Kapitola třicátá šestá
Ráno přišlo na tmavovláskův vkus až příliš brzy. Jak by taky ne, když se svým pornohereckým kolegou dováděli téměř celý den a večer prostě a jednoduše odpadli vyčerpáním a ponořili se do slastného a úlevného spánku. Jejich vyčerpaná těla, která ze sebe vydala to nejlepší, si potřebovala odpočinout a načerpat novou energii. Sasuke spal po boku svého kolegy téměř celou noc, vzbudil se asi jenom dvakrát a hrozně rychle zase usnul. I tak si ale rychlým pohledem stačil blondýnka prohlédnout a v momentě, kdy zjistil, že mu spí uvelebený na pravém rameni a tiše a spokojeně pochrupuje, se jemně pousmál a sám zase rychle zabral.
Když se však Uchiha konečně probudil do ticha ložnice, kterou osvětlovalo pouze těch pár paprsků slunce, kterým se podařilo proniknout skrze zatažené závěsy, jeho milenec byl pryč. S lehkým zmatením se tedy posadil na posteli, rozhlédl se kolem sebe a rozespale zamžoural. Lehce se pohnul, nohy nechal sklouznout z okraje postele a černočerným pohledem se zadíval po ložnici ve snaze najít alespoň své oblečení, aby se tu hned po ránu nepromenádoval nahý.
,Jasně,' ozvalo se jeho svědomí s lehkým náznakem pobavení, ,protože on tě přece nikdy neviděl nahýho.'
Sasuke na své vnitřní já nijak nereagoval, jen rychle posbíral těch pár kusů oblečení, které našel. Jediné, co se mu však najít nepodařilo, byla jeho košile, ale to nakonec hodil za hlavou a se silně stisknutými dlaněmi v pěst vyrazil z ložnice, která ještě teď byla nasáklá pachem několikahodinového sexu, ven. Netušil sice vůbec, jak by se měl teď před svým kolegou chovat, ani jak na včerejší výbuch chemie a dnešní ranní setkání bude reagovat právě druhý mladík, ale nakonec se rozhodl to hodit za hlavu a risknout to. Všechno, co si až do dnešního dne vždycky dlouze promýšlel, mělo tendenci spíš končit naprostou katastrofou, a tak se protentokrát raději rozhodl jednat.
Buď se jeho vztah s Uzumakim navrátí do starých kolejí, anebo ne... a bude to mnohem, mnohem lepší.
Té myšlenky se chytil, opatrně vzal za kliku a konečně vyšel na chodbu. Jelikož tu nebyl poprvé, stačilo mu jen našpicovat uši, aby o pár metrů, tam, kde se nacházela kuchyně spojená s obývákem, uslyšel tiché pobrukování a tolik typické zvuky vaření. Sasuke tedy vyrazil přímo za nosem, jen aby o pár okamžiků později nahlédl do kuchyně, kde blondýnek stál u sporáku, něco si breptal pod imaginárními vousy a podle vůně, která jej udeřila do nosu, patrně dělal míchaná vajíčka. Stál zády k němu, takže si jeho přítomnosti vůbec nevšiml a dal mu tak možnost, udělat první krok. A i přesto, že se Sasuke za celou dobu jejich podivného, částečně nesnášenlivého vztahu vyhýbal prvním krokům jako čert kříži, teď za to byl docela rád.
Tiše, aby si ho blonďák nevšiml, obešel barový pultík a stanul přímo za ním. Až v ten moment si konečně pořádně uvědomil, že jediné, co má pornoherec na sobě, jsou perfektně padnoucí upnuté boxerky, které mu dokonale zvýrazňovaly jeho pevný zadeček... a Sasukeho košile, kterou ještě před malou chvílí postrádal. Jen ten pohled na to, jak dokonale v tomhle strohém ošacení mladší muž vypadal, způsobilo, že se Sasuke musel kousnout do rtu, aby nahlas nezasténal nad vzpomínkami na minulou noc. I tak se ale neubránil jakémusi majetnickému pudu, který se v něm rodil již několik týdnů a jenž se mu zatím dařilo okázale ignoroval, zezadu se mu nalepil na záda a zatímco poslouchal, jak zlatovlasý pornoherec zalapal po dechu, rty se mu zlehka otřel o jemnou kůži na krku a bříšky prstů ho pohladil po pravé půlce.
"Rozhodl ses přivádět mě k šílenství všemi možnými způsoby, že, Uzumaki?" zavrněl mu do ucha. Absolutně nebral v potaz to, že tohle ráno mohlo být vzhledem k jejich ne zrovna růžové minulosti trochu trapné a soustředil se pouze na několik posledních dní, kdy spolu z nějakého záhadného důvodu tak nějak vycházeli, a hlavně na to, jak ze sebe a své blízkosti navzájem šílí.
Naruto se pod tím dotekem silně zachvěl a měl co dělat, aby nezalapal po dechu a slastně nezavrátil hlavu.
"S-Sasuke...," zavrněl a ruka, v níž držel měchačku, se mu roztřásla tak, že jí div neupustil přímo do pánve, "takovýhle ranní přivítání jsem nečekal."
Jmenovaný se jen uchechtl, ale v lehkém dráždění jeho hebké pokožky nepřestával. Nemohl si pomoct, ale i přesto, že účinky posilující injekce a podstatná vlna nadržení z něj dávno vyprchaly, moc se mu líbilo mít blonďáčka ve své blízkosti. Nyní už nemělo cenu nalhávat si, že ho ten přidrzlý trotl nepřitahuje a naopak si musel přiznat, že si jej touží naprosto přivlastnit, s čímž se, bohužel pro něj pojily další potíže a problémy do budoucna, ale pro teď se rozhodl, nelámat si s tím hlavu. Na to bude spoustu času později.
Znovu pohladil blonďáka po zadečku, než se donutil se od něj odlepit a bokem se opřít vedle něj o linku. Rychlý pohled do jeho rozkroku, pod nímž se nadouvala již znovu tvrdnoucí erekce, ho potěšil. Jak to tak vypadalo, Uzumaki byl z jeho přítomnosti stejně na větvi, jako on z té jeho.
"Taky jsem to čekal trochu jiný, ale co už," mykl rameny, pečlivě sleduje výraz v jeho obličeji, který se ze vzrušeného měnil na zmatený.
Naruto si nejprve odkašlal, aby našel ztracený hlas. "Uhm, opravdu?" zeptal se a lehce nakrčil obočí. "Cos čekal?"
Uchiha se na moment hraně zamyslel. "Minimálně snídani do postele. Však víš, jako poděkování za můj včerejší výkon," zamručel nakonec zcela vážným hlasem, v obličeji náhle maje kamennou masku.
Blondýn se mu rychle zadíval do tváře, avšak pohled do jeho černočerných hloubek, v nichž poslední době dokázal číst stále snadněji a snadněji, mu ve tváři vyčaroval pobavený úsměv. Ať se Uchiha tvářil chladně jak chtěl, on už se obalamutit nenechal. Moc dobře v těch temných očích viděl nabídku ke smíru a k novému začátku, kterou mu sám před pár dny nabízel. Chtěl začít znovu. A kdy jindy k tomu byla lepší příležitost, než právě po včerejšku, kdy zjistili, že se jeden druhého nemohou nabažit?
Ústa se mu roztáhla do pobaveného úšklebku. Zlehka se k Uchihovi naklonil, rty se mu otřel o ušní lalůček a do ucha mu téměř zavzdychal: "Pokud bych ti chtěl poděkovat za včerejšek, rozhodně by to nebylo prostřednictvím jídla, ttebayo," zavrněl a aniž by nějak komentoval, jak se starší muž silně roztřásl, narovnal se a zcela beze studu, jako by se nechumelilo, se zeptal: "Dáš si kafe?"
Černovlásek se uchechtl. "Rád si dám všechno, co mi naservíruješ," mrknul na něj, několika kroky se přemístil ke stolu a ostřížím zrakem dravé šelmy blonďáčka oděného pouze v trenkách a jeho košili s lehkým úšklebkem na rtech pozoroval. Základní kameny nového začátku byly položeny.
A stačilo k tomu jen všechnu nenávist přeměnit na touhu a v jednom jediném nestřeženém okamžiku jí nechat explodovat, jen aby je svou drtivou silou mohla semlít a rozebrat na malé kousíčky.
***
Pomocný režisér strávil u svého souseda a kolegy v jedné osobě ještě několik dalších desítek minut. Celou tu dobu se během snídaně navzájem s úsměvem na rtech špičkovali a pokud už něco vypustili z pusy, dávali si setsakramentský pozor, aby to pokud možno vyznělo dvojsmyslně, jako kdyby byli nadržení puberťáci. Ta obrovská změna v jejich vztahu, jež vypadala, že přišla z ničeho nic, avšak k níž se schylovalo již v několika posledních týdnech, jim vlila novou krev do žil. Jediné, na co se tedy oba zmohli, bylo užívat si přítomnost toho druhého a zároveň se snažit ovládnout se natolik, aby zase neskočili v posteli. Ne, že by jim to nějak vadilo, jelikož chemie mezi nimi byla už opravdu extrémní, avšak Uchiha se měl odpoledne dostavit na další z mnoha natáčení a potřeboval se připravit. Blondýnek žádnou další práci neměl, jelikož žádné role zatím nedostával a Sasuke doufal, že ani nedostane, nebo vzteky a žárlivostí shoří na popel. Pro tu chvíli se ale rozhodl všechny myšlenky na budoucnost a Uzumakiho pornokariéru odehnat do pozadí a nenechat si kazit perfektní ráno a dopoledne.
Po nějaké době se ale nakonec přece jen starší muž zvednul, aby se doma ve vlastním mohl osprchovat a pořádně se připravit. Když ho potom majitel bytu trochu v rozpacích vyprovázel, po celou dobu měl na jindy přísně stažených rtech náznak letmého úšklebku, z něhož šel plavovlásek značně do kolen. Sasuke se moc často neusmíval, ale když už se tak stalo, ten pohled za to vážně stál. Uvědomoval si ten chlap, pro Jashina, jak moc je sexy? Stačilo, aby na to Naruto jen pomyslel a sám pro sebe se jemně usmál. Bylo tak osvobozující, zahodit nenávist, vztek a pochyby a konečně se dívat pravdě do tváře!
"Čemu se tak tlemíš?" nedalo to nakonec modrookému poté, co si jeho host nazul boty a otočil se k němu čelem, aby se s ním před odchodem ještě rozloučil.
Tázaný jen mykl rameny a složil ruce na hrudi. "Ale nic," uchechtl se, "jen jsem si říkal, jestli se po včerejšku ještě pořád bojíš, že finální díl bude katastrofa. Však víš, aby tím náš výkon neutrpěl."
Blonďáka ta otázka překvapila, ale nakonec se jen zazubil, dvěma kroky překonal vzdálenost, která je od sebe dělila a lehce si stoupnul na špičky, aby se přiblížil přímo k jeho uchu. "Jediný, co utrpí, bude maximálně postel pod náma," zavrněl, "nezapomeň, že moc dobře vím, co dělat, aby ses na place přestal ovládat..."
S těmi slovy ho lehce kousl do lalůčku.
To informace Sasukeho překvapila, s tázavým výrazem v obličeji se od něj odtáhl. "Od kdy?" nechápal, což v tváři druhého muže vyvolalo ještě širší úsměv. Vědomí, jakou moc nad Sasukem během natáčení vlastně má, ho pohladilo na egu. Uchiha Sasuke byl mužem, který se díky tvrdé výchově svého despotického otce dokázal naprosto dokonale ovládat, s jednou jedinou, ale pro něj podstatnou výjimkou - a tou bylo právě natáčení.
"Jak to myslíš, od kdy," uchechtl se a složil ruce na hrudi, "přece od vždycky."
V Uchihově obličeji se na moment objevil náznak lehkého šoku, než si nakonec povzdechl, jedním jediným krokem překonal vzdálenost mezi sebou a blondýnkem a jen zlehka se otřel o jeho rty, aby si ještě naposledy připomněl, jak moc rád by jeho ústa líbal od rána do večera bez přestání.
"To si spolu ještě vyřídíme," zavrčel mu temně do obličeje a jeho spodní ret následně na to lehce zkousnul, sleduje, jak se mladík roztřásl od hlavy až k patě a skrze zaťaté zuby mu vyšel tichý vzdech. Silně stiskl ruce v pěst a nehty si bolestivě zaryl do dlaně, aby se vzpamatoval, nechoval se jak nadržený zamilovaný idiot a mohl konečně odejít.
"Budu se těšit," odpověděl jen Naruto, než mu konečně otevřel dveře a nechal ho odejít.
Jakmile se za jeho sousedem zavřely dveře jeho bytu, Naruto se zády spokojeně opřel o zeď. Ať mezi nimi bylo cokoliv, bylo to na dobré cestě. A to mu k dobré náladě úplně stačilo.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro