Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

61. Za všechno jste vinen vy


,,Nerad vidím, když se tak ničíš můj synu, ale na to co jsem ti řekl trvám. Máš štěstí že už tu není tvá matka, ta by ti vyčinila ještě hůř než já..Ještě že to nevidí, jinak by se obracela v hrobě, nad tím co děláš..Pítí, děvky a možná i karban. Měl by jsi s tím přestat můj synu, dřív než bude pozdě, než se úplně zničíš," řekl gróf Jula Draskoči a přitom pohlédl přísně na svého syna.

,,Přestaň s tím. Ožeň se s Beatou a veď rodinný život," dodal a přitom přešel o pár kroků blíž.

,,Nech to dřív, než tě to úplně pohltí a než to z tebe udělá trosku!" vykřikla a v tom se na něj Arpád otočil.

,,Já jsem se svým životem spokojený. A to že tu Katalina není, je vaše vina otče! To vy jste chtěl abychom se přidaly k dalším rodům, kteří v Maďarsku povstaly proti císaři. A pak za to přišla pro nás i pro ostatní krutá odplata..A to všechno kvůli vaší palčivosti..To ty otče za to můžeš, jak žiju, protože bez Kataliny už můj život nadobro ztratil smysl!" křikl Arpád a přitom se mu na tváři objevil zlostný výraz.

,,Kdybychom se nepřidaly ke vzbouřencům, tak tu mohla Katalina být..ale teď, teď někde hnije v zemi, tam někde hluboko na dně řeky..Nestihl jsem ji zachránit, už bylo pozdě..ale kdyby jste se nepletl do politických věcí, tak by se to nestalo a já bych žil poklidný život s Katalinou a s kupou dětí..Vždyť vy můžete i za to otče, že spolu s ní umřelo i moje dítě!" odsekl zlostně a přitom mu oči potemněly vztekem.

,,To vy jste vinen tím jak teď žiju. To je vy a vaše zatrpklá pýcha a sláva Maďarska i našeho rodů, to je to na čem vám zaleží nejvíc..ale mě ne. Bez Kataliny, už mě nic na světě netěší, takže mě nechte dělat co chci!" křikl a pak se zase otočil ke svému otci zády.

,,Ale já nechci aby ses zničil, můj synu," odpověděl Jula Draskoči a přitom mu v hlase zněl smutek.

,,To se už možná stalo," řekl Arpád a přitom praštil pěstí do stolu. ,,A teď mě nechte otče, chci být sám," dodal po chvíli a jeho otec chtěl ještě něco říct, ale raději teda neřekl nic a odešel.

Arpád se položil do křesla a přitom se podíval na prázdnou sklenici.    

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro