Katalina si rozčesávala své vlasy a přitom ji najednou z hloubi mysli vytanula na povrch píseň, o které nevěděla odkud ji zná, ale začala si ji zpívat.

Nemohla vědět, že onu píseň si zpívala spolu s Mimi, když byly obě dvě malé holčičky. Protože si na to prostě nepamatovala. Ale když si začala broukat onu melodii, tak text oné písně ji naskočil hned, i když ani nevěděla že ho zná.

,,Az vagyok, ami vagyok, csak a sajátomhoz és mindenhez, amit felfedeznek, hűséges. Amit az élet kínál, és meg akarom találni. Az vagyok, ami vagyok, legyen az szép, olcsó vagy drága, finom vagy durva, az vagyok, aki vagyok...Já jsem jaká jsem, věrná jen tomu svému a všemu objevnému. Co život nabízí a já to najít chci. Já jsem jaká jsem, ať hezkém, v levném nebo drahém, ať v jemném nebo v hrubém, Já jsem jaká jsem.." a tak dál. Zpívala si onu píseň a její hlas se náhle rozezněl celým sídlem.

A to ani nemohla tušit, že si tu stejnou píseň teď právě zpívá taky Mimi, která umývala zem ve svém pokoji a u toho si zpívala. I když vztek na Arpáda ji nepřešel..stejně jako i smutek, který cítila ze svého osamění.

,,Az vagyok, ami vagyok, csak a sajátomhoz és mindenhez, amit felfedeznek, hűséges. Amit az élet kínál, és meg akarom találni... Já jsem jaká jsem věrná jen tomu svému a všemu objevnému. Co život nabízí a já to najít chci..." zpívala si zrovna, když v tom ji vyrušila Katy, která ji zase chtěla poškádlit.

,,Jsem od toho Arpáda ještě celá rozbolavěná..je to pořádný chlap a to ani nevíš kolikrát jsme to spolu dělaly," řekla a Mimi se na ní otočila, protože její hlas ji ze zpěvu vyrušil.

,,To mě ale vůbec nezajímá," odpověděla bez zájmu a přitom se otočila zpátky, aby zakryla slzy, které se ji draly ven z očí. ,,Vážně?" odsekla Katy a přitom k ní přistoupila blíž. ,,A já jsem si myslela že tě to bude zajímat," řekla trochu hrubě a přitom si pohrávala s vlasy.

,,Jak vidíš tak ne," odpověděla Mimi jak nejklidněji uměla a dál se věnovala drhnutí svého pokoje.

,,Promiň..já nechtěla," vyhrkla po chvíli Katy, když ji převrhla vodu z vědra na podlahu.

,,Tak já zase jdu, abych tě tu nezdržovala," dodala a pak se zase otočila a odkráčela pryč. Mimi se podívala na tu spoušť a pokoušela se všechnu vylitou vodu utřít..I když ne u všechny se ji to podařilo, protože tu ze svých slz, které se rozvodnily jak potoky nechala volně téct.

Posadila se na podlahu, bylo ji jedno že je ještě mokrá a dala plný průchod svým slzám, které se bez přestání draly na povrch a které by dokázaly možná i rozvodnit řeku.