,,No tak nechte toho, Jolano!" zakřičel a přitom k ní vztáhl ruku, aby ji pistol sebral, ale ona ho odehnala.

,,Lekl jste se, že?" zeptala se a přitom se na něj podívala dlouhým pohledem. ,,Nechte toho, Jolano a odhoďte tu pistoli," řekl a přitom měl ve tváři vztek.

 ,,Já ale nejsem Jolana..to byla moje prababička..Já jsem Dalma Farkasová a ne Jolana Ákos..vy hloupí!" vykřikla a přitom opět jemně pohla kohoutkem u zbraně..ale jen lehce, protože ještě vystřelit nechtěla.

,,Ani nevíte jak dlouho jsem připravovala tuto pomstu grófe Kazimíre Rostove..A jak jsem se ve dne, v noci modlila za vaši smrt, protože vy nejste nic jiného, než jen obyčejný vrah. A je mi fuk že máte titul, ten vám teď stejně k ničemu nebude, až skončíte v pekle za to co jste udělal. A mě vaše smrt přinese už konečně úlevu..protože dodržím to co jsem slíbila. Sprovodím vás ze světa, protože to já budu vaše zkáza. Vy jste zabil ty které jsem milovala a za to si teď já vezmu váš život..Protože jsem opravdu ráda, že se mi můj plán podaří dotáhnout až do konce..Protože ani nevíte jak moc vás nenavádím, a jak je mi z váš špatně..A jak jsem se ve vaší společnosti, do které jsem se tak chytře vytřela..protože to bylo opravdu lehké se k vám dostat..to tedy ano..Ale měla jsem co dělat abych se z vás nepozvracela, protože je mi z vás skutečně odporně..hlavně za to co jste udělal mé rodině..A právě za svou rodinu jsem se teď přišla pomstít vy všíváku! vykřikla a přitom držela pistol, tak pevně, až ji začaly bělet klouby na prstech.

,,A kde máte nějaký důkaz, že jsem to všechno spáchal?" zeptal se přitom k ní opět o krok přistoupil.

,,Tady," řekla Dalma a přitom si sundala tmavou paruku, pod kterou byly světle žluté vlasy.

,,Stejná barva vlasu, jako u mé sestry...vzpomínáte si" dodala a přitom se na něj zašklebila. ,,Ale aspoň teď už budete vědět kdo vás zabil, protože já to své sestře i svým rodičům dlužím," řekla a pak se z pistole ozval výstřel a gróf Kazimír v tu ránu padl k zemi.

,,Tak a je o jednoho muže, který nikomu nebude chybět. Miň," zašeptala a ohromně se ji přitom ulevilo, protože věděla že gróf Kazimír nikomu chybět nebude. ,,A jí rozhodně, ne," řekla si v duchu a potom z onoho místa, rychle zmizela.

A mrtvolu muže nechala, tam kde je.

,,Však ona si ho už divoká zvěř najde a postará se o něj," dodala si pro sebe a pak našla svého koně a odjela pryč.