Ležely vedle sebe a Katalinu objímala Andrašiho silná paže.

,,Miluji tě, ani nevíš jak," řekl Andraši a přitom ji zasypal polibky záda. ,,Ale vím," odpověděla Katalina a otočila se k němu. Objala ho kolem krku a přitáhla si ho k sobě. Potom se jejich ústa spojily a spočinuly v dlouhém polibku.

,,Máš starosti, trápí tě něco?" zeptala se Katalina, když se od něj odtáhla a prohlížela si starostlivě jeho vrásku na čele.

,,Má jediná starost je to, aby naše malá beruška měla brzy sourozence," odpověděl a přitom ji pohladil po tváři. ,,Tak s tím ti mile ráda vypomůžu. Vždyť když na to budeme dva, tak ta starost bude hned menší," řekla a přitom se na něj škádlivě usmála.

,,Tak to máš pravdu, maličká," odsekl Andraši a potom si ji přitáhl k polibku.

,,No to bych řekla že mám pravdu," vložila se do jeho slov a polibek mu vrátila. ,,A myslím že když budeme takhle pokračovat jako doposud, tak se Julie dočká dalšího sourozence co nejdřív," dodala a potom ho pohladila po jeho nádherné hrudi.

,,Tak to bychom neměli ztrácet ani minutu," řekl Andraši a přitom se na ní posmál.

,,Tak to myslím že ne...Ale když se tak dívám, tak s tvou náruživostí bude mít Julie sourozence coby dub," odsekla a přitom ji pohled zabloudil k jeho ztopořenému mužství, které už bylo opět v pozoru.

,,Vzhledem k tomu že vím kam se díváš, tak si myslím, že to skutečně nebude dlouho trvat, má nádherná," řekl a přitom ji pohladil po tváři.

,,Tak myslím že ne...a krom toho, tak já ráda tvoji hračku," dodala Katalina škádlivě a přitom její ruka zabloudila k jeho ztopořenému údu. ,,Jestli to budeš dělat ještě dlouho, Kat..tak myslím..že brzy už nebude co.."řekl a zbytek už nestihl dodat, protože Katalina začala jeho mužstvím pohybovat nahoru a dolů.

,,Prosím, Kat..už ne..Raději si na mě nasedni a osedlej si mě..I když už jsem dávno tvůj," zašeptal Andraši a při dalším pohybu zastavil její ruku, která se mazlila s jeho přirozením.

Poslechla jeho slova a nechala toho. 

Sedla si na jeho úd, který v ní po chvíli zmizel celý a začala se na něm pohybovat jako kdyby jela na divokém oři. Andrášiho ruka, která ji hladila po páteři, řídila její touhu a nutila ji stále víc zrychlovat a zrychlovat..i když vlastně i to stejné chtěla ona sama, protože i když Andrašiho neznala, tak i přesto ho milovala celou svou bytostí a celým svým srdcem, které od první chvíle, kdy se probudila patřilo jen a jen jemu.

,,Jenže co když ho dala ještě někomu dalšímu?" objevil se najednou stín pochybností, který ale zahnala dalším silným přírazem a pak následnou extází do které se propadaly oba.