Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

130. Proč pláčete?


Zsófia Grigory utíkala do zahrady a přitom ji po tváří tekli proudy slz. V srdci měla smutek, jelikož jediný muž, kterého milovala měl rád jejich služku Gerdu. Bylo ji z toho na nic, i když věděla že Gerda je velice krásná, ale stejně z toho měla v srdci smutek.

,,Kdyby si Gerda raději vybrala někoho jiného než Griška..Ale vždyť je vdána a ona se s ním klidně tahá," bědovala si sama pro sebe a její ruce místo Griška mlátily velký strom.

Znovu se rozplakala, i když věděla že nemá cenu plakat pro takového muže.

Po chvíli za sebou uslyšela nějaký hlas, který ji chtěl utišit. ,,Ale proč pak pláčeme," zaslechla za sebou a náhle ucítila na svém rameni mužnou ochranitelskou ruku. Otočila se a v tu chvíli uviděla před sebou grófa Zoltana Ference, muže který ji měl už dlouho rád a který neustále žádal jejího otce o její ruku a ji o její srdce, i když ona ho neustále odmítala, ale on se vždy vytrvale vracel.

,,Co tady děláte, Zoltane?" zeptala se ho překvapeně Zsófia, která ho poprvé oslovila křestním jménem a ne příjmením, tak jako tomu bylo u ní vždy.  

,,Konečně, konečně jste mě oslovila Zoltane, drahá Zsófio..Ach, Bože jak dlouho už na tu chvíli čekám..Jak dlouho," opakoval a přitom padl na kolena a začal líbat její jemné ruce a doslova i každý prstíček po prstíčku.

,,Zsófio!" ozvalo se líbezně z jeho rtu, které ještě stále laskali její ruce, jako ten nejvzácnější poklad. A Zsófia vlastně ani nevěděla, proč jeho jméno tak najednou vyslovila, prostě ji tak najednou přišlo z nenadání na jazyk samo, aniž by o tom přemýšlela.

A když se podívala na grófa Zoltana Ference, tak uviděla že není špatný. ,,Vlastně ji má i rád a je i hezký," řekla si pro sebe a snažila se ze svého srdce zapudit onu bolest, kterou ucítila, když uviděla Griška jak se v kovárně miluje s Gerdou.

Jenže pořád v ní ta bolest byla. ,,Ale třeba ji pomůže Zoltanova, láska, když Griško nemá ani ponětí o tom jak moc ho miluje," dodala si v duchu, i když to co cítila k Zoltanovy bylo pouze přátelství.

,,Ale i z toho se muže stát láska," řekla si a pousmála se na něj. 

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro