Sasuke jako první pocítil neuvěřitelný vztek, že musel na moment sklopit hlavu a silně stisknout dlaně v pěst, až mu zbělaly klouby, a roztáhnul ústa do nevěřícného úšklebku. Jak mohl? Však mu dost jasně řekl, že o jeho pomoc nemá zájem! To to snad při jejich posledním setkání neřekl dost jasně?! Nedal mu dost jasně najevo, že se chce postavit na vlastní nohy a žít si vlastním životem?! Nebo mu to bylo prostě úplně jedno a dělal si, co se mu zachtělo, aby si mohl zahrát na starostlivého staršího bratra, jeho zachránce, co se o něj vždycky postará?!

Černovlasý temně zavrčel a měl sto chutí odtamtud s prasknutím dveří odejít. Netušil, co měl Itachi přesně za problém, nebo proč jeho slovům nedával žádnou váhu, ale on to myslel smrtelně vážně. Chtěl se postavit na vlastní nohy. Sám. Chtěl něčeho dosáhnout bez pomoci druhých. Sám. A na tom, jak dlouho to bude trvat, nezáleželo. Jeho dlouhovlasý starší bráška na to ale nebral absolutně žádný zřetel a byl očividně ochoten udělat všechno proto, aby ho odtud dostal a nezůstal tu už ani minutu. Jasně. Typickej Itachi, co se kvůli dobrým úmyslům sere tam, kam nemá, aniž by bral v potaz zájmy a přání druhých.

Naštvaně si odfrknul a zavrtěl hlavou. Todoro měl pravdu. Byl holý nesmysl, aby tak velké a známé studio mělo zájem o někoho neznámého, kdo ani ne před půl rokem dodělal školu. Sami od sebe by si ho nikdy nevšimli. Ale Itachi měl spoustu peněz a byl by ochotný podplatit všechny, aby ho dostal do jiné, prestižnější společnosti. No, to měl ale bohužel hošánek smůlu.

Sasuke se postavil, zcela bez zájmu přešel k vlastní skříňce a aniž by si byť jen na vteřinu vzpomněl na fakt, že byl ještě před malou chvílí vzrušený tak, div nevyletěl z kůže, odhodil bílý ručník zakrývající jeho intimní partie na zem a začal ze skříňky vyndávat kusy oblečení, aby se mohl obléknout.

"Je mi líto, ale tu nabídku nepřijmu," zavrčel jenom skrze zaťaté zuby, aniž by se na režiséra snad jen na chvíli podíval.

"A-ale proč?" ozvalo se nechápavě zpoza jeho zad.

Sasuke ho ignoroval, systematicky si začal nadávat ponožky a spodní prádlo, potom černé džíny a tmavě modrou košili. Mokré vlasy, které mu do ní téměř okamžitě začaly vypouštět chladné kapky, neřešil. Natáhl se pro tašku přes rameno se svými věcmi a možná až příliš prudce skříňku zabouchnul. Pak se o ní s tvrdým výrazem v obličeji opřel a složil ruce na hrudi.

"Řekněte mi, Todoro, kolik vám můj bratr nabídl?" zeptal se jako by se nechumelilo a zlehka nakrčil obočí. V nitru však cítil silný, impulzivní vztek.

Moc dobře si uvědomoval přítomnost blondýnka, který stál jen kousek od něj a nechápavě se mezi nimi rozhlížel, a litoval, že ho přece jen neposlal pryč. Dlaně i nohy se mu třásly hněvem a on si opravdu nepřál, aby ho v tomhle stavu viděl. Ne teď, když mezi nimi bylo vše na dobré cestě.

Hnědovlasý režisér se zatvářil zčásti překvapeně, avšak on si moc dobře všiml toho lehkého náznaku strachu v jeho zelených očích, jako kdyby se bál, že ho někdo přistihne při lži. To Uchihovi jako potvrzení stačilo. Nebyl idiot.

"Já nevím, o čem to-!"

Sasuke zavrčel. "Nedělejte ze mě imbecila, Todoro, moc dobře vím, o co vám jde! Můj starší bratr je celej život posedlý tím, že na mě musí dávat pozor a když zjistil, že hraju v pornu, zrovna moc dobře to nerozdýchal! Nejdřív jsem myslel, že to akceptoval, ale jak to tak vypadá, očividně jsem se spletl. Nikdo jiný by nevynaložil takový úsilí, aby mě odtud dostal a ještě se to snažil utajit, aby to vypadalo jako jedna ohromná příležitost, co mi shůry padla k nohám!" vyštěknul naštvaně, hledě na to, jak se jeho nadřízený nepříjemně ošívá. Několikrát se zhluboka nadechl a o něco klidnější hlasem pravil: "Co vám nabídl?"

Todoro se zmateně podrbal na temeni hlavy.

"Nebudu to opakovat."

"Ž-že... když to přijmete, vezmou nás oba," přiznal nakonec popravdě starší muž a zavřel oči schované za brýlemi, a zmoženě si povzdechl, "jsem v téhle branži už spoustu let a tohle by byla příjemná a vítaná změna. Musíte to pochopit, Sasuke!"

Znovu otevřel zelené hloubky, v nichž se v další vteřině odrážela lítost, smutek a zklamání.

"Byla to šance začít znovu a konečně se stát někým úspěšným," vydechl a levačkou si promnul kořen nosu, "ne jen bezvýznamným režisérem v pornoprůmyslu! Tak jsem si svou kariéru opravdu nepředstavoval!

"Kakashi o tom ví?" zeptal se z ničeho nic Sasuke a probodnul ho ledovýma, ostřížíma očima. S jejich společným nadřízeným udržoval poměrně dobré vztahy a nějak si nedokázal dost dobře představit, že i on by ho zaprodal.

Stačil však jeden jediný pohled do jeho obličeje, aby si na svou otázku odpověděl sám. Zhluboka se nadechl, odpíchnul se od skříňky a vyrazil pryč.

"Počkám u auta," šeptl tichým hlasem k blonďákovi, který jen tiše stál a snažil se pochopit, co se tu do háje vlastně děje. Než pokračoval dál ke dveřím, zastavil se přímo u Todora. "Když na celý tenhle nesmysl a kudlu, co jste mi tak ochotně vrazil do zad, zapomenete a přestanete se v tom angažovat, ani se to nedozví. Ale ještě jednou se mě odtud budete proti mojí vůli snažit vyštípat a postarám se o to, aby se o tom dozvěděl. O všem."

S těmi slovy jej obešel a chystal se vyjít ven na chodbu. Režisérova další naléhavá slova ho ale ještě zastavila.

"Proč?" nechápal, "neříkejte mi, Sasuke, že chcete celý zbytek života natáčet porno. Heleďte... chápu, že se chcete na vrchol dostat vlastními silami, ale občas neuškodí použít zkratku a trochu si vypomoct! Mohl byste se tam toho tolik naučit, tolik dokázat, než abyste zkejsnul tady! Proč chcete trávit čas tady točením porna s lidmi, kteří v sobě nemají špetku hereckého talentu a jediné co umí, je dobře píchat před kamerou?!"

Sasuke se rozzuřeně otočil.

"Mám svoje důvody," vyštěknul naštvaně a prásknul za sebou dveřmi dřív, než mu stačil kvůli jednomu konkrétnímu důvodu rozbít hubu!

***

Když Naruto svého souseda dohnal, tmavovlasý pomocný režisér se opíral o dveře svého auta a... Jashine, kouřil? Blonďák se zarazil a nechápavě zamrkal, když uviděl, jak druhý muž zlehka, jako kdyby to bylo něco zcela přirozeného, drží mezi prsty cigaretu a zcela nonšalantně si ji vkládá mezi úzké rty, které tak rád líbal. Za těch několik měsíců, co se znali, jej nikdy neviděl kouřit a dokonce si to u něj nedokázal ani představit. Jelikož sám kdysi dávno, kdy ve svém nejtemnějším období propadl automatům a alkoholu, čas od času kouřil, chápal, proč to vlastně udělal. Cigareta byla věrným pomocníkem v momentě, kdy se sevřeným srdcem a pěstmi čekal, jak dopadne jeho další hra, další sázka, a také útěchou, když všechno pohrál, zas a znovu, a stále dokola a dokola padal na samotné dno.

K Sasukemu se to ale nehodilo. Nebyl to jeho styl.

Zhluboka si povzdechl, přidal do kroku a opatrně se k němu přiblížil, maje strach, že Uchihův hněv smete i jeho, tak, jak tomu bylo vždy v předešlých měsících. Jakmile však starší muž zaznamenal jeho přítomnost a zvednul hlavu, v jeho očích nebylo po vzteku ani památky. Ne po tom, kterým by jej hodlal sežehnout od hlavy až k patě na popel.

Naruto se kousl do rtu, udělal k němu několik kroků, cigáro mu vytrhnul z prstů a pohodil ho kousek od sebe na zem. Pak se zcela automaticky, jako kdyby to důvěrné gesto dělal dnes a denně, natiskl přímo na něj a rty se zlehka dotknul jemné kůže na jeho krku. Jen ten pouhý dotek v něm vyvolal chvění a nepotlačil ho ani hutný, cigaretový zápach.

"Ještě jsme spolu ani nebyli na oficiálním rande a ty už mi zakazuješ kouřit?" zaslechl kdesi nad sebou tichým, neveselým smíchem.

Uzumaki na moment zavřel oči, než k němu vzhlédnul, tělem nalepený na to jeho, odmítaje se pohnout byť jen o milimetr.

"To ti chtěl brácha, když se tu u tebe před pár tejdny zastavil?" zeptal se opatrně, maje strach že onu téměř až intimní chvilku mezi nimi rozbije na padrť, "udělal ti nabídku, že tě odtud dostane za lepším a tys odmítl? A teď znovu? Já... já to nechápu."

Modrým pohledem vyhledal jeho temné hloubky, které se však na moment zavřely. Znal společnost, která o něj měla zájem. Všichni ji znali, přece jenom se jednalo o jedno z nejlepších studií v srdci samotného Tokia. Města, které odtud bylo opravdu, opravdu daleko. Jakmile v té šatně Todorovu nabídku zaslechl, z nějakého zvláštního důvodu se mu rozklepala kolena. Byl stoprocentně přesvědčený, že ji Sasuke přijme. Přijme a nechá ho tady. Ještě před pár týdny by nad tou novinkou bouchal šampaňské. Ale teď...

Znovu zavřel oči. Nechtěl si znovu připomínat ten pocit, který se mu ještě před malou chvílí dral skrze nitro. Pocit díky němuž se on, vždycky veselý, drzý mladík, který neuměl zavřít hubu, cítil tak příšerně pod psa.

"Nechci se o tom bavit," zamumlal jenom Sasuke a jemně zvednul ruce, aby k sobě blonďáka přivinul.

"Měl bys to vzít," nedal si říct mladší a zlehka se kousl do rtu, cítě, jak druhý najednou ztuhl. Zlehka se od něj odtáhl a pokrčil rameny, "Todoro má pravdu. Tady se nic nenaučíš. Když si sem přišel, měl jsi velkej sen a chtěl ses někam dostat. A ta příležitost nastala právě teď. Má pravdu. My jsme jenom parta idiotů, která nic neumí. A tak šukáme za prachy před kamerou. Jinak jsme k ničemu."

V očích tmavovlasého pomocného režiséra se objevil záblesk hněvu a dřív, než se plavovlásek stačil vzpamatovat, jej pevně chytil a o chvíli později jej drtil v pevném, téměř bolestivém sevření. Naruto se v něm absolutně nevyznal. Co ho tak štvalo? Řekl něco špatně?

"To není pravda," vydechl nakonec a rty se jemně otřel o ty jeho, "máte... máte toho tolik co nabídnout."

A zlatovlásek rázem pochopil.

"Vůbec nás neznáš," zašeptal jen a dech se mu při tom doteku zadrhl v hrdle.

To, co předtím říkal v šatně, byla pravda. Neměl ho dost. Ba naopak. Celou svou existenci si přál do něj vtisknout a vynahradit si ty dlouhé týdny, kdy se naprosto hloupě nemohli vystát. Už teď litoval toho ztraceného času, který promarnili, když mohli... když mohli být spolu.

Sasuke pokrčil rameny. "Tak vás poznám," zamumlal jen a konečně se plně vpil do jeho rtů a uvěznil jej prvním naprosto nevášnivém, ale procítěném polibku.

Nikdo ho odtud nebude vyhánět. Ne, když se všechno vyvíjelo tak... tak dobře. A to ani Todoro, ani jeho vlastní bratr.