45. Věděla jsem že přijdeš
Rozlétly se dveře a Katy trochu vyjekla, ale když uviděla Arpáda, tak se ji oči rozzářily, blahem, i štěstím zároveň.
,,Věděla jsem že přijdeš," řekla a přitom se zavrněla na posteli.
,,Tak pojď, vím co tě trápí," dodala a tak, když k ní Arpád přistoupil, chopila se jeho kalhot a vysvobodila jeho úd, z jejich těsnosti. ,,Tak pojď, udělám ti všechno co si budeš přát," řekla a pak se opět zavrtěla na posteli.
,,Pojď, já vím, že to chceš, nebo ti mám snad pomoc," dodala a přitom se rukou dotkla jeho chlouby.
,,Cítím to napětí v tobě Arpáde..jak pulzuje a jak chce ven. Tak pojď Arpáde, pojď. Pomohu ti," řekla šeptem a potom si s ním začala prsty trochu hrát. ,,Tak, pojď ty můj hřebče..já jsem tvá klisnička," pošeptá mu do ucha a pak ho dlouze políbí a stáhne ho k sobě na postel.
,,Tak pojď," řekne po chvíli a přitom k němu našpulí svůj zadeček.
,,Pojď, čekám na tebe, ty můj hřebče. Pojď a doveď nás oba do ráje, miláčku," dodá slabým hlasem a pak už jen cítí, jak do ni Arpád zběsile proniká, a jak se tetelí blahem.
,,To je ono!" vykřikne a přitom se k němu přisune blíž.
,,Ulev si miláčku, pojď, jsem tu..!" křikne po chvíli blahem, když cítí jak se ji tělem rozlévá nádherný pocit a přitom se slastně zavrní.
Pak vykřikne a ten opojný výkřik protne všechno kolem.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro