Krásnou neděli! Hrozně moc mě překvapilo, jak moc velký úspěch u vás první kapitola měla a že jsem od vás dostala tak krásnou zpětnou vazbu v podobě mnoha hvězdiček, i úžasných komentářů! :3 Hrozně moc si toho vážím, a tak jsem se rozhodla, že tento týden přibyde ještě jedna kapitolka :3 A tady ji máte :3

Tmavovlasý pětadvacetiletý muž seděl u pracovního stolu u okna a pečlivým, černým pohledem projížděl pracovní inzeráty týkající se jeho oboru, které si vyhledal na notebooku. Hned vedle laptopu měl položené místní konožské noviny otočené na stranu, kde bylo uvedeno několik poměrně slušných nabídek, z nichž některé z nich měl již zakroužkované. Bylo to již několik dní, co opustil rodné Tokio a i se všemi svými věcmi se odstěhoval pryč od rodičů a od všeho, co s nimi bylo spojené, a odcestoval do mnoho kilometrů vzdálené Konohy do jednoho z bytů, co mu odkázal dědeček.

Byt nebyl nijak extra velký, ba naopak by Sasuke sázel na to, že byl dokonce menší než celý obývací pokoj v jejich rodinné vile. Jednalo se o pouhou "dva plus jedničku", kde byl obývák spojený s kuchyní, a na celkovou rozlohu i s balkonem měl asi šedesát jedna metrů. Jelikož byl celý svůj život zvyklý na obrovské prostory, musel uznat, že prvních pár dní se tu cítil poněkud stísněně, ale nakonec se rozhodl, jen zatnout zuby a všechny myšlenky týkající se nespokojenosti hodit za hlavu. Jednou se rozhodl, postavit se na vlastní nohy a dosáhnout něčeho sám, tak to holt bude muset vydržet.

Přesně, jak slíbil Itachimu, den po příjezdu napsal krátkou zprávu matce, aby věděl, že ona nebyla tím člověkem, na něhož úplně zanevřel, i přesto, že na ni se zlobil také. Po tom, si společně vyměnili několik SMS zpráv, následoval několika minutový hovor, během něhož se ho Mikoto snažila s pláčem přesvědčit, aby se vrátil domů a usmířil se s otcem, ale on jakoukoliv její snahu utnul už v samém zárodku. Pak jí slíbil, že se určitě brzy znovu ozve a rozloučil se s ní.

To bylo předevčírem. Kromě vybalování, zabydlování a nakupování každou volnou chvíli seděl u počítače, či u novin a snažil se najít práci, která by mu vyhovovala. Že by se mu ale nějak extra dařilo, to se bohužel říct nedalo. Jistě, nějaké peníze našetřené měl, spoustu let brigádně pomáhal na různých odděleních otcovy společnosti a něco málo si vydělal, ale popravdě nechtěl mít s jeho penězi vůbec nic společného. Čím dříve si tady něco najde, tím lépe.

V inzerátech bylo samozřejmě spoustu nabídek, ale jen málo z nich mu vyhovovalo. Navíc, ne že by byl úplně vybíravý, ale tak nějak neměl chuť dělat obsluhu v mekáči, nebo postávat v butiku a radit místním paninkám s výběrem oblečení, nebo se ptát, zda nepotřebují pomoct. Kvůli tomu, aby někomu dělal podržtašku, rozhodně nastudoval pět let a i když vážně nechtěl působit jako arogantní debílek, tohle bylo vážně pod jeho úroveň.

Sasuke si zhluboka povzdechl, rozklikl jednu z nabídek a černýma očima ji rychle přejel, než si naštvaně odfrknul a zavrtěl hlavou.

"Jak mám najít něco pořádnýho, když všude chtějí minimálně dva roky praxe v oboru?!" zavrčel skrze zaťaté zuby a prudce vydechl nosem, tak, až zněl jako rozzuřený býk, "je to podělanej začarovanej kruh."

Ukazováčkem a prostředníčkem pravé ruky několikrát zmáčknul touchpad, aby se vrátil zpět na hlavní stránku webu a povzdechl si. Zatímco očima rychle prolétával další nabízené pozice, vzpomínkami se vrátil do dne, kdy dodělal magisterské studium na vysoké škole, do dne, u něhož doufal, že na něj rodiče budou pyšní, ale to se bohužel nestalo. V hlavě si zrekapituloval každou vteřinu jejich rozhovoru a přemýšlel, jak se mohla situace dále vyvíjet, kdyby otec reagoval úplně jinak, než došel až na konec k úplně poslední věci, co rodičům řekl.

"I kdybych se rozhodl, že začnu točit podělaný porno, ty už s tím nic nemůžeš."

Nemohl si pomoct, ale nad tou vzpomínkou se pobaveně ušklíbl a zavrtěl hlavou. Musel uznat, že by obětoval duši ďáblu, jen aby mohl zjistit, jak by jeho táta v takové situace reagoval, co by dělal a jak by se tvářil, kdyby zjistil, že jeho syn po pětiletém studiu na vysoké škole místo zajímavého filmu, či seriálu, natáčí porno.

"To by bylo k nezaplacení," uchechtl se nad tou představou a znovu nad sebou zavrtěl hlavou.

Prsty se mu v ten moment samy libovolně rozběhly po klávesnici, jako kdyby snad měly vlastní rozum, a dřív, než se stačil vzpamatovat, už zíral na výsledky vyhledávání klíčových slov "Konoha, natáčení porna."

O pár vteřin později již s nakrčeným obočím a mírně pobaveným výrazem ve tváři prohlížel vyhledané nabídky.

"Staňte se idolem lidí po celém světě! Šanci dovést naše diváky k mohutným výstřikům má u nás opravdu každý!" přečetl nahlas a několikrát nevěřícně zamrkal, "No, tak tohle teda opravdu ne."

