2. čokoládka
Ve druhém okénku jsme našli letadlo. Hned jsi bez přemýšlení vyhrkla, že by ses moc chtěla podívat k moři. Nikdy jsi ho neviděla zblízka a já věděl, že to byl vždy tvůj sen. Slíbil jsem ti to hned na příští léto a v duchu se sám těšil jako malé děcko. Už jsem tolikrát sledoval mořský příliv při západu slunce, ale nikdy ne s osobou, jako jsi ty.
Když ses zeptala, proč se tak zvláštně usmívám, vzal jsem tě kolem ramen a políbil na čelo. Usmála ses také a nechala se hladit po vlasech. Bylo rozhodnuto, v létě poletíme k moři.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro