136. Polib mě prosím
Dlouho jsem přemýšlela, jak pokračovat v tomto souboji. A pak mi to zacvaklo. ,,Vždyť máš řešení přímo na dlani," řekla jsem si a bylo tam. A tak jsem to nějak dopsala a vy se teď můžete mrknout jak.
Pěkné počtení .") I když smutné :(
Vaše kresji0007
----------------------------------------------------------------
Minula ji, ale jedna střela ji přeci jen zasáhla, protože po chvíli klesla k zemi.
,,Eszter!" vykřikl Endre a hned se v tu ránu sklonil, nad ležící ženou. ,,Zdá se že máte svého strážného anděla, pane," odpověděl Arpád a přitom se podíval na ležící ženu. ,,Já po ženách nestřílím, takže tím je náš souboj skončený," dodal a pak odkráčel ke svému koni.
,,Eszter, proč jsi to udělala a co tady vůbec děláš?" zeptal se Endre a přitom ji držel v náručí.
,,Já.. zachraňovala jsem ti život," odpověděla a přitom se na něj pousmála. ,,Děkuji ti, můj anděli," pravil tiše a pak ji políbil na dlaň.
,,Můžeš ji pustit," řekl Arpád, když se podíval na Mátyáse a tak tedy Mátyás udělal co řekl a Mimi pustil. A ona se hned rozběhla k Endremu, který svíral v náručí zraněnou ženu. ,,To je ona?" zeptala se Eszter a přitom se podívala na Mimi, která k nim běžela.
,,Kdo?" zeptal se nechápavě Endre, nebo se o to aspoň pokusil.
,,Ta kvůli které jsi přistoupil na tento souboj," odpověděla na jeho otázku, ale on ji neodpověděl a místo toho ji svíral v náručí ještě pevněji. ,,Myslím že bych měla odejít..a nechat vás tu..sami," řekla a pak se v tu ránu opatrně zvedla, až Endre nevěřil svým očím.
A pak udělala pár kroku pryč.
,,Ne, nepustím tě. Teď už ne. Teď už tě nenechám odejít," zaslechla za sebou a po chvíli si ji jeho silná paže přitáhla k sobě. ,,Teď už tu stejnou chybu neudělám, Eszter, chci aby si byla moje..navždy..Teď už tě nepustím, nikdy, má lásko," řekl a přitom se ji podíval zpříma do očí. V jeho očích četla vášeň a lásku, která v nich plála jako i v těch jejich.
,,Polib mě, prosím," zašeptala a přitom zavřela oči.
,,Jak si přeješ, má nejdražší," řekl do její kůže Endre a potom jejich ústa spojil. ,,Miluji tě, tak moc tě miluji," řekla tiše do jeho úst a přitom cítil, že pomalu klesá k zemi. ,,Ne!" vykřikl ,,Nenechám tě odejít!" dodal tiše a přitom ji opatrně položil do trávy.
,,Musíš," řekla a přitom se na něj podívala se slzami v očích.
,,Ne!" vykřikl Endre a potom se nad ní nahnul.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro