,,Vítám tě Mário, co tady děláš?" řekl Ernest, když uviděl svou sestru a hluboce ji objal.

,,Taky tě ráda vidím bratře," odpověděla Mária a přitom se přivinula do jeho objetí. ,,Tolik jsi mi chyběl," dodala a pak ho políbila na tváře.

,,Co tady děláš sestřičko?" zeptal se Ernest znovu, když ji pustil ze svého objetí a když se už náležitě přivítaly jako bratr a sestra. ,,Co tady dělám bratříčku? No jen tak přijela jsem tě navštívit," odpověděla a přitom se na něj pousmála, když mu znovu na tvář dala polibek.

,,Vážně jen navštívit?" zeptal se Ernest, protože ji dobře znal.

,,Ano, jen návštěva, nic víc. I když vím že mě dobře znáš a že před tebou nic neutajím, tak jsem se přišla zeptat jestli nemáš nějaké nové informace o smrti mého manžela..Já vím už jsou to dva roky, ale třeba něco vyplulo napovrch. Já mám v sobě ještě stále velký smutek, bratře. A bolest. A věř mi, že prahnu po tom se pomstít tomu, kdo pomohl k tomu aby mého manžela zabily," řekla a přitom se ji na tváři objevil letmý úsměv.

,,No, možná že bych pro tebe něco měl sestřičko," odsekl Ernest a pak ji zavedl do své pracovny.

,,Sándor Blaškovič..dobře ho znáš, že ano," řekl a přitom se na ní podíval. ,,Ano, dobře, vždyť se před Robertem ucházel o moji ruku..a já ho bohužel odmítla," odpověděla a přitom měla na tváři ironický úsměv.

,,Tak možná že ten o tom něco ví, protože tenkrát si ho hluboce ranila. Zeptej se ho na to, třeba bude něco vědět. Nalož s tím co se od něj dozvíš podle svého..a usuď sama, kdo navedl císařské vojáky na tvého manžela..Nebo zahlaď staré rány a zapomeň," řekl po chvíli a přitom ji vzal za ruku.

,,Ne, bratře, to nemohu..nemohu zapomenout..nedokážu to," vzlykla Mária a přitom se ji v očích objevily slzy.

,,Ale dokážeš to sestřičko..dokážeš," řekl Ernest a přitom ji konejšivě pohladil po tváři.

,,Pojedu za Sándorem, třeba se od něj něco dozvím..nebo třeba mi on pomůže zapomenout, nebo otevřít oči," odpověděla a pak si utřela slzy, které ji tekly po tváři. ,,Buď opatrná, sestřičko," řekl Ernest a přitom ji políbil na čelo. 

,,Ty taky bratře," odpověděla a přitom si ho přivinula do objetí.

,,Raději už pojedu, chtěla jsem tě jen vidět," řekla po chvíli a přitom se mu pevně podívala do očí. ,,Já vím, Mário, taky jsem tě chtěl vidět..a jsem rád, že jsi sem přijela, i když jen na krátkou chvíli," odpověděl a přitom ji pohladil rukou po tváři.

,,Neboj příště se trochu zdržím," odpověděla a přitom mu věnovala úsměv.

,,To doufám," odsekl tiše a pak ještě něž se s ním rozloučila, tak ji opět obejmul.