Okénko se otevřelo a ukázalo světu první čokoládku. Naši čokoládku. Byla to svíčka v lodičce a tebe hned nenapadlo nic jiného, než škemrat, abychom si ji také vyrobili.

Přinesli jsme si tedy k napuštěné vaně každý svou lodičku ze skořápky a svíčky a pustili je na klidnou vodní hladinu. Oba naše koráby se společně s jemnými vlnkami hned sebejistě vydaly na výlet.

Jedinkrát se spolu srazily a má svíčka se nebezpečně zakývala. Lekl jsem se, ale to už se vše uklidnilo a lodičky se společně plavily dál tou nekonečnou cestou. Bavili jsme se potom u vany ještě dlouho do noci.