O pár měsíců později....

Já, Sirius i Sebasiten jsme seděli u jedonoho stolu, popíjeli horký čaj a jedli malinko připálenou buchtu, kterou jsem uvařila.

Kolem nás svítipo pár svíček, dům po Blackových byl mírně tmavý a tak jsme si to rozsvítili svíčkami.

Panovala u nás doma pohoda.
A všichni jsme chteli, aby to tak zůstalo na věky.

A ono to tak, zůstalo, dokud jsme společně nezemřeli, při bitvě o Bradavice.

Bok po boku, ruku v ruce.

V srdci máme porád ten okamžik, kdy mme všichni tři spolu, smějeme se a užíváme si toho, že jsme zase všichni pohromadě.

Ani smrt nás nerozdělí.

·KONEC·