,,A znovu, jako vždy, po tolika letech jsme byli stále na stejném místě, kde jsme byli vždy."

Po chvíli se oddělili, a lapali po vzduchu, Amelie mu zapletla prsty do vlasů a něžně ji pohladila, druhá ruka, kterou měla na obličeji, zatím co spočívala na jeho hrudi a zatímco on posunul jednu svou ruku nahoru, aby ji pohladil po tváři. 

 Mohl být konec světa a oni by si toho nevšimli. Jenže najednou se Amelie zasmála a řekla ,,Kdybych věděla, že se takhle líbáš, udělala bych to už mnohem dřív." špitla a Lukáš se na její poznámku choval uraženě.

,,Má paní, chcete mi říct, že mě chcete jen pro mé polibky?" zeptal se ji a ona si přitáhla jeho tvář k sobě a znovu ho políbila, a pak pokrčila rameny.

 ,,Možná, ale myslím, že teď už nikdy," odpověděla a on se musel jejímu dovádění zasmát. Ale pak předstíral, že se chová vážně.

 „Asi tě budu muset přimět, abys mě milovala, protože..." řekl a políbil ji na čelo.

 „Miluji tě" dodal šeptem a pak ji políbil na nos a následovalo další „Miluji tě a..." políbil ji na rty. A pak skončil slovy „Miluji tě" zašeptal a podělili se o několik něžných polibků, než položila hlavu na jeho krk a jeho ruce ji objaly a on si ji přitáhl co nejblíže k sobě, zatímco jedna její paže byla kolem jeho zad a ta druhá spočívala na jeho srdci.

 Chvíli tak zůstali, slyšeli se navzájem dýchat a užívali si těch pár chvil, které měli, než musel odejít.. A Amelii se zatočila hlava z jeho polibku, které pro ní byly jako něco, co předtím necítila... Byli totiž plné vášně, ale byli i něžné, milí a byly naplněni ničím jiným než jen láskou.

A bylo to jako návrat domů. Protože byl jí vším, co chtěla.

  ,,Ale mohla by žít bez něj," řekla si v duchu.

,,Ne to prostě nechtěla" odpověděla si a to ji vyděsilo, protože nechtěla strávit další den bez něj.

 Ale pokud mohla, tak znamenalo to, že mohl taky...I když myslela si, že možná pro něj byla jeho první žena Margaret tím, čím pro ni byl Harry.. bouřlivou láskou jeho mládí.. láskou, která ho přiváděla k šílenství.. láskou, které litoval, ale kdyby dostal příležitost, žil by jí znovu.. A  bála se, že i on cítí, že by bez ní mohl žít, a bála se, že jim budou chybět ty ohnivé lásky z jejich minulosti..A ano, toužila po stabilitě, kterou jí Lukáš mohl nabídnout, a věděla, že cítí, že je i závanem čerstvého vzduchu a normálnosti, uprostřed soudního chaosu.. ,,Ale stačilo to pro dvě vášnivé duše jako oni?" zeptala se sama sebe a upřímně nevěděla.

Také si uvědomila, jak dlouho jim trvalo, než se dostali do tohoto bodu a možná, jen možná, kdyby se ona a Harry nikdy nevzali, poznali by se a zamilovali dříve. I když ne že by svého manželství litovala, protože uchovávala si ty nejšťastnější vzpomínky které měla, ale její druhá část se nemohla ubránit myšlence na jiný život.. na jiný život, ve kterém to s Lukášem bylo jiné.

Přesto byla vděčná, že jí v tomto životě nebyla odepřena šance být s ním. Protože všechno, co chtěla, tak měla vždy přímo před sebou, a děkovala jen Bohu, že dostala tu příležitost to vidět.

Konec :)