Seděla jsem na posteli mého nového pokoje v Bradavicích a v rukou jsem držela starou fotku.
Byla to vzpomínka na šestý ročník, já a kluci jsme měli pinkik, pamatuju si, že jsme se přejedli tolik jahodovými košíčky, že jsme ještě dva dny potom zvraceli.

Na fotce jsme seděli na dece a všichni jsme měli pusu celou špinavou od košíčků.

Při té vzpomínce jsem se usmála.

Musím říct Siriusovi o tom, co právě dělám.

Vstala jsem, položila fotku na postel a přemístila se.

Byla jsem na Ministerstvu kouzel, kde jsem se složitě snazila najít Siriuse.

Kupodivu se mi to povedlo.

„Zlato co tady děláš?"zeptal se překvapeně.

„Musím ti něco říct."

„Na pár měsíců se stěhuju do Bradavic... Chci pomoct zastavit Voldemorta, když ale budu sedět doma se založenýma rukama, tak toho moc nenadělám. Zůstanu tam, Brumbál mi poskytl volný pokoj... "

„To nemůžeš, nesouhlasím! Musíš být v klidu aby bylo naše dítě v pořádku!"osopoil se na mě Sirius.

„Promiň Siriusi ale už jsem se rozhodla."řekla jsem a dala se na odchod.

„Není to jen tvoje rozhodnutí!"slyšela jsem za sebou ještě jeho hlas.