79. Zmije
,,Musím si odskočit, Tornádo. Počkej tady," zašeptala Beata svému koni do ucha, když seskočila z jeho hřbetu a pohladila ho přitom po hřívě..Její kůň na její slova jen lehce zaržal a zůstal stát na místě. Hlavu dal dolů a dal se do okusování trávy, která byla na louce.
Beata se rozhlédla kolem a hledala místo, kde by si mohla ulevit, jelikož potřebovala na záchod, protože se ji chtělo nesnesitelně čurát.
Šla kousek stranou, dopředu a po chvíli uviděla velký strom, jehož větve a kmen, by ji mohli aspoň trochu schovat, kdyby šel někdo náhodou kolem.
Došla tedy ke stromu, vykasala si sukni od šatu, i spodničku a chystala se přikleknout k jeho kmeni a vykonat potřebu. Když tu najednou vedle ni cosi zasyčelo a ona se polekala tak až se málem počurala.
Podívala se kolem sebe a najednou uviděla hada, který se plazil okolo ni.
,,Ach, bože. Zmije," řekla si pro sebe a zůstala stát na místě jako přibytá. Protože každý sebemenší pohyb by mohl hada vyprovokovat k útoku. A to rozhodně nechtěla, protože nestála o jeho uštknutí.
V duchu si vydechla, že ještě nebyla přičaplá, protože zatím se k tomu jen chystala, protože uštknutí do intimních partií by vážně nestálo za to.
Stála tedy jak zkameněla a bez dechu sledovala hada, který se naštěstí po chvíli odplazil pryč z její vzdálenosti, do blízkého keře.
Beata se tedy rychle vyčurála, když uviděla že už je had z jejího dosahu a pak si rychle upravila šaty a běžela ke svému koni, který už na ní čekal a spokojeně se mezi tím pásl na louce a kousal stébla trávy.
,,Ach, Tornádo. Už jsem tady," řekla Beata skoro bez dechu a pohladila svého koně po nozdrách.
Chtěla se zase vyhoupnout do sedla a pokračovat v jízdě, jenže náhle zaslechla blízko nějaké hlasy. Šla tedy kousek dál a přikrčila se.. Uviděla že je na kopci a že pod ní je rozsáhlí rybník, do kterého se vlévala řeka.
Podívala se ještě kousek stranou, protože znovu zaslechla nějaké hlasy. A tu uviděla, dva muže na koních, kteří z nich seskočily a pak se začaly přímo před jejími zraky svlékat.
Jeden se už rychle rozběhl směrem k vodě..A ten druhý, na kterého Beata nepřestávala hledět, byl zatím ještě polonahý..Ale po chvíli, kdy si stáhl kalhoty a spodní prádlo..tak uviděla něco, co zatím znala jen z knih a hluboce se začervenala jako rajče.
Nemohla od toho muže odtrnout pohled a taky nemohla odtrnout pohled od toho..co měl mezi nohama.
,,Netušila jsem že je tak velký.." řekla si Beata sama pro sebe, protože chvíli přemýšlela, jak se tak velký věc muže do ženy dostat.. I když její sestra Rita ji ukázala spoustu obrázku a knih, ale vidět to na živo..to bylo něco.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro