**Desátý příběh v rámci akce VYLOSUJ SI VÝZVU 2023! Říjnovým losem je romance, ich-forma, rozsah 500 - 700 slov + slova čelenka, kuš, píďalka.**

#vylosujsivýzvu2023

Podzimní slunce už dávno zapadlo za obzor, hvězdy byly vidět jasněji a vytvářely kouzelnou kulisu, přesto ten nádherný výhled nedokázal přebít tvou krásu. I když se ve tvém obličeji odrážel smutek. Mrzelo mě, že jsme se hádali. Ničilo mě vidět tě nešťastnou. Snažil jsem se své city skrývat tak dlouho. Víc než rok jsem snášel pohled na to, jak jsi šťastná se svým přítelem. Jenže to už bylo dávno, a když už jsi byla konečně volná, když už jsme mohli být konečně spolu, hádali jsme se. Místo abych si tě získával, choval jsem se, jako idiot. S tím byl konec. Bylo načase říct ti, co doopravdy cítím.

"Mrzí mě to," přerušil jsem to nesnesitelné ticho. Srdce mi tlouklo, jako splašené, byl jsem šíleně nervózní. "Neměl jsem se chovat, jako naprostý kretén. Nechci aby jsi byla smutná," pokračoval jsem. 

"Tak proč? Proč tohle všechno?" vydechla jsi zničeně.

"Protože tě miluju," odpověděl jsem upřímně. Nebyl důvod, to dál tajit. 

Vykulila jsi na mě překvapeně, ty své velké oříškové oči, ještě stále vlhké od slz. 

"Zamiloval jsem se do tebe na první pohled. Přesně si pamatuju, jak jsi vypadala, když jsem tě poprvé uviděl. Seděla jsi v té malé kavárně, kterou máš tak ráda, úplně vzadu, daleko od okolního ruchu. Vlasy vyčesané do drdolu, přičemž ti několik pramínků spadalo do obličeje. Ve tváři jsi měla zamyšlený výraz a na čele se ti vytvořila drobná vráska od toho, jak jsi usilovně přemýšlela. Pracovala jsi na své ročníkové práci. Byla jsi neuvěřitelně krásná a roztomilá," začal jsem vyprávět, než jsi stihla cokoliv říct. 

Do očí se ti nahrnuli další slzy, ale jen jsi stála a poslouchala. Dlouhé vlasy ji vlály ve větru a na hlavě se jí třpytila tenká čelenka. 

"Pak sis všimla, že tě pozoruju a věnovala mi milý, ale plachý úsměv. Přesně v ten moment jsi mě polapila. V moment, kdy jsem se ztratil v pohledu do tvých očí, kdy tvé rty vykouzlily ten sladký úsměv. Byl jsem ztracený a nedokázal na tebe přestat myslet. Měl jsem tě nechat být. Odejít a už se neohlížet, když ses zmínila, že jsi zadaná. Jenže já to nedokázal. Nemohl jsem se tě vzdát. Každou další minutou pro tebe mé srdce bilo víc a víc. Neexistovala šance, že by jsi kdy byla moje, tak jak bych si přál, ale stejně jsem zůstal. Stala ses mou kamarádkou, tou nejlepší ze všech," pokračoval jsem tedy dál. Bylo toho tolik, co jsem ti chtěl říct. 

V hlavě se mi přehrávaly všechny naše společné chvíle. Naše filmové večery nebo ranní běhání. Tvůj sladký smích a radost v tvých očích. To všechno mě pohánělo dál, přestože jsem nevěděl, jak tohle skončí.

"Miluju na tobě všechno. Tvůj úsměv. To jiskření ve tvých očích, když máš nějaký šílený nápad. Miluju tvůj smysl pro humor, jako třeba ten kurz vaření, který jsi mi dala k narozeninám a na kterém jsme si užili spoustu legrace. Miluju, jak vždycky nakrčíš nos, když se na něco příliš soustředíš. Jak jsi odvážná a silná, když bojuješ za něco, čemu věříš. Miluju, jak jsi chytrá," spustil jsem výčet věcí, které mi na tobě připadají naprosto úžasné. 

"Pamatuješ, jak jsme byli na těch středověkých trzích a ty sis chtěla vyzkoušet střelbu z kuše? Byla jsi tak odhodlaná se trefit do terče, že jsi tam zůstala stát a zkoušela to tak dlouho, dokud se ti to nepovedlo. Nebo jak jsme se jednoho večera dohadovali, jestli se ten ošklivý motýl jmenuje můra nebo píďalka," dodal jsem ještě. 

Nastalo ticho. Navzájem jsme si hleděli do očí a ani jeden z nás neřekl jediné slovo. Čekal jsem. Dával jsem prostor, aby jsi zpracovala mé vyznání citů. 

"Taky tě miluju," zašeptala jsi. Mé srdce se v tu chvíli na vteřinu zastavilo. Nedokázal jsem uvěřit, že to opravdu cítíš stejně, že by jsi mohla mé city opětovat. 

Jenže pak jsem v tvých očích zahlédl to, co ty jsi vídala každičký den od chvíle, kdy jsme se poznali. Tu vřelost, lásku, oddanost, štěstí, ale i touhu a vzrušení. V tu chvíli mé srdce začalo znovu bít rychleji a silněji. Bilo pro tebe. Oba jsme se rozesmáli. Byli jsme šťastní. Konečně jsem tě mohl políbit. Dotknout se tvých rtů, dotknout se tebe. Konečně jsi mohla být moje. Já totiž byl vždycky tvůj.