V dnešním tvaru jsme rozpoznali měsíc na obloze. Rozhodli jsme se proto se na něj v noci společně podívat a modlili se, aby byla jasná obloha.

Počasí nám přálo, a tak jsme o deváté večerní stáli venku a vzpomínali. Připomínali jsme si, jaké to bylo v létě, když jsme se znali teprve pár týdnů. Chodívali jsme tehdy z kempu k jezeru a ukazovali si souhvězdí. Jak jsme tak stáli pod jasnou oblohou, poznal jsem, že ti je zima. Půjčil jsem ti kabát a ty ses mi vděčně schoulila v náručí.

Mlčeli jsme a měsíc na nás dával celou noc pozor.