118. Vy znáte moje jméno?
Dalma otevřela oči a koukala se na něj.
,,Co..Co..Tady děláte?" zeptala se slabým hlasem a pak opět přivřela trochu víčky, protože si připadala tak strašně slabá. ,,Zachránil jsem ti život..Dalmo," odpověděl, pousmál se na ní a jeho prsty ji zlehka pohladily po tváři.
,,Vy znáte moje jméno?" zeptala se hned na to a ve tváři se ji mihlo překvapení.
,,Ano, a je to to nejkrásnější jméno jaké jsem kdy slyšel, stejně jako ty..Dalmo.." řekl slabým hlasem a pak se jeho rty dotkly zlehka těch jejich a daly ji něžný horký polibek na rty.
,,Přivedla mě k tobě tvoje brož," zašeptal slabým hlasem, když se na okamžik odtáhl od jejich rtu a rukou si sáhl na plášť, kam si ji připnul. ,,Asi bych ti ji měl vrátit," řekl a pak brož odepl a vložil ji ji do ruky.
,,Ne, nechte si ji..Aladare," odpověděla a vložila mu brož zpátky do jeho dlaně.
,,Řekla jsem to správně, tak se jmenujete, že..Aladar," zašeptala Dalma a lehce se na něj pousmála. ,,Ano, řekla jste to správně..vlastně spíš..řekla jsi to správně..Dalmo.. Farkasová..A já jsem Aladár Dantós, který se do tebe bláznivě zamiloval a který by se rád stál tvým.." odpověděl Aladar a pohladil ji něžně po dlouhých plavých vlasech, které byly dlouhé jak vodopád.
,,Nechtěla by sis mě Dalmo, vzít za manžela?" zeptal se ji po chvíli vážně a políbil ji na přivřená víčka.
,,To myslíte vážně pane?" odpověděla mu otázkou a byla tak překvapená z jeho slov, že se na posteli mírně pohnula. ,,Ano, smrtelně vážně..protože teď už nemohu bez tebe být," odpověděl a pak se k ní sklonil a jeho ústa opět našla ta její.
,,Vzplál jsem k tobě láskou, tak silnou jako pochodeň, nedovol mi shořet a příjmy mou lásku. Stačil mi jen jediný pohled na tebe, protože teď už vím, že mi tě osud přivál do cesty. A já se tě nechci vzdát, Dalmo. Mám tě rád..má milá," šeptal ji do rtu, jakoby ji ukolébal ke spánku a jeho polibky se stávaly darem, který Dalma nakonec přijala, jelikož její rty nemohli jeho vábivému pozvání odolat.
,,Odpočívej," řekl po chvíli, když se od ní odtáhl a ona pak zavřela oči, protože byla tak strašně slabá, ale i přesto šťastná..šťastná, že nakonec přeci jen zůstala mezi živými.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro