Ležely vedle sebe a pokojem byl slyšet jen tlukot jejich srdci, které byly naplněny láskou.

Endre ležel na polštáři a doznívaly v něm ještě poslední dozvuky jejich společné vášně. ,,Doznívaly, to zní divně," řekl si pro sebe a pousmál se na Eszter, která ležela na jeho hrudi a kterou objímal svými silnými pažemi.

Byly oba tak šťastní, a když se Eszter posunula k jeho rtům, aby na ně mohla dát Endrému polibek, tak nemohl být Endre ještě víc šťastnější a spokojenější než právě teď. Přitiskl si Eszter ještě víc k sobě a vdechoval mezi polibky, její nádhernou vůni kůže, která ho vždy doslova omámila.

Toužil po této ženě a nikdy po ní toužit nepřestal.

Přetočil se i spolu s ní a ona se náhle ocitla na zádech. Jejich rty se od sebe neoddělily a pokračovaly dál ve svých něžných polibcích. Po chvíli se z vedlejšího pokoje ozval dětský pláč, protože malý Erno, kterého služka přinesla zpátky se právě rozplakal.

Eszter ho uslyšela a chtěla vstát, jenže Endre ji z postele nepustil.

,,Nechoď, andílku," zašeptal ji do rtu mezi polibky a dál jeho ústa pokračovaly v milování své ženy a přitiskli se ji zvolna na její krk. ,,Endre," řekla Eszter slabým hlasem a snažila se z postele vyprostit.

,,Nechoď, prosím. Nechoď.." odsekl na její slova a jeho rty si našly cestu k jejím prsům.  

,,Erno mě potřebuje," řekla tiše a snažila se zvednout. ,,Ale já tě potřebuji víc. Má sladká, má krásná. Andílku můj..ani nevíš, jak moc po tobě toužím," odpověděl Endre a jeho rty se zlehka dotkly jejího bříška a jeho jazyk, jemně obkroužil jamku jejího pupíčku.

,,Endre," vydechla slabě Eszter a už ho neodstrkovala a nechala ho ať pokračuje.

,,Ach, Eszter," řekl Endre zastřeným hlasem a jeho rty pokračovaly k jejímu podbřišku. ,,Endre," zasténala tichým hlasem, když jeho rty se dotkly jejího nejcitlivějšího místa a prohla se v zádech, když náhle ucítila jeho jazyk, jak krouží v její jeskyňce a poskytuje ji tu největší rozkoš v životě.

,,Eszter," vydechl Endre hlasem plným vášně a dál pokračoval v potěšení své milované.

,,Ach, Endre..Endre!" vykřikla Eszter, když se v jejím těle proťala další vlna a když se ocitla na pokraji nádherné extáze, kterou ji teď dopřával. A po chvíli se to stalo vzepjala se proti němu a pak zmoženě padla na postel, když ji Endre dovedl až do samotného ráje.

Ztěžka dýchala a po chvíli ucítila na svých rtech jeho rty, které ji začaly opět dávat vášnivé polibky.

Malý Erno se utišil, jenže po chvíli se rozplakal znova a tak Eszter i přes Endreho protest vstala, oblékla si župan a zamířila do vedlejšího pokoje k němu. Její malý chlapeček ležel v proutěném košíku a odkopával si svou peřinku.

,,Ššš, ticho miláčku, tvoje maminka už je tu. Už je u tebe," řekla Eszter slabým hlasem, když ho opatrně vyndala z košíku a vzala si do náručí.

,,Ššš!" tiše zašeptala a opatrně ho ve svém náručí kolébala.

Malý Erno se utišil a jen se vesele usmíval na svou maminku. ,,Myslím že je čas na krmení, tak počkej, za chvíli to bude," řekla Eszter po chvíli a opatrně ho položila na postel. Potom si povolila župan a odhrnula si jedno rameno, aby poodkryla své prso. Potom si vzala malého chlapečka opět do náručí a přiložila si ho k odhalenému prsu. A po chvíli malý Erno začal sát mléko z její bradavky.

,,Ty jsi ale nenasyta, no jen si dej, můj maličký," dodala po chvíli pobaveně a pousmála se na svého malého syna.

Endre mezi tím vstal také z postele, přehodil si na sebe župan a pak potichu zamířil k ní. U dveří do vedlejšího pokoje se zastavil a opřel se o futra a jen ji s úsměvem na rtech pozoroval. Viděl totiž to nejkrásnější co ještě nikdy..,,Ženu kterou nadevše miloval jak kojí dítě," řekl si a pousmál se nad tím co viděl.

Stál tam a jen ji pozoroval, neřekl nic. A když se Eszter otočila a všimla si ho, tak se na něj usmála taky a to úsměvem od srdce.