130. Proč pláčete?
Zsófia Grigory utíkala do zahrady a přitom ji po tváří tekli proudy slz. V srdci měla smutek, jelikož jediný muž, kterého milovala měl rád jejich služku Gerdu. Bylo ji z toho na nic, i když věděla že Gerda je velice krásná, ale stejně z toho měla v srdci smutek.
,,Kdyby si Gerda raději vybrala někoho jiného než Griška..Ale vždyť je vdána a ona se s ním klidně tahá," bědovala si sama pro sebe a její ruce místo Griška mlátily velký strom.
Znovu se rozplakala, i když věděla že nemá cenu plakat pro takového muže.
Po chvíli za sebou uslyšela nějaký hlas, který ji chtěl utišit. ,,Ale proč pak pláčeme," zaslechla za sebou a náhle ucítila na svém rameni mužnou ochranitelskou ruku. Otočila se a v tu chvíli uviděla před sebou grófa Zoltana Ference, muže který ji měl už dlouho rád a který neustále žádal jejího otce o její ruku a ji o její srdce, i když ona ho neustále odmítala, ale on se vždy vytrvale vracel.
,,Co tady děláte, Zoltane?" zeptala se ho překvapeně Zsófia, která ho poprvé oslovila křestním jménem a ne příjmením, tak jako tomu bylo u ní vždy.
,,Konečně, konečně jste mě oslovila Zoltane, drahá Zsófio..Ach, Bože jak dlouho už na tu chvíli čekám..Jak dlouho," opakoval a přitom padl na kolena a začal líbat její jemné ruce a doslova i každý prstíček po prstíčku.
,,Zsófio!" ozvalo se líbezně z jeho rtu, které ještě stále laskali její ruce, jako ten nejvzácnější poklad. A Zsófia vlastně ani nevěděla, proč jeho jméno tak najednou vyslovila, prostě ji tak najednou přišlo z nenadání na jazyk samo, aniž by o tom přemýšlela.
A když se podívala na grófa Zoltana Ference, tak uviděla že není špatný. ,,Vlastně ji má i rád a je i hezký," řekla si pro sebe a snažila se ze svého srdce zapudit onu bolest, kterou ucítila, když uviděla Griška jak se v kovárně miluje s Gerdou.
Jenže pořád v ní ta bolest byla. ,,Ale třeba ji pomůže Zoltanova, láska, když Griško nemá ani ponětí o tom jak moc ho miluje," dodala si v duchu, i když to co cítila k Zoltanovy bylo pouze přátelství.
,,Ale i z toho se muže stát láska," řekla si a pousmála se na něj.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro