55.
O pár dní později...
*Cadence*
Pobyt v Avengers Tower jsme si všichni náramně užívali. I přes to, že mě opět Tony přihlásil zpět na Vysokou a budu studovat dál. Dále jsme se rozhodovali se Stevem, co bude dál. Jestli zůstanem oba ve věži a nebo zkusíme společně bydlet v jednom bytě, který by zařídil on. Nechtěl peníze od Tonyho, abychom mohli bydlet společně. Prej by to bylo proti jeho srsti.
I když žádnou neměl...
Tony to teda tak nějak vzal, i když zrovna nadšený nebyl. Ale dal nám jednu podmínku, když budem chtít žít sami. Že si vezmem k sobě Spika a taky, že vezmem jednou za týden ven děti na procházku. Já nadšená nebyla, i když jsem za sourozence byla ráda. Od Steva to byl pravý opak. Ten to přijal s grácií a taky jako přípravu na naše. Za to si vysloužil nejen pořádný probodnutí pohledem od Tonyho, ale i ode mě. Děti? Teď fakt ne...
Nejčastěji se o děti starala Natasha společně s Pepper. Ty dvě společně trávily víc času, než bylo zrovna zdrávo, ale co. Byla to jejich věc a taky mi zbylo víc času na školu a Steva. Od tý doby, co byla základna Terrortoxu srovnaná se zemí, už se nikdo z Hydry neobjevoval, což nás všechny akorát potěšilo. Díky bohu za Rogersovu inteligenci a zavolal rozpadlý tým. To snad napadne jen jeho, co?
Jedno takový parádní ráno jsme se sešli všichni pohromadě u snídaně. Přišel se na nás podívat i Zac, který většinu času pobýval na helicarrieru a byl zaučován agenty. Bylo fakt, že teď jsme neměli tolik času se vídat, ale bylo to fajn. Taky to, že vycházel s ostatními, i když trošilinku vytahoval. Dokonce víc, než Tony. Tím ho alespoň dostal do kouta.
Společně v jedné kuchyni jsme seděli u jednoho stolu. Teda až na Pepper s Nat, které si přivstaly a po jídle krmily mimina. Já seděla v docela nepříjemným obležení. Vedle mě Steve. To bylo oka, ale na druhý straně vedle mě byl Tony. Ten se neustále měřil pohledem s tím druhým vedle mě, takže se jídla skoro ani nedotkli. Vedle Rogerse Sam, pak Clint, , Zac, Thor, Bruce a pak Rhodey.
Taková normální rodinka. Ne?
Zatímco jsem jedla cereálie s mlékem, občas jsem se podívala po komkoliv u stolu, kromě těch dvou vedle mě z každé strany, zda by mi někdo nepomohl. Už mě ti dva nudili. Všechno to bylo vyloženě kvůli mně a určitě to jen tak nepřestane a taky nezůstane jen u tohohle.
Moje oční mimiky zachytil Thor, Sam i Clint. Zrovna ti nejrozumnější pro můj vkus. Odložila jsem lžičku do misky s jídlem, které jsem zrovna dojedla a odtlačila ho jemně od sebe. Ani tím jsem ty dva od sebe neodtrhla. Sakra...co s nima.
„Tony...řekl jsi těm dvěma už o tom, co jsi mi říkal celý večer, že jim řekneš?" vytrhla mého otce z očního zkoumání Pepper a já jí za to byla vděčná. Zřejmě viděla moji nemilou reakci a hodlala to ukončit. Já to zkoušela celou dobu a nic, potom promluví ona a je probuzený. Ať mě to naučí taky!
„Co myslíš, Pepper," zarazil se Tony, když se po ní podíval a konečně přestal hledět na druhou stranu vedle mě. I Steva to už pustilo, protože se neměl s kým přeměřovat a raději mě políbil na tvář a objal jednou rukou kolem ramen, aby si mě mohl přitáhnout blíž k sobě. Ještě taky díky za ty dlouhý lavice, co tu jsou, jinak bych byla dávno na zemi a to hned šestkrát za tu dobu, co tu od rána jsme.
„Mluvil jsi o našem domě v Malibu," upřesnila ho Pepper, když Tony opravdu nechápal, co tím myslela. Když mu to řekla, zarazil se a potom se pobaveně usmál. Aha...o co šlo? Já nevím o žádným domě v Malibu a proč by o něm chtěl mluvit.
„Jo...vy dva. Budete mě teďkon poslouchat?" zeptal se Tony s mířením na mě s Capem a moje obočí vyjelo nahoru. Supr. Celou dobu se tu přeměřoval se Stevem a teď se nás ptá na tohle. Kde je ta logika?
„Jasně...možná," řekla jsem za nás dva a Tony se ušklíbl. Bral to jako odpověď. Byla jsem z toho otrávená, ale nic jinýho mi nezbývalo. Byl to mu rodič? Byl, takže to má i následky. Ale stejně jsou mnohem lepší, než následky po poslouchání mojí matky, kterou zasypaly ty sutiny ze stropu. Strop proboural Thor s Hulkem a zbytek si potom už poradil. Takhle má pracovat tým.
„O co jde," tázal se Rogers vedle mě a zněl, že ho to taky zrovna nezajímalo. To byl možná důvod, protože nechtěl Starka poslouchat vůbec. Jenže všichni jsme žili pod jednou střechou. Smůlaaaa.
„Jak bude mít teď Cadence za dva týdny volno, tak jsme se společně s Pepper rozhodli vás oba na těch pár dnů vzít do Malibu, abychom spolu strávili víc času a taky, abychom se líp snesli. Tím pádem tam s námi pojedou i děti, takže na ně budeš mít, Cadence, mnohem víc času," dokončil to, co chtěl říct a mně uvízl v krku jeden velký knedlík. Fakt obrovský.
On nás posílal na popravu...on a Steve pod jednou střechou bez ostatních? Ti to nevydrží ani hodinu bez toho, aby se povraždili navzájem. S Pepper a dětmi to beru, ale Kapitán Amerika a Iron Man? Nikdy.
„Jo...to by bylo fajn," odpověděl za nás dva Rogers ironickým přízvukem, který by poznal i nejblbější v našem okruhu u tohoto stolu. Nebyla jsem jediná, koho to zarazila překvapilo zároveň. Dokonce i Pepper a Tony byli jako po pádu z višně.
„Až půjdem nahoru, tak mi připomeň, že tě mám zabít," zavrčela jsem v tichosti jen pro něj, aby mě slyšel. Zareagoval na to pouze ještě blbějším usmáním, za což bych mu nejraději vrazila. Proč se od tý doby, co jsme spolu, takhle chová! Měla jsem ho raději, když mě okřikoval.
„Tak fajn. Za dva tejdny v sobotu tady. A abyste ostatní neřekli, necháme vám tady Spika," řekl rozhodně Tony a ostatní vytřeštili oči. Nechat tady Spika bylo to nejlepší rozhodnutí, co když táta navrhl. Protože ten dům by nevydržel ani pět minut pohromadě, kdyby tam pustil toho satanskýho ovčáka se štěněčí povahou.
Od ostatních to znamenalo jedno. Stávka a to pořádná. Znamenalo to házení vším jídlem, co měli po ruce na Tonyho a tím ho zvládli vyhnat alespoň od stolu. Pak mě napadlo ještě jedno a to jsem navrhla Clintovi, protože ten žerty přímo miloval. Nainstalovat Tonymu do pokoje kýbl s vodou a až půjde do dveří...bum...voda bude na jeho hlavě. Jeeej!
To bylo přibližně asi tak všechno. Jenže touhle knihou můj příběh nekončí. Tohle byla teprve první ze tří, která byla právě dokončena. Čekají stále dvě, které ještě nejsou napsány a brzy budou. Určitě se najdou i tací, kteří se mi pokusí zkřížit cestu znovu, ale já neustoupím. Mám rodinu, která mě ve všem vždy podpoří a bude se mnou.
Díky, že jste byli se mnou a zase příště ;)...
Konec první knihy...oujeee!
Kdo by nemiloval kýbl na dveřích :D perfektní doplněk pro Tonyho, který ještě v pokoji nikdy neměl xD Třeba se někdy Marvel ještě poučí a udělají to. Jinak...Steve byl ironickej jen pro jednou a snad už ani nebude :D To by nepatřilo k jeho náplni práci, kdy má svoje povinnosti v rodině Starků
Fakt díky za přítomnost všech, co vydrželi přes všechny až doteď a sdíleli se mnou různý kraviny, bohoslužby k dalším kapitolám apod.
Poděkování patří:
KateZExpectopatronum - Díky za její úchvatné zdrogované komentáře :D
forever_meloun_007 - Tobě díky za vynalezení NEW Shipu na Cadence a Steva ♥ Cavie
sarikinka - Tony uklízečka :D
lunaret - Doufám, že jsem si to už u tebe vyžehlila a nebudeš mě chtít zabít příště xD
MonikaSwaczynov - Hezky jsme vymyslely nějakou chytrou odpověď :D
Doufám, že jsem nikoho z kruhu nevynechala, protože tohle byli ti, kteří to se mnou taktéž vydrželi až do konce. Proto vám všem posílám třebaaa...imaginární čokoládu, zmrzlinku apod. co si pomyslíte :D
Vždy mě vaše komentáře potěšili. Hřeje mě u srdce, že jste tady a určitě se sejdem i u druhého dílu. A ne že tam nepřijdete :D Třeba se nás příště sejde už víc ;)
Bye everybody...♥
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro