Dnes jsi se probudila do mrzutého rána. Nechtělo se ti nic dělat, prostě jsi jen ležela v posteli a odbývala mě s každým mým pokusem dostat tě z peřin ven. Teploměr hlásil, že máš teplotu a den se zdál ztracený. Já jsem tě v tom však nenechal.

Potichu jsem se vytratil a vrátil se se síťovkou plnou zralých pomerančů. Pohled na šťavnaté ovoce ti konečně vykouzlil úsměv na tváři. Položil jsem tašku do mísy na nočním stolku a vrátil se s adventním kalendářem. Když jsi otevřela okénko, vytáhla si z něj botu plnou dárků a pochopila jsi. Den byl zachráněn.