S posledními slovy se uchechtl a přešel na další inzerát. Trvalo asi patnáct minut, než projel všechny nabídky. Všechny si pořádně přečetl a nad jejich absurditou se musel jen zčásti nechápavě, zčásti pobaveně usmívat. I přesto, že sám samozřejmě koukal na porno všech možných druhů, popravdě nechápal, jak se tímhle někdo může dobrovolně živit. S myšlenkou, že už by to pro dnešek měl zabalit, jelikož toho měl za celý den opravdu plné zuby a jediné, na co měl chuť, bylo objednat si jídlo, pořádně se nacpat, dát sprchu a jít spát, otevřel poslední nabídku a začetl se do ní.

V prvních několika sekundách měl pocit, že nevěří vlastním očím, ale po chvíli mu došlo, že vážně kouká na inzerát, který nabízí místo pomocného režiséra za celkem slušné peníze. Jistě, nebyla to jediná režisérská pozice, kterou se mu podařilo nalézt, ale všude měli jako požadavek uvedenou až nesmyslně dlouhou praxi v oboru, která byla vážně směšná. Kdežto tady požadovali jen vzdělání, kterého už dosáhl. Několik minut zíral do monitoru notebooku a se zkousnutým rtem zvažoval všechna pro a proti, než nakonec jen odmítavě zavrtěl hlavou a přístroj zaklapnul.

"Bylo by to sice vtipný, ale takhle hluboko se snížit nehodlám," zamručel si sám pro sebe pod imaginárními vousy a konečně se zvednul ze židle, aby se trochu protáhnul. Pak sáhnul do kapsy pro telefon a najel na požadovanou aplikaci, aby si objednal jídlo.

S myšlenkou, že práci bude ještě holt chvíli hledat, začal vyhledávat, jakou kuchyni by si toho večera dal...

... a přibližně o třicet dva minut a čtyřicet šest vteřin později odeslal životopis do společnosti, která hledala adepta na pomocného režiséra při natáčení porna.

***

O pár dní později...

Nejmladší Uchiha stál před vysokou zděnou, sedmipatrovou budovou a se zakloněnou hlavou zíral na modrou oblohu pokrytou jen několika čistě bílými mráčky, a stejně jako několik předchozích dní přemýšlel s kamenným výrazem v obličeji nad svým rozhodnutím.

"Co jsem to, pro Jashina, zase udělal?" splynulo mu tiše ze rtů a on najednou nevěděl, zda se má smát, nebo brečet.

Doteď absolutně nechápal, co přesně mu v hlavě přeskočilo, že se rozhodl zaslat do společnosti natáčející porno svůj životopis, ale i přes všechny ty pochybnosti, které měl, tady a teď stál a snažil se rozpohybovat dolní končetiny, aby laskavě začaly poslouchat a donesly ho na místo, kde se měl asi za patnáct minut odehrávat jeho pohovor. Několik okamžiků přemítal nad tím, že se na to prostě vykašle a odejde, ale nakonec si jen zhluboka povzdechl, dlaní si prohrábnul krátké, černé vlasy a vydal se po dlážděném chodníčku až ke vchodu a potom dovnitř.

Na poměrně vkusně vypadající recepci se nahlásil jakési slušně působící tmavovlásce s dvěma culíky na hlavě a v obyčejných, ale elegantních černých šatech, a v momentě, kdy se na něj mile usmála, zvedla se od pultu a pokynula mu, aby šel za ní, tak nějak nestačil zírat, jak všechno v budově prozatím působilo poměrně profesionálně.

,Přiznej se,' zasmálo se mu v duchu jeho vlastní svědomí, ,že tys čekal, že si to tu lidi budou rozdávat a cákat si mrdku na ksicht hned u vchodu?'

Sasuke se jen zostra nadechl a tiše zamlaskal. No co. Předsudky a bohatou fantazii má snad každý, ne?

***

Mladá, hnědovlasá recepční přibližně v jeho věku ho zavedla do druhého patra a usadila ho v prázdné konferenční místnosti se slovy, že za chvilku se mu bude někdo věnovat. Sasuke tedy přehodil nohu přes druhou, v ruce drže kopii svého životopisu (upravenou, samozřejmě, opravdu nepotřeboval, aby hned každý věděl, že jeho povedený tatík vlastní po světě pár ropných plošin), a nicneříkajícím pohledem si prohlížel vybavení místnosti, která se téměř v ničem nelišila od těch, kde pořádal obchodní jednání jeho otec.

Přibližně o osm minut později se dveře zasedačky prudce otevřely a mezi futry stanul vysoký, šedovlasý muž s dlouhou jizvou přes oko, oděný do prostého, elegantního obleku.

"Dobrý den," řekl a Sasuke rychle vstal, aby si s ním podal ruku, "Hatake Kakashi, těší mě."

"I mě," kývl Uchiha hlavou a poté se společně posadili.

"Nuže," začal šedovlasý, pohodlně se opřel do opěradla židle a probodl jej černým, ostřížím zrakem, "řekněte mi, pane Uchiho... co vás tak uchvátilo na naší nabídce, hm? Co čerstvého absolventa vysoké školy vedlo k myšlence 'tak a teď začnu točit porno?', hm?" 

Znovu krásnou neděli!

I když svá slova o natáčení porna Sasuke myslel jako pouhý vtip, nakonec se stejně, snad na truc, nebo z čiré zvědavosti, ocitl na pohovoru, aby se ucházel o místo pomocného režiséra. 

Jak se mu bude na pohovoru dařit a co všechno by bylo náplní jeho práce?

Znovu moc děkuji za všechnu zpětnou vazbu u minulé kapitoly :3

Vaše Majo