Seděla jsem na posteli v tureckém sedu a Carie mi dělala něco s vlasama. Sama měla své vlasy v neupraveném drdolu, který jí opravdu slušel. Kde vzala gumičky však ví jen ona. Mojí čelenku s růžemi jsem svírala v rukou aby mi ve vlasech nepřekážela. V mém pokoji byla i Lenka ,která si sem vzala židli z čekárny a seděla vedle postele. Lenka měla z vlasů zapletené dva francouzské copy a k nim dva malé drdůlky. Ostatní vlasy měla spušetěné a jejich délka dosahovala k ramenům. 

Lenka byla oblečená v býlích džínách na kolenou roztrhanými se třemi fialovými proužky na levém kotníku. Světle růžové boty s třemi fialovými proužky po obou stranách. Světle růžový crop-top svetřík a na tom rozeplou černou bundu pod zadek s třemi fialovými proužky na pravém rukávě. Na ruce měla světle šedý náramek s třemi zelenými proužky.

"Takže." Začla Carie a stále mi vytvářela něco na vlasech. "Jaký byl výlet ve městě." řekla a Lenka se na mě podívala.

"Bylo to obyčejné prozkoumání města. Nic zajímavého se nestalo." Odpověděla jsem ,ale tak trochu jsem lhala ,ale co jsem jí měla říct ? Že jsem se dozvěděla důvod proč mě Rebecca nenávidí ,že se pak rozbrečela a já jí uvěznila v obětí ? Ne. Nerada lžu ,ale o Rebecce jí nic neřeknu.

"Všiml jste si někdo těch dveří ?" Zeptala se najednou Lenka a já se usmála.

"Myslíš ty skleněné dveře pomalované červenou fixou ?" Zeptala jsem se jí.

"Jo přesně ty. Ze začátku se mi zdálo ,že je nemožné aby nebyly nějak poničené tak jsem strávila pár minut-"

"Minut ?" Začala se šíleně smát Carie a já se bránila abych taky nevypukla v záchvat smíchu.

"Ano minut,přece jsem tam tak dlouho nestála."

"Lenko stála jsi tam asi tak hodinu a půl a kluci. Tím myslím Adnreie a Jamieho a Rebecci ta sice není kluk ,ale to je jedno. Prostě Rebecca řekla jestli si ty dveře nechceš vzít a jestli vám nemáme uspořádat svatbu. Na to zareagoval Jamie s tím jestli nechce Rebeccu náhodou upálit ,protože se bojí ,že je čarodějnice a ,že nechce aby byla jeho milovaná sestřička prokletá." Já jsem se zasmála. A Lenka se zájmem poslouchala celou tuto histroku. Pokud se to dá takto nazvat. "No ,ale na to Rebecca ihned zaregovala s tím ,že by měl spíš upálit tebe." Odmlčela se. "Vlasy máš hotové. Můžu pokračovat ?" Optala se nás Carie a já se od ní odtáhla a otočila jsem se k ní čelem Lenka si přitáhla židli blíž k posteli.

"Pokračuj." Vyzvala jí Lenka.

"No a tím Rebecca naštvala Jamieho a tak se strhla hádka s tím ,že tě Jamie bránil. Andreiovy se to ,ale nelíbilo tak řekl ,že by měl nejspíš upálit oba dva ,že mu už lezou na nervy ,ale to říkat neměl ,protože tím naštval Rebeccu a Jamie se tomu jen zasmál ,protože teď nebyla hlavním Rebečiným terčem jeho milovaná sestřička ,ale byl to Andrei." Odmlčela se Carie a zasmála se. "Pak Jamie odešel do chodby za tebou ,protože se tady tohle stalo když se vraceli z města a on se chtěl vidět se svojí setřičkou. Když Jamie odešel tak Rebecca začala křičet na Andreie různá slova ,ale ten jí nevnímal a radši pozoroval tady 'Lenky skleněné dveře'" Ukázala na Lenku a ta se jen usmála. A já se také usmála. "Poslouchala bych nasupenou Rebeccu déle kdyby jí Nick nevzal za paži a neodtáhl do mezi patra s tím ,že jí jde upálit ,že už ho opravdu štve. Pak jen zmizeli v dolním patře a kolem mě z důvodu jít se podívat na Annabeinku" Ukázala na mě. "Prošel Harry chytil mě za paži a táhl mě sebou no a dál to už tady Annabeinka zná." U slova Annabeinka se zasmála.

