Arpád hnal svého koně jako o závod, spěchal jak jen mohl, protože potřeboval zahnat svůj hlad po ženském těle.

Po chvíli už byl v nevěstinci a byla to právě Mimi, která se k němu blížila. ,,Ahoj, Arpáde," řekla se šibalským úsměvem a prošla kolem něho jakoby nic. ,,Ahoj, Mimi, dnes ti to ale vážně sluší..co by jsi řekla dnes večer..kdybych navštívil tvoji postýlku?" zeptal se ji Arpád a galantně ji políbil ruku.

 ,,Promiň, Arpáde, teď se mi to nehodí, musím jít zpívat," odpověděla mu Mimi, která pak šla k malému podiu a začala zpívat, jenže sotva zazpívala pár slov, tak najednou se ji z ničeho nic zatočila hlava a ona padla k zemi.

,,Mimi!" vykřikl Arpád, který byl u ní první a který ji rychle bral do náruče, aby ji odnesl pryč. ,,Zavolejte doktora!" křikl a pak nesl Mimi po schodech nahoru v doprovodu Marty, která u ní pak i zůstala.

,,Polož ji na postel, Arpáde a můžeš jít, to určitě nic není, jen nějaká náhlá nevolnost nic víc..To ženy občas mají před svými dny, určitě to nebude nic vážného..Běž, já budu u ní.," řekla Marta a poslala ho pryč.

,,Tak dobře," odpověděl Arpád a otočil se na patě.

,,Mimi, Mimi!" volala na ní Marta a snažila se ji trochu a opatrně proplesknout, aby se ji zase vrátila barva, protože najednou byla v obličeji bílá jak stěna.

,,Mimi," řekla a po chvíli konečně Mimi otevřela oči.

,,Jsi v pořádku?" zeptala se ji Marta, která ji lehce otřela tváře mokrým plátnem. ,,Ano, myslím že ano. To byl jen nějaký tlak nebo něco, prostě se mi jen zatočila hlava," odpověděla Mimi a pokoušela se vstát, jenže točení hlavy ji to nechtělo dovolit.

,,Odpočívej Mimi," řekla Marta a položila ji hned zase zpátky na postel.

Arpád šel ke dveřím od pokoje, který patřil Katy a zaťukal na ně. ,,Katy! Katy! Otevři, slyšíš mě, to jsem já Arpád..a potřebuji nutně vidět svou klisničku," řekl a zaťukal na dveře znovu, ale nikdo se neozýval, bral za kliku, ale dveře byly zamčené.

,,Hledáš Katy, Arpáde?" zeptala se Juditt a obdařila ho úsměvem.

,,Ano, hledám, Katy?" odpověděl Arpád a znovu se snažil zaťukat na dveře. ,,Tohle ti tu nechala, prý už budeš vědět, hřebečku," řekla a podala mu list papíru, který měla na prsou. Potom ho pohladila po tváři otočila se a odešla.

Arpád chvíli sledoval její houpající se boky a když zmizela z dohledu, tak rozložil onen list na kterém stálo ,,Arpáde, miláčku, čekám tě dnes v našem chrámu Lásky..Tvá milujicí Katy..Ps: Pospěš si, klisnička nutně touží po svém hřebečkovy a po jeho lásce.." Arpád přeletěl ta slova a pak rychle vyběhl z nevěstince a hnal svého koně, k malému opuštěnému sídlu, které patřilo Katy.  

Seskočil z koně a běžel ke dveřím, zaklepal na klepátko a po chvíli mu otevřela Katy, která byla oblečena jen v tenkém, přiléhavém a docela průsvitném župánku. 

,,Arpáde, věděla jsem že přijdeš," řekla a rychle ho zatáhla dovnitř.

,,Ach, Katy, tolik se mi stýskalo," zašeptal ji do ucha Arpád a natlačil ji ke zdi a jeho prsty se ujaly rozvazovaní jejího župánku. ,,Arpáde, miláčku..tolik po tobě toužím," řekla mu Katy a oba se začaly líbat.

,,Tak to bychom neměli ztrácet, ani minutu," odsekl Arpád, popadl ji do náručí a nesl ji do malé, ale útulné ložnice.