Eszter neviděla nic, jen černou tmu a po chvíli pak nějaký záblesk a pak silné bílé světlo.

,,Kde to jsem?" zeptala se a přitom se rozhlížela kolem sebe. ,,V nebi, má milá," odpověděl někdo a když se Eszter otočila tím směrem, tak spatřila krásného anděla s velkými bělostnými křídly.

,,Eszter, Eszter! Vrať se mi, prosím, vrať se mi!" uslyšela po chvíli Endreho hlas a její srdce ji poskočilo. ,,Endre..Ach, Endre!" vykřikla, ale on její hlas neslyšel. ,,Já musím za ním, musím," řekla Eszter a přitom se podívala na anděla.

,,Tak to už bohužel není možné," odpověděl anděl a potom dodal ,,Jsi v nebi a tady nejsou starosti pozemské," a odváděl ji pryč.

,,Eszter, miláčku, neopouštěj mě!" uslyšela znovu jeho hlas a na tváři se ji při těch slovech ve kterých bylo tolik lásky zaleskla slza. 

,,Ne, já musím za ním. Musím. Prosím..Já chci být s ním..Chci se zase dostat k němu. Miluji ho," řekla slabým hlasem a rozplakala se doufajíc že anděla obměkčí. ,,Vážně chceš jít za ním? Rozmysli se dobře, ty máš právo na nebe, protože tvůj pozemský život už skončil," odsekl anděl na její slova a přitom se na ní pousmál.

,,Rozvažuj, vážně to chceš, vrátit se zpátky?" zeptal se ji a ona na něj pohledla odhodlaným pohledem.

,,Ano, chci to můj anděli, protože bez Endreho by mě ani nebe nemohlo těšit," odpověděla a přitom si utřela slzu z tváře. ,,Prosím dovol mi, vrátit se. Prosím," zašeptala a přitom předním prosebně poklekla se smutným pohledem.

,,Nu, dobrá, tak tedy staniž se. Vrať se zpátky, životu," řekl anděl a pak měla Eszter opět před očima tmu. Polekaně se nadechla a když otevřela oči, tak spatřila Endrého, který spal v jejím klíně a který měl vedle sebe bílou růži.

Neodolala a začala si hrát s jeho vlasy.

,,Endre, miláčku, lásko," řekla šeptem a přitom ho její ruka hladila po vlasech. ,,Eszter!" zvolal radostně Endre, když ji uviděl před sebou živou a vášnivě ji políbil.

,,Ach, má Eszter," řekl do jejich rtu a přitom ji nepřestával líbat.

,,Vrátila ses mi!" zvolal a potom začal líbat každičkou částečku jejího tělo. ,,Tvůj hlas mě přivedl zpátky, můj milý a dovedl mě opět k tobě," řekla Eszter slabým hlasem a pohladila ho po tváři.

,,Poklade můj..tolik jsem se o tebe bál," zašeptal směrem k jejím rtům a potom ji zase začal líbat.

,,Miluji tě," řekl a jejich polibek prohloubil. ,,Taky tě miluji má lásko," odpověděla Eszter, která mu jeho polibky oplácela. ,,Jsi to nejcennější co mám," zašeptal Endre a něžně zkousl její spodní ret.

,,Už tě nikdy nepustím," dodal a pak ji znovu vášnivě políbil.

V tu chvíli se otevřeli dveře a dovnitř vtrhly Eszterčiny rodiče, spolu s její sestrou. ,,Holčičko, moje!" zvolala její matka se slzami v očích a vrhala se k ní, ale její manžel ji zastavil.

,,Tak vidím, že nakonec všechno dobře dopadlo," řekl a v tu chvíli se na něj polekaně otočila Eszter spolu s Endrem. ,,Otče! Matko!  Sestřičko!" zvolala radostně Eszter a přitom se její oči rozzářily.

,,Pojď má drahá, necháme je. Májí si toho určitě hodně co povídat." řekl gróf Erno a pomalu odváděl svou ženu zpátky ke dveřím. ,,Teď vidím, že má dcera je v těch nejlepších rukách," dodal směrem k Endremu, který se na něj podíval s překvapeným výrazem.

,,Myslel jsem že mě nemáte rád," odpověděl a přitom se trochu zarazil.

,,Ano, přiznávám, moc rád jsem vás neměl. Ale musím říct že jste o hodně lepší než ten ničema, který bil mojí dceru. Mýlil jsem se a křivdil jsem vám, protože vy jste pro ní ten praví. Teď už vím že se s vámi má dcera bude cítit bezpečně," řekl silným hlasem a potom se otočil k odchodu.

,,Tak pojďte necháme je," slyšeli potom ti dva a pak už nic, protože se dveře opět zavřeli.

,,Miluji tě," řekla Eszter a opět Endrého políbila.

,,Ach, Eszter. Miláčku," zašeptal do jejich rtu a začal ji polibky oplácet. ,,Andílku, můj. Už mě nikdy neopusť," řekl a přitom ji pohladil po vlasech.

,,Slibuji, už tě nikdy neopustím," odpověděla a potom se zase opět vrhla na jeho ústa a její ruce zatím mezi tím zápasily s jeho košilí. ,,Co to děláš, Eszter. Měla by jsi odpočívat," řekl Endre, ale neodtáhl se od jejich úst.

,,Chci se jen na něco podívat," řekla a přitom mu odhalila jeho hruď a začala mu po ní jezdit dlaněmi.

,,Jsi ten nejkrásnější muž jakého jsem kdy viděla a vždycky si byl," zašeptala mu do ucha a její ruce přitom nepřestávaly jezdit po jeho odhaleném hrudníku. ,,Eszter," řekl toužebně Endre, rychle si svlékl svou košili a odhodil ji na zem.

Potom se opět zmocnil jejich úst a hladově a s vášní ji líbal.

Mezi tím Eszter přesunula své ruce k jeho kalhotám a zápolila s nimi. Nakonec se ji to povedlo a zbavila ho i kalhot.

,,Pomiluj mě, miláčku. Ukaž mi jak silná je tvoje láska, " řekla slabým hlasem a přitom se spolu s ním položila opět do polštářů.

Endre ji poslechl a ve chvíli kdy se na ní položil, tak začal vnikat do jejího těla. ,,Ach, bože..Miláčku..Endre, lásko, moje!" vykřikla s vášní v hlase Eszter, která se propadala do hlubin orgasmu.

,,Miluji tě," zašeptala a na tváři se ji třpytila slza.

,,A já tebe," odpověděl Endre a znovu silně pronikl do jejího těla. Nemohl si pomoc, musel ji prostě mít..Protože radost, že je opět s ním v něm probudila tak silné touhy a vášně, že si prostě nemohl pomoc..a musel ji pomilovat znovu.

Musel políbil a polaskat každý kousek jejího nádherného těla, aby uvěřil tomu, že je to skutečně pravda..že je tu opět s ním.