"Zajímavý příběh ,ale já mám ještě zajímavěvjší. No prostě jsem šla-"

"Jo chápem šla jsi narazila na čisté dveře a hledala na nich hodně dlouhou dobu nějakou prasklinku jen proto ,že ti přišlo zvláštní ,že jsou zcela nepoškozené." Vyrušila jí hrubě Carie a Lenka jí probodla pohledem.

"Ne tohle je něco jiného. Ty Carie víš o tom jak tady kolovala ta zpráva o tom ,že do města jde Ann a někdo jí to musí vyřídit." Zeptala se Lenka Carie a ta jen kývla hlavou. "No hned po tom co jsem nakreslila poslední kolečko s šipkami kolem prasklinky tak jsem si všimla naštvané Rebecci jak jde do spodního patra. Bylo mi jasné ,že jde do města ,ale ona se zastavila v mezi patře tak jsem začala poslouchat. Slyšela jsem jak něco vytahuje podívala jsem se za roh abych jí uviděla. Držela v rukou nejaký papír. Četla si ho ,ale pak začala mluvit. Cituji." Odkašlala si a já s Carie jsme jí poslouchali "Co jsme zač ? Přeživší. Proč tu jsme ? Protože jsme jedinečný. Proč ona ? Protože byla první." Pak vzhlédla od papíru ke mě a já jen tak tak stihla zalézt za roh ,ale když jsem se po nějaké době otočila spádky byla pryč. Tak jsem prostě odešla do svého pokoje." Dořekla svojí historku.

"Ona? O kom mluvila ?" Zeptala se Carie a se zájmem se podívala na Lenku ,ale ta jen zakroutila hlavou.

"Netuším." Odpověděla na její otázku Lenka

"Myslíte si ,že ví něco co mi nevíme ?" Zeptala jsem se a obě dívky na mě stočili své pohledy.

"Každý si pamatuje nějaké utržky vzpomínek. Možná si pamatuje vzpomínky z doby kdy jsme se dostali sem." Řekl Lenka a my jsme na ní stočili své pohledy. "Pokud je na tom papíru napsaná nejaká informace o tom proč tady jsme."

"A ona je jediná kdo ten papír má." Pokračovala za ní Carie.

"Tak je dost možné ,že ví něco co tady nikdo z nás neví. Něco co je velice duležité." Dořekla jsem celou tuto větu ,ale nemohli jsme nad tím přemýšlet dlouho ,protože na dveře někdo zatukal.

Chtěla jsem jít otevřít dveře ,ale Carie mě přeběhla , i tak jsem ,ale vstala a šla se podívat kdo zaklepal.

"Je tu Annabea ?" Zeptal se mužský hlas a já přistoupila ke dveřím. Harry. "Ann potřebuji s tebou mluvit." Řekl já kývla hlavou a podívala se na Carie ta jen pohodila rameny a šla zpátky si sednout na mojí postel. 

Vyšla jsem z pokoje a zavřela za sebou dveře.

"Co se děje ?" Zeptala jsem se a otočila se na Harryho. Ten se jen na mě zamračeně díval. Nikdy. Ano nikdy.. jsem neviděla Harryho se mračit. Vždycky byl veselý.

"Jak často kašleš ?" Zeptal se. Sakra, mohla jsem tušit ,že se na to zeptá.

"Nijak často." Odpověděla jsem ,ikdiž to nebyla zas tak pravda. Od našeho "probuzení" kašlu každý den ,ale mám pocit ,že se to zlepšuje ,nebo zhoršuje ?

"Ann. Ve městě si kašlala dneska jsi kašlala. To nebude náhoda." Řekl a protočil očima. Sklopila jsem pohled k zemi ,protože čelit naštvaným hnědým očím se mi opravdu nechtělo. "Ann, bud ke mě upřímná." Řekl a zvedl mi bradu abych se koukala na něj. "Jak často-"

"Každý den." Zamumlala jsem. Nemělo cenu mu lhát. Stejně by to ze mě časem dostal. Všimla jsem si ,že je naštvaný ,ale i zaskočený asi nečekal ,že až tak moc často.

"Proč jsi to nikomu neřekla ?" Sklopila jsem pohled k zemi.

 Není to nic vážného proč bych to někomu říkala ? Třeba jen alergie ,nebo prach ,či něco jiného. Nemělo cenu tím někoho zatěžovat. Řekla má mysl ,avšak ze mě nevyšel ani hlásek.

"Proč jsi to neřekla Jamiemu ?" Tímhle mi vyrazil dech. Jamie.. Dvojče.. Navždy. A já mu nic neřekla.. nejsem hodná sestřička. 

Mlčela jsem. Neměla jsem na to co říct.

"Ann. Řekni něco. Proč-"

"Protože Jamie není můj otec. Nikdo z vás!" Zvedla jsem hlavu od země a se slzami v očích ,které se tam vzali jen-oni-ví-jak a s hněvem a smutkem v očích ho pozorovala. Vyrazila jsem mu tím dech ,ale i tak jsem pokračovala. "Všichni se zajímáte jen o mě. Nejsem tady jediná ! Co takhle věnovat pozornost Lence nebo Rebecce ! Nebo Nickovi, Sebastienovy ,Nebo všem ! Proč jsem pro vás všechny nejduležitější ? Víte snad něco co já ne ?!" Slzy se mi z očí valili jako vodopády ,ale neutřela jsem je. 

Tohle bylo poprvé. Poprvé co někdo zažil z těch deseti lidí tady můj výbuch vzteku ,ale všechno co jsem řekla nebylo způsobené vztekem ,i když to tak vypadalo. Bylo to z jiného důvodu. Z důvodu známé pod jménem "Jamie." i když to tak všechno nebyla jeho chyba. Právě ted jsem si vzpoměla na ten náramek co nosí na ruce. Černý se zlatými třemi proužky. Stejný jako měl můj otec. To způsobilo výbuch. Smutná vzpomínka na mého otce.

"Vy všichni se staráte jen o mě. Já nejsem střed vesmíru. Proč se zajímáte jen o mě ? Proč jsem tak duležitá ? Proč se o mě jen všichni bojí ? Já.. Já se omlouvám.." Z křičení se stalo šeptání a já sklopila pohled k zemi a začala si hřbetem ruky utírat slzy.

Skvěle Annabeo. Právě Harry zažil tvůj smutný výbuch vzteku ,ale i tak bych ráda znala odpověd na tvojí otázku.. "Proč se o tebe všichni zajímají ?" Řekla má mysl.

Kolem mě se ovinuli dvě silné paže a uvěznili mě v silném obětí.

"Promin Ann. Jen, o tebe mám strach jako všichni ostatní. Musíme držet při sobě. Stala se z nás rodina ,nebo aspon vás za ní já považuji. Jste moje rodina a nechci aby se komukoli z vás něco stalo. Mám vás všechny rád. Jste můj střed vesmíru a ty Ann, ty jsi ted ten nejhlavnější střed mého vesmírů." Řekl a poslední větu mi zašeptal do ucha. Vyrazil mi tím dech ,ale existovala jen jedna jediná odpověd ,kterou mu na to můžu říct.

"Děkuju." Špitla jsem a lehce se usmála. Slzy už nepadali jako vodopády ,ale jako malá řekla co teče a v krajině se ztrácí. Stejně jako já teď. Stracená v mých myšlenkách.

Děkuju Harry.

Ahoj Čtenáři a Čtenářky!

Takžé zajímávé ? Já sama nevím

Dneska ,nebo včera ? To je jedno. Prostě jsem se opravdu snažila udělat tuto kapitoliu zajímavěvjší ,i když mám strach ,že jsem celý příběh zničila ,ale no řekněme ,že neudělám další chybu a tuto knížku nevymažu.

(Už jsem vymazala spoustu knížek a to jen proto ,že jsem skazila příběh ,ale znovu to neudělám!)

Jo chtěla bych poděkovat TanaBere za to že hasovala pro tuto knížku :)

Mám tě ráda TanaBere ! A nebojte mám ráda i vás všechny ostatní ! 

Ale nejdradši mám toho kdo si jako první přečet tuto knížku. Lovískuju tě!

No sakra, Dneska se nějak vykecávám ,ale to je jedno.

Jsem prostě Happy (Jako každý den. Jen den. V noci jsme strašně divná :D )

Kdo z vás má také rád noc, hvězdy, měsíc a prostě klid a ticho ? Přiznejte se ! :D

No , s tím vykecáváním musím přestat. Takže zase jindy..

(Jindy.. Budu doufat v nejbližší době."

Jo málem bych zapoměla... Jestli máte nějaké otázky na knížku ,nebo otázku na někoho z postav nebojte se zeptat v komentářích klidně vám odpovím :) Můžete se ptát na všech deset přeživších ,a i mě. :)

Takže to je už vše.

Papá!

                                                                                                                                                                           Vaše FluffynkaKate