Šaci nemohla usnout, i přes kabát a deku totiž cítila Sándorovou mužství, které se tisklo na její zadeček a které v ní vyvolalo nečekané vzrušující pocity. Cítila jak její klín neovladatelně vlhne a jak její tělo touží po tomto muži.

I Sándor nemohl spát, i když se o to neustále pokoušel, ale jeho touha po této ženě, mu spánek nedovolovala.

,,Proč nespíte, Šaci?" zeptal se ji upřímně a pohladil ji po vlasech.

,,Já nemohu usnout, Sándore," řekla tiše Šaci a otočila se k němu čelem. ,,A proč nespíte vy?" prohodila a pohlédla přitom pevně do jeho otevřených očí. ,,Já..také nemohu usnout, Šaci," odpověděl Sándor a pousmál se na ní. A pak se stalo něco nečekaného, Šaci mu ani nevěděla jak dala ruce okolo krku a začala ho líbat a on ji polibky oplácel.

Po chvíli její ruce z něj strhly jeho košili a začaly jezdit tam a zpátky po jeho odhalené hrudi. 

Sándor z ní odhodil deku, i svůj kabát, protože už to nemohl vydržet. Vzdychala mu do úst a přitom ho nepřestávala líbat, stejně tak jako i on nepřestal líbat ji.

Po další chvíli její ruce zavadily o jeho kalhoty a začaly i přes látku jezdit po jeho rozkroku.

Sándora ten dotek rozpaloval, jelikož jeho mužství už plálo jako v jednom ohni, ale její ruce mu do toho ohně, ještě i pár dalších plamenu přidaly.

,,Ne!" vykřikl a hned na to se od ní odtáhl a přestal ji líbat.

,,Já..nechci ti ublížit," vykoktal ze sebe s pohledem do jejich očí a potom jeho pohled opět zabloudil k jejím rtům. ,,Ty nejsi jako ty muži, kteří mi ublížili Sándore..Já vím to..Už tam jsem to cítila..Žádný z nich by mě nezachránil..Oni si chtěli jen užít a využily mě..Ale ty..ty jsi jiný..Vím to," řekla a pak si ho přitáhla k sobě a začala ho opět líbat. 

,,Pomiluji tě, protože mé tělo po tobě hoří a volá a protože já už to nemůžu vydržet. Pomiluji tě Šaci, tak krásně že na všechno to zlé zapomeneš..Chci tě, Šaci, chci tvé tělo..Ale nejsem zvíře..jsem muž.." odpověděl, když se od ní na chvíli odtáhl, aby mohl popadnout dech.

,,Já vím..jsi muž plný touhy, Sándore..A já jsem žena, která tuto tvou touhu ukojí, která ten hlad zažene," řekla Šaci s pohledem upřeným do jeho očí a s rukou na jeho horké tváři.

,,Šaci," zašeptal Sándor a dal ji polibek. Potom ji opatrně a něžně položil do trávy a nalehl na její tělo. ,,Sándore!" vykřikla jeho jméno a objala ho svými boky, když se ocitl v jejím těle. Nepřestaly se líbat a Sándor ji pomiloval tak jak slíbil, takže Šaci na všechno to zlé v jeho náručí zapomněla.

Líbal ji na prsou a ona si připadala jak v ráji, když tady na trávě spočinula s mužem, kterého ani neznala, ale ke kterému už teď cítila něco velkého a se kterým se spojila v jedno tělo i v jednu duši, protože jejich srdce i dech, byli stejné, jako i toho druhého.