Konečně nastal vánoční den. Nemohu ani popsat všechny ty pocity, štěstí, lásku, radost, kterou jsme společně sdíleli u našeho stromku. Na všechno jsme zapomněli, byli jsme zase svoji, v dobrém i zlém. Celou tu adventní výzvu jsme plánovali hlavně proto, abychom se bavili, ale nakonec jsme skrze ni objevili mnohem víc.

Zjistili jsme, že k sobě neodmyslitelně patříme, jako dárky ke Štědrému večeru. A tak jsme se ten večer poprvé políbili v našem bytě před naším vánočním stromkem. Poslední okénko kalendáře opět odhalilo anděla, snad abych věděl, že už ho u sebe mám. A že se ho už nikdy nevzdám.