„Jak jistě víte, Sirius Black utekl z Azkabanu."ve Velké síni ze zhostilo nepříjemne ticho, kdyz Brumbál vedl u večeře proslov.

„Můžu vám ale zaručit, že se tady v Brdavicích neni čeho bát!"řekl.

„V Bradavicích je stále bezpečno!"

Studenti si cosi začali šeptat.

Sebastien se na mě z dálky podíval a já jen nasucho polkla.

„Ví Sebastien že jeho otec není vrah?"vytrhl mě z premýšlení Remus.

„Snažila jsem se mu to vysvětlit, když má kolem sebe ale samé plakáty MASOVÝ VRAH Sirius BLACK UTEKL Z AZKABANU tak nevím, zda-li o tom nepochybuje."odvětila jsem.

„Bude to dobré."objal mě Remus.

„Já vím."řekla jsem, i když jsem tomu ani zdaleka nevěřila.

Bolelo mě to.
Moc mi chyběl.
I po 12 letech.
Pořád stejně.

„Musím ti něco říct, musíš slíbit, že nebudeš ječet."vydal ze sebe Remus, překvapeně jsem se na něj podívala a přikývla.

„Sirius je se mnou v kontaktu, má v plánu zabít Pettigrewa takže míří do Bradavic."

Byla jsem zaskočená, šťastná ale zároveň zklamaná.

Proč není v kontaktu se mnou?

To věří víc Remusovi než-li mě?

Neznala jsem odpovědi na spousu otázek.

Jediné co bylo jisté-Sirius Black míří do hradu, za jehož zdmi studuje jeho syn, který mu je tak moc podobný a nikdy ho neviděl, a přebývá tam jeho žena a jeho nejlepší přítel.