Kapitola I.
„Amen," zašeptal jsem a dal se společně s rodiči do jídla. Snažil jsem se ignorovat pohled, kterým těkala mezi mnou a otcem.
„Takže za dva měsíce konečně vypadneš do New Yorku?" zasmál se táta a já s pohledem upřeným do talíře přikývl. Křečovitě jsem držel vidličku a rychle jsem se napil.
„Konečně, nemohl jsem se tohohle dne dočkat," spokojeně se usmál, načež já to nevydržel. Hodil jsem po něm skleničku, načež jsem se zvedl a vyrazil do svého pokoje. Otec se zvedl a hodil po mě svoji skleničku.
„Tak si táhni, když podle tebe nejsem hodný tvojí přízni!" zařval, načež já vzal do rukou moji bundu. Neobtěžoval jsem se s nějakým přezouváním - venku bylo teplo, proto jsem vzal do rukou tenisky a bosý vyběhl ven. V bundě jsem našel krabičku cigaret a jednu si rychle zapálil. Otec za mnou ještě něco křičel, ale to už jsem běžel směr dům mého kamaráda.
„Řekni mi ty děvko, spala jsi s ním?" ozvalo se za mnou, načež já se rychle otočil. Stál tam muž a žena. Ženu tiskl ke zdi, přičemž ji držel za krk. Žena zavrtěla hlavou, přičemž jí stejně přistála na tváři facka.
„Hej!" zakřičel jsem na něj. Chlap se na mě otočil a já mu dal pěstí. Když si odplivnul, vrhl se na mě, ovšem mně se podařilo převrhnout na záda.
„Nech ji na pokoji!" z nosu mi kapala krev, kterou jsem rychle utřel rukávem bílé mikiny, kterou jsem měl na sobě. Dal jsem mu naposledy pěstí a pustil jsem ho. Otočil jsem se k ženě - teď jsem lépe viděl, že je to mladá dívka.
„Jste v pořádku?" zeptal jsem se a sáhl do každé kapsy, hledajíc kapesníky. Dívka mi balíček podala a já potichu poděkoval.
„Děkovat bych měla spíše já. Takže Vám moc děkuji," usmála se a zastrčila si pramen dlouhých zrzavých vlasů za ucho. Odkryla tím tak dlouhou jizvu, která se jí tahla na obličeji. Otočil jsem se k muži, který se pomalu zvedal ze země.
„Kreténe," zavrčel jsem mu do ksichtu, načež jsem na něj plivnul a on se otočil a odešel.
„Jsem Jane," natáhla ke mně ruku. Já jí tu svou krvavou taky podal, ale jí to nevadilo.
„Oliver."
„Pojďte, půjdeme ke mně. Ošetřím vám ta zranění," usmála se.
Mohu být omámen někým, koho znám jen pár minut?
TAKŽE!
Už jsem tady zas. Tato kniha je do projektu obálkobraní od RaSoKim, obálka je od úžasné rozaaalie_ ❤️ 🌼
Vaše Lirio
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro