Před necelými sto lety bydlela v malém srubu, na kraji lesa početná rodina. Nejen lidská, ale také zvířecí.
V neděli rodina seděla u oběda, mezi nohama všech členů si to rázovali kočky, psi i husy a děti se sem tam sehly, aby si nějakého mazlíka pohladily. Po jídle si už jen povídali a čekali na správný čas jít do kostela.
     Neuběhlo ještě ani pět minut, když se otec začal zvedat ze svého čestného místa v čele stolu. Odběhl k oknu, pohlédl ven a začal okolo sebe mávat rukama a křičet:,, Všichni honem do sklepení! Neohlížejte se a utíkejte! Všechno tu nechte jen se schovejte!" V malém domku propukla panika. Mladší členové vzali do náruče co nejvíce domácích zvířat a ti s dlouhýma nohama běželi pro dobytek. Plni obav utíkali ke vchodu do úkrytu u Černého lesa.
     Otec odemkl poklop a následován třemi kravami, běžel do lesa ke skrytému přístřešku. Uvázal je, nachvíli se zastavil, aby se uklidnil a už spěchal za zbytkem rodiny. Před uzavřením vchodu se rozhlédl, zda není někdo z jeho potomků na nebezpečném prostoru mezi srubem a úkrytem. Nikoho však neviděl, proto tajné dveře vedoucí do sklepení zavřel. Sotva doskládal poslední truhlici, ozvaly se rány. I přes navršenou barikádu před vchodem byly vidět záblesky světla doprovázející každou z nich.
     V tu chvíli jím projel pocit ztráty. Pocit, který poprvé poznal přesně před třinácti lety. V ten den se narodila nejmladší z rodiny. ,,Danielo?" ozval se v naději, že své dceři alespoň malinko zpříjemní den. Čekal na stále dětský hlásek, ale jediné co se ozvalo bylo zajíknutí a vystrašený šepot. ,,Není tady!" pomyslel si a ihned vyrazil k zabarikádovanému vchodu. Ostatní jen němě přihlíželi se smutkem v očích, neschopni jediného pohybu.
     Mezitím malá postrádaná běhala po plamenech zachváceném srubu ve snaze najít své koťátko. Už slyšela jeho tiché naléhavé mňoukání, když si všimla, že mezi ní a kočičkou plane ohnivá zeď. Zastavila se, zhluboka se nadechla a skočila. Přistála tvrdě, ale jen mírně popálená. Nebezpečí ale nepominulo. Okolo mladé dívky se začaly zvedat plameny. Oheň ji připravil o poslední možnost útěku. Zatemnilo se jí před očima a ještě než se se svým koťátkem ponořila do říše snů, slyšela vzdálený dusot nohou.
     To otec běžel zachránit svou dceru. Když však proběhl skrz plameny až k místu, kde cítil její přítomnost, našel v dubové podlaze jen vyhasínající satanův znak.