O několik dní později...

Bylo zrovna půl osmé, když se potemnělým pokojem rozeznělo otravné pípání budíku. S plavovláskem ležícím na posteli, zamotaným do tenké deky, to nejprve ani nehlo. Hlavu měl ukrytou pod polštářem a jediné, co vykukovalo ven, byly zlaté, rozčepýřené vlasy. Po několika minutách toho otravného vyzvánění se ale nakonec přece jen začal chrout. Několik okamžiků sebou mrskal, než se nakonec se skučením posadil a rukou sáhnul po telefonu, aby ten posranej budík vypnul. Když tak učinil, měl sto chutí znovu si lehnout a spát dál, avšak místo toho si jen hřbety dlaní promnul oči a ospale zazíval. Pak natočil hlavu na stranu a modrým pohledem se zapíchnul do oken se zataženými závěsy a žaluziemi, přes které nepronikaly téměř žádné paprsky světla.

"Už je zas ráno, ttebayo," zamručel a zvednul ruce do vzduchu, aby se protáhnul. Poté konečně vylezl a vydal se k oknům, aby roztemnil a chystal se, dojít do koupelny, aby se osprchoval, když se zarazil a několikrát zamrkal.

Dole. čtyři patra pod ním na společném parkovišti, viděl toho tmavovlasýho zmetka, co bohužel pro něj bydlel na stejném patře jako on, jak nasedá do svojí super luxusní, vínové Mazdy, která stála na jeho parkovacím místě a vyráží kamsi do háje. Jakmile jej uviděl, obličej se mu zkřivil v naštvaném výrazu.

"Kretén," zaklel vztekle a silně stiskl ruce v pěst.

Pak se konečně otočil, aby mohl provést ranní očistu, která byla tak trochu zbytečná, jelikož se znovu vydrhne v práci, ale už na ní byl prostě zvyklý. Navíc ho pořádně horká sprcha dokázala vždycky dost dobře uvolnit a to bylo momentálně něco, co vážně potřeboval. Od doby, co se sem nastěhoval jeho nový soused, jehož byt se nacházel jen několik málo kroků od toho jeho, byl pěkně napruzený.

Blondýn se svlékl z pyžama, vstoupil do sprchy a pustil na sebe teplou vody, nechávaje dopad na nahé tělo příjemně horké kapky, které masírovaly jeho zatuhlé svaly. Bylo to sice už pár dní, co byl naposledy v práci, ale při posledním kšeftu dostal od jednoho ze svých kolegů docela zabrat, a tak ho celé tělo bolelo ještě dneska. Měl sto chutí, zůstat ještě doma a pořádně si odpočinout, ale moc dobře věděl, že nemůže. Ne, když byl v práci de facto hlavní hvězdou, která všechno táhla.

Stačilo na to jen pomyslet, aby se mu ústa stáhla do potěšeného úsměvu, avšak myšlenka na jeho nového souseda jej téměř okamžitě donutila se zamračit. Kvůli tomu černovlasému idiotovi musel vstávat dřív než normálně, jelikož parkoval někde úplně v prdeli. Ostatní parkovací místa byla již rozdělená a jediné, které zůstalo volné, bylo po starém panu Uchihovi, který zemřel před pár lety. Jelikož byl hodně nemocný, už pár let se nemohl posadit za volant, a tak jeho místo využívala jeho rodina. Potom, co se mu rodiče odstěhovali do malého rodinného domku po babičce, mu zůstalo k dispozici. Až doteď.

Věděl, že na to místo samozřejmě nemá nárok, ale předpokládal, že pokud by se vrátil někdo z jejich rodiny, bude se s ním třeba moct nějak rozumně domluvit, a tak zanechal novému sousedovi ve schránce krátkou zprávu s žádostí, zda by se mohli sejít a promluvit si o tom. Jednou večer jej ale přistihl, aniž by si ho druhý všiml, jak vzkaz jen letmo přečetl, zmuchlal a hodil do koše, jako by se nechumelilo.

A to mu naprosto stačilo k tomu, aby si na toho povýšeného šmejda udělal obrázek.

***

Trvalo asi deset minut, než se zlatovlásek ve sprše dostatečně uklidnil na to, aby mohl vylézt a dát si kafe. Pak konečně po několikadenním volnu vyrazil do práce.

Přibližně o hodinu a půl později, poté, co v práci znovu pořádně osprchoval a strávil nějakou dobu společně s maskérkou, konečně vyrazil do společenské místnosti. Video, v němž měl účinkovat tentokrát, měl začít natáčet asi až za půl hodiny, takže nemusel nikam kvaltovat. Nebylo náhodou, že tam nalezl jednoho ze svých kolegů, Kibu, který byl shodou okolností právě ten, s nímž měl scénu natáčet.

"Čus," pozdravil hnědovlásek ležící na gauči a zvednul hlavu od televize, v níž zrovna běžel nějaký sitcom.

Naruto se zazubil. "Ahoj," zamrkal a vecpal se na pohovku k němu, "Tak co, jak je? Připravenej na naší společnou jízdu?"

S těmi slovy jej sjel modrým zrakem a při pohledu na jeho vyzývavé oblečení v podobě černých, patrně kožených upnutých kalhot a volné, sněhové bílé rozepnuté košile, se jen potěšeně zazubil. U pasu mu viselo několik píšťalek, tenkých řetězů a byl by přísahal, že za opaskem uviděl i jedno natahovací vodítko, což mu na tváři vyvolalo ještě větší úsměv.

"Koukám, že ses na mě pořádně připravil, ttebayo," uchechtl a podíval se na vlastní, oproti tomu jeho poměrně normálně vypadající oblečení, "předpokládám, že po tobě chtěj, aby sis mě pořádně vycvičil."

V hlase nechal zaznít notnou dávku pobavení a jen nad představou toho, co se bude dít, rozesmátě zavrtěl hlavou. Za těch pár let, co pracoval jako pornoherec, si už zvykl na to, že i přesto, jaký typ zaměstnání vykonával, vlastně bylo až na pár detailů každé jiné. Zpočátku, když byl ještě mladší a neotrkaný, měl samozřejmě strach, jak to všechno bude zvládat, ale teď? Dělal svou práci, dělal jí dobře a jeho kolegové byli prostě jen kolegové. A to i přesto, že na něj několikrát týdně stříkali mocné dávky spermatu.

Kiba se uchechtl a jen kývl hlavou. "Jo, nejdřív mi ta scénka přišla trochu ujetá, ale pak jsem si řekl, proč vlastně ne. Rejža se asi inspiroval skutečností a tím, že s výcvikem mám fakt zkušenosti," usmál se.

"Jen doufám, že u toho nebudou skutečný psi, ttebayo," vyprskl smíchy blondýnek, "Tak daleko jsem se asi ještě nedostal."

Kiba se ušklíbl, trochu se posunul a přehodil nohy přes okraj gauče, aby se mladší mohl uvelebit pohodlněji.

"Co vůbec to parkovací místo, vyřešil jsi to nějak?" zajímalo ho.

Jakmile to vyslovil, Narutova nálada se rázem propadla o několik stupňů pod bod mrazu.

"Ani mi nemluv," zavrčel, složil ruce a nafoukl tváře jako malé dítě, "když jsem přišel před pár dnama z práce, potkal jsem ho a-"

V dalších dvaceti minutách plavovlásek svému kolegovi líčil jejich krátké setkání a to, jak je mu ten černovlasý přistěhovalec nesympatický. Všechno mu to vyprávěl tak zapáleně, že si ani nevšiml, že se dveře místnosti otevřely a že se počet lidí v ní zvýšil že dvou na tři. Teprve až v momentě, kdy se pokojem rozlehlo důležitě znějící odkašlání, sebou prudce trhnul, otočil hlavu a modrýma očima se zadíval ke dveřím. V dalším momentě jim projel silný záchvěv šoku, když mu došlo, že se dívá právě na toho černovlasého parchanta, jehož právě dost výživně pomlouval.

V momentě, kdy se jejich oči střetly, se na tváři druhého muže objevil pohrdavý úšklebek a v temných očích se mu výsměšně zablesklo.

Naruto se prudce postavil a ukázal na něj prstem, jako kdyby nemohl uvěřit vlastním očím.

"Co ty tady kurva děláš, ttebayo?!" zařval skoro a silně stiskl zuby, až o sebe zaskřípaly.

Uchiha, jenž nasadil v obličeji nicneříkající výraz, jen několikrát zamrkal. "Říkali mi, že kdybych nevěděl, který z vás je který, protože jste prý oba nesnesitelně uřvaní, stačí se podívat do papírů," řekl, zatřásl složkou, kterou měl v rukou, a znovu se ušklíbl, "ale jak to tak vypadá, nebude to úplně potřeba. Uzumaki, že?"

"Divím se, že víš, jak se jmenuju!" zaprskal blondýn a druhý se ještě víc ušklíbl.

"Tvoje jméno na dveřích nešlo přehlédnout, věř mi," uchechtl se pobaveně.

Hnědovláska, který zmateně zíral z něj na svého kolegu a zpátky, jak se snažil situaci pochopit, si nevšímal.

"Ty jeden...!"

"Ale očividně seš to ty, kdo má problém zapamatovat si vlastní sousedy," pokračoval dál Sasuke a v očích mu hrálo nesmírné pobavení.

A Naruto moc dobře věděl proč. Ono zjistit, že někdo, koho člověk zná, dělá v porno průmyslu a ještě ke všemu v gay porno průmyslu, je pro někoho opravdu síla. A jemu něco říkalo, že tuhle informaci proti němu ten černovlasej bastard určitě ještě využije. Zhluboka se nadechl, aby uklidnil zběsile bušící srdce a neuvěřitelnou chuť, po něm vystartovat a jednu mu vrazit.

"Co. Tady. Děláš?"

Druhý si odfrkl. "Co myslíš, že tu dělám? Přišel jsem pro vás, protože už máte deset minut zpoždění a režisér dneska nemá dobrou náladu. Takže bych vám radil, abyste se sbalili a táhli oba na plac, ať se může začít točit!"

Uzumakimu na čele naskočila tlustá tepající žíla.

"Takže seš jako naše nová asistentka, nebo co?!"

"Pomocný režisér," usadil ho tmavovlásek a složil ruce na hrudi, "Tak to nějak zpracuj a pak i s tím tvým nabíječem naklusej na plac!"

S těmi slovy se otočil a vypadnul z místnosti pryč. Naruto, který ještě stále nemohl uvěřit vlastním očím a uším, si jen s pootevřenou pusou kecnul zpátky na zadek.

"Neříkej," začal Kiba a konečně se postavil, "že to byl ten tvůj novej soused..."

"Jo...," vydechl plavovlásek, "to byl přesně on."

Krásnou neděli!

Jelikož mám v zásobě ještě docela dost kapitol, rozhodla jsem se přidat tento týden další kapitolku. A tak nějak si říkám, že počet kapitol vydaných za týden budu odvíjet právě od toho, kolik jich mám předepsaných. Přece jenom některé týdny jsou plodnější než jiné, kdy se nezastavím :3 Vždy se ale můžete těšit minimálně na jednu týdně.

V dnešní kapitole jsme se podívali na Naruta a jeho názor na svého nového souseda - a taky bohužel kolegu. Jak rychle se Naruto vzpamatuje z nového zjištění? A proběhne natáčení s Kibou v pořádku, nebo je něco vyruší?

Moc děkuji za všechnu naprosto dokonalou zpětnou vazbu u minulé kapitolky :3 moc mě těší, že se vám povídka tak líbí :3

Vaše Majo