Harry seděl u krbu, tentokrát si nelistoval starou učebnicí, zíral do plamenů. Hermiona si přisedla a položila si hlavu na jeho rameno. ,,Ahoj," řekla jemně.
,,Zase knihovna?" otázal se Harry. Hermiona souhlasně zamručela. ,,Dostal jsem od Brumbála úkol."
,,Vy teda nezahálíte, co?" poznamenala Hermiona laškovně. Nechápala tu změnu. Brumbál minulý školní rok Harryho naprosto ignoroval a letos se stali nejlepšími kamarády. Na druhou stranu musela přiznat, že minulý školní rok cítila k Severusovi pouze chlad a povinnou autoritu a nyní do něj byla zamilovaná.
,,Jde o Křiklana," pokračoval Harry zasmušile. ,,Mám z něj vymámit vzpomínku. A tu vzpomínku mi chtít dát nebude. Tím jsem si jistej."
,,Myslíš, že bych ti s tím mohla nějak pomoct?" zeptala se Hermiona. Chtěla být nápomocná. Harry pohodil rameny a tím trochu uhodil Hermionu do ucha. Ta si však nepostěžovala a znovu se na jeho rameni uvelebila.
,,Nevím, Hermiono. Popřemýšlej, jak bych to mohl udělat. Sám nevím, jak se toho zhostit."
,,Určitě na něco přijdeme," ujistila ho Hermiona.

▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓

Vtrhl do třídy energickým krokem, někteří studenti nadskočili leknutím. Znechuceně se na ně zahleděl. ,,Dnes si vyzkoušíte souboj. Žádná kouzla, která by mohla vašemu sokovi příliš ublížit, žádné experimentování a už vůbec nesmíte použít kletby, které se nepromíjejí. Možná si říkáte, že je to zbytečné vám připomínat, ale někteří z vás by byli schopni některého studenta zabít, že Weasley a Longbottome?" Ron se zašklebil, Neville stydlivě sklonil hlavu. Díkybohu se jim nikdo nesmál, protože obranu proti černé magii měli nebelvírští s Mrzimorem. ,,Vyberte si dvojici a začneme." Hermiona znejistěla. Nechtěla bojovat proti Harrymu. Zvlášť když v té jeho záhadné učebnici byly kletby, o kterých nikdy neslyšela.
,,Hermiono," oslovil ji Ron. Ten ji úspěšně ignoroval od té doby, co si začal s Levandulí. Hermiona na něj tázavě pohlédla, tím ho vyzvala, aby se vyslovil. ,,Byla bys, prosim tě, se mnou? Nemůžu ublížit Levískovi," vysvětlil Ron. Hermiona se při té přezdívce chtěla začít dávit, místo toho pouze přikývla.

▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓

Přišla na ně řada až na konci hodiny. Snape povolil ostatním, aby už opustili třídu. Zůstal tam on, Hermiona a Ron. Celou dobu měla navrch Hermiona - to bylo jasné. Ron ve zmatku zvolal: ,,Aqua erupto!" Z jeho hůlky vytryskl silný proud vody a Hermionu pokropil od hlavy k patě. Hermiona v šoku sklonila hůlku a řekla: ,,Ty jsi trouba, Rone!"
,,Gratuluji, pane Weasley. Vybral jste tak hloupé kouzlo, že to překvapilo jak mne, tak i slečnu Grangerovou. Teď vypadněte." Ron hodil po Hermioně omluvný pohled. Ta si utírala tvář rukávem. Vyběhl z učebny. Osaměli. Teprve nyní se Hermiona dala do hlasitého smíchu. Severusovi sice taky cukaly koutky úst, ale udržel se. Přišel k ní a pohladil ji po vlhké tváři.
,,Vím, že trpíš, ale jsi neskutečně krásná," zašeptal a políbil ji na čelo. Hermiona se ušklíbla, protože mu nevěřila. ,,Ty se nevidíš, tak nevíš, jak ti ta mokrá košile obepíná tělo," vysvětlil Severus. V tu ránu od ní odstoupil. ,,Merline, tohle mi prostě nesmíš dělat. Už takhle je pro mne těžké se udržet a teď tu stojíš v mokrém oblečení..." Nasucho polkl. ,,A prosvítá ti přes košili spodní prádlo... Nepokoušej mne, satane."
Hermiona se něžně zasmála a popostoupila k Severusovi. ,,A co kdybychom pro jedinkrát nebojovali? A nechali věci... plynout?" navrhla. Severus se zhluboka nadechl. Byla to tak lákavá nabídka, že se stěží dala odmítnout. Jenom hlupák by to děvče nepopadl do náruče, neodnesl si ji do soukromých komnat a nepomiloval se s ní... Jenom tuplovaný blbec by ji odmítl. Severus luskl prstem a Hermiona byla úplně suchá.
,,Kéž bych mohl, Hermiono."