,,Jste v pořádku?" zeptal se Arpád a přitom na ní spočinul dlouhým pohledem.

,,Já..myslím že ano, nevím, snad..ano," odpověděla Veronika roztřeseným hlasem a přitom sklopila pohled do země, aby neviděl její slzy.

,,Byl bych nerad kdyby se vám něco stalo," dodal Arpád a přitom přišel o krok k ní. A vzal ji svou rukou jemně za bradu, aby na něj pohlédla.. A tak se stalo, jenže Veronika celá rozpačitá znovu sklopila pohled a přitom něžně zatřepetala řasami.

,,Podívejte se na mě," řekl hlasem, který byl tvrdý, ale i přitom zněl něžně. A znovu ji vzal za bradu, aby na něj pohlédla svým pohledem. ,,Jste krásná," dodal šeptem a přitom se ji podíval dlouze do očí a ona v rozpacích znovu zamrkala a po tvářích se ji rozlila červeň.

,,Neodvracejte se," řekl, když opět chtěla pohledem spočinout k zemi a znovu ji jemně vzal za bradu, aby se mu už pohledem neodvracela. A potom ji přejel prsty po tváři. ,,Jste krásná, tak krásná," šeptal a přitom ji něžně hladil. ,,A já nesnesl bych kdyby se vám něco stalo," dodal a přitom ji prsty přejel tvář a ona zavřela oči.

Nemohla si pomoc, ale ten dotyk jeho prstu byl pro ni tak příjemný, že prostě nemohla odolat a musela zavřít oči, protože nedokázala už déle snést jeho pohled, který se ji vpíjel do celého těla.

,,Přestaňte!" řekla rázně a přitom od něj o krok ustoupila.

,,Já jsem vám vděčná..za to co jste udělal," vykoktala ze sebe a přitom se ji tváře opět začervenaly. ,,Řekněte mi kdo jste?" zeptala se a přitom na něj opět zamrkala, tak křehce a přesto ještě stále vystrašeně.

,,Jsem gróf Arpád Draskoči," odpověděl a přitom k ní opět o krok přišel, aby ji mohl zase svou dlaní pohladit.

,,A vy jste, má krásná neznámá?" zeptal se a přitom ji opět pohladil tak něžně že opět musela zavřít oči. ,,To není podstatné kdo jsem," odpověděla Veronika a přitom oči opět otevřela a její pohled na něj byl plný něhy.

,,Pro mě ano," odpověděl Arpád a přitom ji políbil.