Dnes ráno jsem Sebastiena opět vzbudila brzy.

Dnes měl nastupovat do Bradavic.

„Oblekni se, nasnídej a pak se dopravíme na nádraží."řekla jsem.

A do tří hodin jsme už byli na nádraží King's Cross.

„Tady touhle zdí proběhni.. A neměl strach."

Strach neměl.

Proběhl.

„Tak a jsme tady, nástupiště 9¾."vydechla jsem a vzpomněla si ma sva školní léta.

„Budeš mi chybět."řekla jsem a dala mu pusu na čelo.

„Ty mně taky mami."řekl a objal mě.

„Najdi si kamarády... A často mi piš."dodala jsem, ale to už byl Seb ve vlaku.

***
Zůstala jsem úplně sama.
Tak moc sama.

***
Ahojte🍀
Extrémně krátké... Ale potřebuju se takhle někam posunout takže to musíte snést 😅
Bude to lepší❤