snaží se ze mě dostat nějaký informace. Ne, ne, holka, máš smůlu. I kdyby ses mi zapřísáhla na vlastní život, že nikomu ani necekneš, stejně bych ti nevěřil, protože bys to projela na plný čáře jenom o pár minut pozdějc, co bych ti něco řekl.

Tohle skrejvání mě už přestává bavit, ale nic s tím nenadělám. Ale jestli na mě Kakashi zase bude řvát jenom kvůli svý žárlivosti a mylný domněnce, že si někde hledám stejně starýho cápka, tak... tak doufám, že mě ošuká tak jako posledně, hehe.

***

23. února

Poslední dobou mám dojem, že se hádáme kvůli naprostejm hovadinám. Patří tohle vůbec ke vztahu? Jako hádat se kvůli tomu, že se někdo o pár minut opozdil (protože zrovna on chodí pozdě vždycky a všude - i když za ty ranní opoždění má konečně právoplatnej důvod), nebo proč spolu nemůže bejt dneska ale až zejtra, proč se nevynesl koš, neumylo nádobí a podobný otravný domácí práce (když spolu ani nebydlíme!) nebo proč sem si dovolil jednou usnout dřív než on, aniž by k něčemu mezi náma došlo. Tak sorry jako, ale byl sem vážně utahanej!

Jako... všechno ostatní je strašně bezva, ale ty hádky mě fakt začínaj točit a to jsem si myslel, že to budu nejspíš já, kdo je bude vyvolávat, ale ejhle, vono je to naopak.

Mám dojem, že jakkoliv se mu snažím vyhovět, udělat něco navíc, nebo ho nějak potěšit, je to špatně. Najde jakoukoliv skulinku jenom proto, aby se mohl štěknout.

Jasně, ten usmiřovací sex potom vážně stojí za to, ale proto, abysme si mohli perfektně vrznout, se musíme poštěkat pomalu až do krve?

***

13. března

Mám dojem, že mě podvádí.

***

Kakashi sebou na posteli nepříjemně trhnul a nakrčil obočí. Neměl dojem, že by mu snad někdy dal důvod k tomu, aby si myslel, že si snad našel někoho jinýho. Stejně jako Naruto to ani on neměl zapotřebí. Jejich vztah mu vyhovoval a neměl důvod se ohlížet po jinejch kalhotách. Ve většině případů to byl právě on, kdo zastával roli toho, kdo žárlí. A nutno dodat, že vážně úplně zbytečně.

Šedovlasý muž si s povzdychem posunul masku níž, aby se mohl pořádně nadechnout. Už by si měl navyknout konečně na to, že ji doma vážně nosit nemusí.

,Zajímalo by mě, kdes na to přišel,' pomyslel si, než mu díky datumu došli souvislosti a musel se jemně ušklíbnout.

Poté se dal znovu do čtení.

***

17. března

Ten pocit ve mě fakt sílí, ttebayo... Zdá se mi, že je ke mně Kakashi v posledních pár dnech strašně odtažitej, jako kdyby ho to se mnou nebavilo a přitom si nemyslím, že jsem udělal něco špatnýho.

Už není tak přítulnej jako na začátku. Chodí pozdě čím dál víc a kolikrát ho ani po Konoze nemůžu najít. Ne, že bych byl nějaká podělaná stíhačka, ale... ale...

Nah... Kurama mele něco o tom, že chytá krizi středního věku, ale na to je u něj ještě docela brzo, ne? Navíc co jsem slyšel, tak to probíhá úplně jinak...

***

31. března - 1. dubna

Dneska jsem u něj zase po dlouhý době přespal. Vypadal, jako když se do toho snad nutí. Většinou se snažíme u sebe na střídačku přespávat ob den nebo dva, jak to vyjde a taky podle přiřazených misí. Poslední dobou se totiž už stává, že je máme oddělený, asi to bude tím, že náš tým a samozřejmě i ty ostatní čekaj jouninský zkoušky, který se maj konat letos na podzim.

Ale zpátky k tomu přespání...

Jakože to vážně bylo jenom přespání. Přišel jsem k němu někdy po desátý hodině večer. Myslel jsem, že se spolu najíme, vykoupeme nebo vysprchujeme, jak jsme měli ve zvyku, pustíme si nějakej film (měli jsme mít totiž další den volno) a pak si trochu zalaškujeme, ale co z toho bylo?

Najedli jsme se tím stylem, že jsem se vlastně najedl jenom já a to ohřátýho jídla v mikrovlnce, protože on už jedl před dvěma hodinama. Vysprchoval jsem se taky jenom sám, protože on se šel osprchovat po jídle. Film jsme si nepustili, prej v televizi stejně nic nedávaj. Přišel jsem si u něj najednou jak nějakej vetřelec, co tam nemá co dělat. Spát jsme šli potichu. Každej si lehnul na svou půlku, žádný tulení, mazlení, ňuchňání...

Ale co bylo vůbec to nejhorší?

V půlce noci jsem se vzbudil. Dostal jsem žízeň, ale... Kakashi vedle mě neležel. Myslel jsem, že se taky potřeboval napít, nebo si dojít na záchod, ale v bytě sem ho nikde nenašel.

Tak kde kurva byl?!

Když jsem se ho na to ráno zeptal, začal ze mě dělat idiota, že se mi určitě něco zdálo.

Nejsem blbej, vím, že se mi nic nezdálo...

***

4. dubna

Pořád je strašně divnej a odtažitej.

Dneska ani nebyl na tréninku. Kapitán Yamato nám sdělil, že si musel něco zařídit. Zajímalo by mě, co si jako musel zařizovat. Už toho mám tak akorát dost.

***

10. dubna

Zas to stálo pěkně za prd. Přespával tentokrát u mě, ale neviděl jsem žádnou změnu. Sice jo, sex jsme měli, ale... nestálo to za nic. Je mi to vážně blbý, ale tentokrát jsem se fakt modlil, abych se udělal co nejdřív, stejně jako on a mohli jsme tu šarádu ukončit.

Jestli někoho má, bylo by mnohem lepší, aby mi to řekl rovnou a nedělal ze mě idiota. Nebo se snad trapně snaží o to, abych s tím vztahem seknul já?

***

21. dubna

Dneska to pěkně vygradovalo. Už jsem to fakt nevydržel a vylítnul na něj zvlášť potom, co jsem na jeho stole objevil kupní smlouvu nějakýho opuštěnýho baráčku na úplným okraji Konohy. Nechal to jen tak ležet na stole v kuchyni.

Nebylo to poprvý, co jsem nějakou věc řešil s horkou hlavou a tak mi zůstala huba otevřená, když mi sdělil, že je to kupní smlouva pro náš nový domov a jedinej důvod, proč se podle mě ke mně choval odtažitě, bylo to, že začínal až nepříjemně přemýšlet nad tím, že náš vztah nabral vážnějších obrátek moc rychle a byl trochu zmatený z toho, kam to všechno vede.

Vážně jsem z toho byl úplně hotovej a nevěděl jsem, co na to říct. Vážně jsem si myslel, že mě někde podvádí a ne, že zařizuje náš společný domov. Proto byl takovej sem tam bez nálady a unavenej a nevěnoval se mi tolik, co dřív. Cejtil jsem se jako debil.

Na druhou stranu, kdo by si to nemyslel, že?

***

2. května

Dneska byl velkej den. Jakože fakt hodně velkej.

Za prvé jsme se začali sestěhovávat a za druhý... za druhý jsme s naším vztahem museli na veřejnost, protože by to byla jenom otázka pár dnů, než by minimálně čtvrtina Konohy zjistila, že bydlíme vlastně úplně jinde než dřív a spolu.

Bylo to... náročný. Hodně náročný, ale... dopadlo to líp, než jsem čekal. Než jsme čekali.

Až na pár výjimek, to všichni pobrali celkem s nadhledem a někteří z toho byli až nadšení (což vlastně doteď vůbec nechápu).

Musím jedině dodat to, že teď pro mě, pro něj a pro nás oba začíná úplně nová kapitola života. A vlastně se na to děsně těším!

***

24. června

Chci zpátky do svýho starýho bytu! A to okamžitě! Tohle se fakt nedá! Nejde tu o to, že mám konečně možnost ho denodenně vídat a být s ním a trávit s ním čas i jinak, než se v noci plížit k němu domů, ale neskutečně mě vytáčí to, jak má všechno na háku!

Myslel jsem si (a všichni to o mě taky říkali), že jsem neskutečnej bordelář, ale to, co předvádí v poslední době Kakashi překračuje všechny meze! Nejsem jeho služka! Mám takovej dojem, že jeho naklizenej byt kdykoliv, co jsem k němu přišel, byl jenom hodně narychlo poskládanej, aby to nevypadalo jako po útoku bomby.

Jelikož se Jouninské zkoušky mají pořádat někdy v průběhu září, už nám skončili týmové tréninky a povětšinou trénujeme každý sám a každý sám se taky na zkoušky připravujeme. A jelikož se chci jouninem stát hnedka napoprvé, tak fakt tvrdě makám a to znamená, že bych chtěl taky nějakou podporu, ale tý se fakt asi nedočkám!

Místo toho, abych přišel domů a odpočinul si, uklízím! Místo toho, abych se v klidu natáhnul do vany a trochu si zarelaxoval, uklízím! Místo toho, abych se v klidu doma najedl, vařím, protože on to za celej den lebedění nestihnul! Našim senseiům totiž odpadla ta hlavní práce při našich přípravách na zkoušky, a to nás hromadně trénovat a plnit s námi mise. Jsou nám převážně k dispozici jenom tehdy, když se chceme s nimi o něčem poradit.

Jenže on ani snad nemá zájem mi v něčem pomoct! Je to fakt k vzteku, ttebayo!